Jiří Suchý

Jiří Suchý je český herec, zpěvák, skladatel, ale především divadelník "průkopník". Za svou kariéru spolupracoval s mnoha známými osobnostmi. Spolu s Ivanem Vyskočilem se stal zakladatelem Divadla Na zábradlí a pouhý rok nato se pod rukama hvězdného dua Suchý Šlitr zrodilo divadlo Semafor.

Jiří Suchý se narodil roku 1931 v Plzni. Ještě jako dítě začal bydlet v Praze a roku 1944 si poprvé "zahrál" ve filmu, kdy byl členem komparsu. Po studiu střední školy začal pracovat v reklamních ateliérech "Propagační tvorba", kde se seznámil s pár vlivnými lidmi. Jejich útočištěm byla pražská Reduta. Právě tady vznikaly jedny z prvních rozhlasových programů, u kterých se autoři inspirovali rádiovými stanicemi ze západu.

Manželé Sodomovi, se kterými se Suchý seznámil v ateliérech, založili v 50. letech skupinu a nabídli Suchému spolupráci. Ten pro ně začal psát texty písní. V roce 1956 po známosti poznal Jiřího Šlitra. Po rozchodu s Ivanem Vyskočilem, spolu s kterým roku 1958 založil Divadlo Na zábradlí, se dal dohromady právě se Šlitrem. Složili spolu několik písniček a krátce nato založili divadlo.

Vůbec první hra měla v Semaforu premiéru na podzim roku 1959. V hudební komedii Člověk z půdy si zahrál sám Suchý spolu s řadou herců a umělců amatérů. O rok později se v divadle hrála tři nová představení a téměř ke všem složil písničky právě Suchý. V létě roku 1961 přišel Semafor o svou stálou scénu a řada herců, včetně Waldemara Matušky, musela pro komornější podmínky divadlo opustit.

Jiří Šlitr zemřel těsně před nástupem normalizace, což uštědřilo Suchému hned dvě rány najednou. S divadlem se rozhodl skončit. Nápor diváků ho ale přesvědčil o opaku a i přes tvrdou cenzuru divadlo udržel v provozu. Namísto Šlitra začal vystupovat s herečkou Jitkou Molavcovou, která se stala jeho hlavní divadelní partnerkou. Po podepsání petice Několik vět, která bojovala za propuštění Václava Havla, byla funkce divadla až do Sametové revoluce značně omezená.

Divadelní písničky a scénáře nejsou jeho jediným koníčkem. Suchý je známý i pro své knihy. Tu první vydal roku 1964. Klokočí obsahovalo texty písniček z období 50. a 60. let. a spolu s dalšími sbírkami vyšlo v souhrnné tvorbě znovu roku 1969. Mezi další známé knihy divadelníka patří Sto povídek aneb nesplněný plán (1966), Pro kočku (1968), Med ve vlasech (1970) nebo Kolik očí má den (1987).

Se svou ženou Bělou se Suchý seznámil v ateliérech, kde pracovala jako výtvarnice. Navrhovala scény a kostýmy pro divadlo Semafor, byla ale také přední čtenářkou a kritičkou tvorby svého muže. Měli spolu dvě děti, prvorozený syn ale zemřel krátce po porodu. Běla byla pro muže oporou a velkou životní láskou a její smrt byla pro Suchého obrovskou ránou. Svůj dlouhý boj s leukémií prohrála v létě roku 1985.