Online: Na demonstraci Milionu chvilek proti vzniku vlády dorazily tisíce lidí

Podle zástupců Milionu chvilek nejde jen o personálie, ale o to, že vláda vzniká na jakémsi mafiánském principu. „Zájmy republiky jdou stranou. Místo ‚ČR na prvním místě‘ vidíme najednou klidně mezinárodní ostudu, klidně nelegální miliardy pro Agrofert, klidně destrukce životního prostředí, klidně přístup k tajným zprávám a informacím pro SPD, jen když já uniknu spravedlnosti,“ uvedli její členové Mikuláš Minář a Lukáš Hilpert. S tím se podle nich občané nesmí smířit a politici mohou očekávat, že občané nebudou mlčet.

Policie začala prověřovat, kdo pověsil na plot domu Tomia Okamury ukrajinské vlajky. Ty jsou namalované či nasprejované také na chodnících, schodech, sloupech či koších.

„Je smutné, že si někteří aktivisté připomínají státní svátek ničením majetku,“ uvedl Okamura. Pověšení vlajek je reakcí na to, že Okamura po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny z její budovy.

Právník, první předseda české vlády po roce 1989, Petr Pithart vzkázal, že plnit náměstí je málo. Volby se tím nevyhrají. To se stane až tehdy, kdy podle něho do politiky vstoupí noví demokraté. „Ti, kteří vstoupí do politických stran a ne hnutí. Bez našich obětí to nepůjde,“ uvedl. „Musíme se silnými politickými stranami pana Turka porazit ve volbách,“ vzkázal na adresu Filipa Turka, kterého chtějí Motoristé postavit do čela diplomacie.

Rozhovor moderátorky Marie Bastlové z pořadu Ptám se já se sociologem Martinem Buchtíkem.

Ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček na Staroměstském náměstí připomíná odkaz Václava Havla. „Využijeme svobodu, kterou jsme získali bez krve. Konečně ji proměňme v revoluci ducha,“ řekl.

Vedoucí komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková moderuje u Pojízdného Václaváku česko-slovenský duel mezi Adamem Blaškem a Terezou Povolnou (členkou týmu Šťastného pondělí), na který od 15:30 naváže moderátorka Marie Bastlová z pořadu Ptám se já se sociologem Martinem Buchtíkem, kteří budou hovořit o politice.

Dávejte si pozor na možné provokatéry, kteří tu mohou být, zaznělo z pódia na Staroměstském náměstí. Poté organizátoři vyjádřili podporu prezidentovi Petru Pavlovi. „At žije Pavel,“ skandoval dav, přičemž někteří volali místo Pavel Havel.

Na téměř zaplněném Staroměstském náměstí právě začíná demonstrace proti nové vládě, kterou pořádá spolek Milion chvilek. „Demokracie není mrtvá,“ hlásají transparenty. Někteří v davu ale kritizují Mikuláše Mináře, který se ujal opět vedení spolku. „Nepůsobí jako důvěryhodná osoba. Zdrhnul kdysi. Nyní chce opět zpět. Je to divné,“ ozývá se v davu.

Na Národní třídě je živo i odpoledne. Ulicí pořád proudí velké davy lidí, kteří si připomínají 36 let od pádu komunistické totality. Vedle obchodního domu Máj oslavuje státní svátek i skautský spolek. Skauti zde mají rozložených několik stanů s dřevěnou podstavou a připomínají kolemjdoucím historii své organizace. „Dovolil nám obnovit naši činnost. V historii našeho státu jsme byli zakázáni celkově třikrát a právě 17. listopad 1989 jeden z těchto zákazů naplno prolomil a dovolil nám znovu fungovat naplno a projevovat se,“ odpovídá skautka Alexandra na otázku, v čem je 17. listopad důležitý právě pro skauty.

Zpěvačka Marta Kubišová dnes v pražské budově Melantrich pokřtila album se záznamem svého posledního veřejného vystoupení z letošního září v pražské Lucerně. Poslední studiové album s názvem Soul vydala před osmi lety a 1. listopadu 2017 oficiálně ukončila pěveckou kariéru. Od té doby vystupovala jen výjimečně.

„Člověk nikdy nemá říkat, že je něco definitivní. To bych musela zítra umřít, a to se mi nechce,“ nevyloučila Kubišová případné další umělecké aktivity.

Svoji koncertní nahrávku Kubišová symbolicky pokřtila v místech, kde během listopadové revoluce v roce 1989 z balkonu Paláce Melantrich na Václavském náměstí zazněla v jejím podání píseň Modlitba pro Martu, pozdější neoficiální hymny sametové revoluce. Kmotrou nahrávky se stala herečka Eva Holubová. Vinylové album v limitovaném symbolickém vydání 1989 kusů bude v prodeji v prosinci.

„Divím se, že jsem to tenkrát (na balkonu Melantrichu) udýchala. Když jsme viděla, kolik je tady lidí, tak jsem si sundala kabát a najednou jsem si u toho zábradlí uvědomila, že je mi strašná zima. Tak jsem si ještě pomyslela, že jsem opravdu naprosto vyřízená. Ale dala jsem to,“ vzpomínala na vystoupení před 36 lety.

Tváří sametové revoluce byl Havel, na demonstraci na Letné 25. listopadu mezi Havlem, Kubišovou a Němcovou promluvil i neznámý muž v teplákovce. Dav si ho zapamatoval, dějiny ne. Šlo o učitele ze Slovenska – Ľudovíta Guryču.

Dle Okamury není třeba hodnotit, kdo si kde připomíná 17. listopad. K památníku na Národní poslal květiny, ale nejde tam. Kritizoval ho za to Rakušan a další politici.

Jako již tradičně i letos stojí před divadlem Nová scéna tři nepojízdné tramvaje očíslované symbolicky 17, 11 a 89. V každé z nich lze najít edukativní obsah, který přibližuje život před revolucí a události revoluce samotné. Ve stroji s číslem 89 si návštěvníci mohou přečíst, kdo byli veksláci nebo jak fungovaly obchody, které nabízely zboží z Tuzexu, tedy kvalitnější produkty ze Západu. Těchto produktů byl v klasických socialistických obchodech nedostatek. V další tramvaji s číslem 17 si dále lidé mohou poslechnout různé přednášky. Například o spolku Sokol nebo iniciativě Amnesty International a jejím fungování před rokem 1989.

Na pražském Vyšehradě si stejně jako loni akademici a studenti připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989. Končící rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková připomněla i válku na Ukrajině či předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě (FF) UK.

V minulých letech se připomínková akce konala vždy na Albertově, kde se 17. listopadu 1989 sešli studenti, jejichž průvod mířící do centra města na Národní třídě násilně potlačila komunistická policie. Už loni si ale studenti a akademici vybrali pro pietní akt Vyšehrad, neboť na Albertově pokračuje rekonstrukce.

Králíčková, jež je také předsedkyní České konference rektorů, řekla, že svobodu stojí za to bránit. Žádné vítězství totiž podle ní není definitivní. „Listopad připomíná hrdost i bolest, odvahu i ztráty,“ poznamenala.

Tragédie na FF UK podle ní navždy změnila životy. „Naučila nás, jak křehké je prostředí, jehož bezpečí jsme brali a možná ještě bereme jako samozřejmost,“ podotkla. „Naší nejúčinnější obranou proti jakémukoli zlu zůstává lidská vnímavost, všímavost k sobě navzájem, odvaha říct si o pomoc a především ochota pomáhat druhým,“ řekla.

Nejen u památníku se schází velké množství lidí, davy zaplnily celou Národní třídu. Příchozí se zastavují u stánků s kávou, s chlebíčky nebo „sametovým brunchem“. Rušno je i u Srdce Václava Havla vedle Národního divadla, před nímž se od rána také kupí mnoho svíček. „Měl jsem tady na Národní 17. listopadu dědu s babičkou, cinkali klíči a protestovali. Myslím si, že to, co vybojovali, je důležité a musíme si to neustále připomínat,“ říká středoškolský student Radek Vlček u „srdce“ bývalého prezidenta. „Déšť nás neodradil, říkali jsme si, že půjdeme za každého počasí,“ usmívá se vedle něj jeho kamarád Albert Háj.

Dění na gymnáziu v Popradu spustilo po celém Slovensku další vlnu protivládních protestů. Média je označují jako křídovou revoluci. Stalo se tak symbolicky pár dní před výročím 17. listopadu. V hlavní roli jsou opět studenti.

Šnečím tempem opouští premiér v demisi a předseda ODS Petr Fiala Národní třídu. Téměř hodinu poté, co navštívil památník, ho na každém kroku zastavují příznivci, kteří si s ním chtějí potřást rukou a vyfotit.„Doufám, že s politikou neskončíte a zase se vrátíte,“ vyzývá jeden z fanoušků končícího premiéra. „Uvidíme,“ odpovídá mu předseda vlády s úsměvem na tváři, mezitímco ochranka uklidňuje ostatní, že se dostane na každého.

„My vás tu nechceme!“ Za davového skandování tohoto hesla se zástupci strany Motoristé sobě odebírají pryč z pietního místa.

„V jedné větě vám tito lidé říkají o důležitosti demokracie a svobody, a pak vás pomalu ani nenechají položit svíčku,“ kritizoval protestující poslanec Matěj Gregor. „Pro mě jako studenta je důležitá také připomínka listopadu 1939, kdy nacisté zavřeli vysoké školy a vysokoškoláky stejně staré jako já odvezli do koncentračních táborů,“ dodal Gregor k dotazu, jak osobně vnímá svátek.