Hlavní obsah

Ztracené děti, 92 otřesů za den, výpadky proudu. Sopka stále hrozí erupcí

Foto: Profimedia.cz

Nyiragongo chrlící mračna popela. Snímek z 30. května.

Reklama

31. 5. 19:45

Zatímco se okolí sopky Nyiragongo v Kongu otřásá 92krát za den, místní sčítají škody předešlých hodin. Láva připravila o domov, pitnou vodu a elektřinu stovky tisíc lidí. Téměř 200 dětí se stále pohřešuje.

Článek

Sopka Nyiragongo v Demokratické republice Kongo se minulý týden probudila k životu a donutila stovky tisíc lidí v rychlosti opustit své domovy. Sopka vysoká 3 470 metrů poprvé vybuchla minulou sobotu, o život přišlo nejméně 31 lidí. Pod lávou nenávratně zmizelo i několik vesnic. Od té doby se oblast stále otřásá silou, kterou pocítili také obyvatelé rwandského hlavního města Kigali ležícího 100 kilometrů od vulkánu.

„Za posledních 24 hodin došlo k 92 zemětřesením a otřesům,“ uvedl pro CNN vojenský guvernér Severního Kivu Constant Ndima. Podle vulkanologa Daria Tedesca ze sopky momentálně stoupají mračna šedého popela naznačující, že se kráter hroutí. Tedesco, který sopku studuje od roku 1995, řekl, že by sopka měla být za vrcholem seismické aktivity, ale další erupce vyloučit nemůže. Tým seismologů nyní hodnotí, zda se mohou lidé bezpečně vrátit domů. Z dvoumilionového města Goma a jeho okolí bylo evakuováno přibližně 400 000 lidí. Goma, hlavní město provincie Severní Kivu, se nachází na okraji jezera Kivu na hranici Konžské demokratické republiky s Rwandou.

Nyiragongo je takzvaná kompozitní sopka, poměrně strmá. „Tyto sopky většinou dělají to, že vychrlí trochu lávy, která ne úplně dobře teče. Když mají jinou náladu, vyvrhnou do atmosféry trochu sopečného prachu a popela. A takhle se to střídá. Vznikají tak vrstvy, díky kterým sopka roste a díky kterým je nestabilní,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Dodal, že láva, která se dostává na povrch na svazích těchto kompozitních sopek, obvykle neteče moc dobře. „Takže před lávou bez problémů odejdete. U téhle sopky se však dlouhodobě na povrch dostává láva, která má v sobě strašně málo křemíku, který tvoří takové malinké částice, které se v lávě spojují do řetízků a tím způsobují, že láva neteče. Tady je ale křemíku málo – láva na svahu této sopky je proto schopná rozjet se na rychlost něco mezi 60 až 100 kilometry v hodině. Před tím neujedete ani autem.“

Právě zemětřesení je však něco, co dle Petra Brože představuje v oblasti nebezpečí na druhou. Na úpatí sopky leží nejen město Goma, ale také jedno z 20 nejhlubších jezer na světě, Kivu.

„Co je průšvih, je to, že jsou pod tímto obrovským jezerem pravděpodobně trhlinky vedoucí do hlubin země. Jelikož víme, že ani ne 20 kilometrů od jezera leží aktivní sopka, bude tam i magma,“ vysvětluje Brož. „Magma si všichni představují jako kapalinu, ale to je jen tehdy, když je pod povrchem vystaveno velkému tlaku. Je to podobné, jako když vytahujete z ledničky flašku šampaňského – dokud ji neotevřete, je to jen kapalina, po otevření vidíte i ten plyn.

Magma má v sobě spoustu plynu a když vystupuje blíž k povrchu, mohou se sopečné plyny začít uvolňovat a utíkat pryč. V tomhle případě utíká oxid uhličitý z magmatu skrze trhlinky a vybublává na dně jezera. Jelikož je to jezero opravdu hluboké, voda v něm připomíná trochu sendvič. Máte vrstvu studené vody, nad ní je vrstva teplé vody. Ta vrstva teplé vody funguje jako taková zátka, skrze kterou plyn, který na dně uniká a který se rozpouští v té studené vodě, nemůže utéct do atmosféry a hromadí se tam.“

Tuto „zátku“ však umí příroda odstranit. Ony vrstvy se mohou následkem zemětřesení nebo sopečné činnosti promíchat, plyn pak vystoupá na vodní hladinu a na povrch se vyvalí obrovské množství jedovatých plynů – oxid uhličitý a metan. „Oxid uhličitý je těžší než okolní vzduch, takže poteče krajinou, stejně jako teče voda, rozlije se do okolí a může způsobit udušení na obrovské ploše, dokud ho vítr nerozfouká,“ dodává Brož.

Před potenciálním katastrofickým scénářem, kdy by láva „spojila síly“ s hlubokým jezerem a vychrlila směsici dusivých plynů na velké ploše, o víkendu varovali také afričtí vědci.

Podle serveru African News měla sobotní erupce navíc „zdrcující“ dopad na dodávky elektřiny. Elektrické vedení společnosti Virunga Energies, která napájí východní část Konga, svrhl lávový proud.

„Šlo o dva lávové proudy. Jeden z nich přerušil napájení města Goma. Pro nás je to obrovský problém, a to nejen proto, že obyvatelstvo přišlo o zdroj elektřiny, ale také proto, že je hlavním zdrojem energie pro čerpací stanice vody ve městě,“ řekl Emmanuel de Merode, ředitel národního parku Virunga. „Trubky a nádrže byly pokryty lávou. Takže právě teď obyvatelstvo hodně trpí. Aby získali 20 litrů vody, musí cestovat více než 20 km,“ dodal dále Faustin Zabajo, představitel území Nyiragongo.

Foto: Profimedia.cz

Děti, které musely opustit Gomu, čekají ve městě Sake na příděl vody.

Vláda Demokratické republiky Kongo v sobotu prohlásila, že její předchozí varování před další erupcí byl „falešný poplach“. „Báli jsme se, úřady nám řekly, abychom opustili město a odjeli daleko, protože existuje riziko, že by mohlo explodovat,“ popsal obyvatel Gomy Marc Bahati, právě opouštějící město.

Podle zprávy UNICEF bylo během víkendového exodu od svých rodičů odděleno více než 150 dětí. Dalších 170 dětí je považováno za nezvěstné. Desítky opuštěných dětí zůstávají poblíž letiště v Gomě. Za hranice Rwandy uprchlo více než 5 tisíc lidí, do 25 kilometrů vzdáleného města Sake 25 tisíc. Část lidí vracejících se zpět do Gomy v těchto hodinách pravděpodobně najde poškozené domy a budou odříznuti od elektřiny a pitné vody. Zatím není jasné, kolik domácností bylo erupcí Nyiragongo zasaženo.

Někteří však po návratu do Gomy nacházejí i své mrtvé příbuzné. Před proudem lávy minulý týden utekla i 68letá Ernestine Kabuo. Svého nemocného manžela však už do bezpečí dostat nestihla, doma tak našla jen jeho ohořelé tělo. „Říkala jsem si: Nemůžu jít sama, byli jsme manželé v dobrém i ve zlém,“ řekla agentuře Reuters a přemýšlela o tom, co se stalo v sobotu. „Vrátila jsem se, abych se ho alespoň pokusila dostat ven, ale nemohla jsem. Utekla jsem a láva ho uvnitř sežehla. Proklínám tento den.“ Po svých blízkých dle odhadů OSN pátrá asi 670 tisíc lidí.

Sopka naposledy vybuchla v roce 2002. O život tehdy přišlo 250 lidí, dalších 120 000 o své domovy.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované