Hlavní obsah

12× menší šance na vzdělání. To je dědictví praxe „šup s ním do zvláštní školy“

Foto: Robert Sedmík / Empresa Media / Profimedia.

Počet mladých lidí, kteří nezvládnou střední školu, v posledních letech roste.

2. 2. 7:00

Jak zlomit segregaci ve školství? Znevýhodnění žáci musí zvládnout základní školu. Pro jejich děti to pak už bude standard.

Článek

Sociálně znevýhodnění žáci navštěvují ve velké míře školy, kde se o ně učitelé dobře postarají. Umí pracovat se žáky, kteří nepřicházejí z rodin tak připravení, i s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zároveň je ale ten samý systém vyčlení z hlavního vzdělávacího proudu. Takové školy mají sice speciální přístup, zpravidla ale také nižší úroveň a nároky. Jejich žáci navíc často ani povinnou školní docházku nedokončí. Studie ukazují, že je to velký problém zejména pro Romy ze sociálně vyloučených lokalit.

Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit Ministerstva práce a sociálních věcí segregované školy s nadpolovičním podílem romských žáků navštěvuje téměř čtvrtina romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Většina jejich obyvatel má navíc jen základní vzdělání a situace se napříč generacemi zhoršuje. Česko se tak stále nevyrovnalo s dědictvím neopodstatněného přeřazování romských žáků do zvláštních škol. Tuto diskriminační praxi potvrdil už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva.

Jak vyplývá ze stanoviska veřejné ochránkyně práv k naplňování soudního rozhodnutí, podíl romských žáků, kteří se vzdělávají v programech pro lehce mentálně postižené, se za poslední čtyři roky snížil jen nepatrně z 30,6 na 29,1 procenta. Romské dětí tak mají dvanáctkrát vyšší pravděpodobnost než neromské, že se nedostanou na běžnou základní školu.

„Základní školy musí zvládnout různorodé děti. Nesmíme vyčleňovat ty méně připravené, protože za to mohou jen nižší ambice jejich rodičů. My ale de facto zahodíme kariéru dítěte jen kvůli tomu, že ho holt rodiče nedostatečně připravili před vstupem na základní školu,“ varuje analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. Samozřejmostí podle něj musí být, že učitelé dostanou podporu asistentů a dalších profesí ve škole.

České školství funguje značně nezávisle na centrální správě, řešení problému segregace proto dopadá hlavně na obce. S vyloučenými školami se potýkají desítky měst po celé republice. Řešit se to ale snaží jen několik z nich. Povedlo se to v Krnově a dílčí kroky podniká teď Kladno.

Všechno začíná u rodičů

Největší středočeské město má segregované školství. Sociálně znevýhodněné žáky soustředí hlavně do dvou škol. Systém původně vznikl kvůli nastavení spádových obvodů. Školou povinní žáci ze sociálně vyloučených lokalit tak mířili právě jen do dvou škol. Stejně jako děti rodičů, kteří byli ať už z jakéhokoliv důvodu hlášeni k trvalému pobytu na magistrátu.

„Z jedné části města tak děti dojíždí do druhé, kde chodí do školy. A navíc ne jedním spojem, ale musí třeba přestoupit ještě na jiný,“ nelíbí se současný stav náměstkovi primátora Tomáši Kutilovi (Kladeňáci). Děti z ubytovny ve Švermově to mají například do školy šest kilometrů přes celé Kladno.

Hnutí Kladeňáci je na radnici v koalici s ANO, SPD a občanskými demokraty. Ale právě jejich koaliční partneři z ODS mají na segregaci v základních školách jiný názor.

„Problém je spíš v rodičích, kteří se nezajímají o vzdělávací dráhu svých dětí,“ myslí si primátor Dan Jiránek (ODS). Přesto se ale náměstku Kutilovi podařilo některé protisegregační opatření prosadit. Rada města tak na jeho návrh dala ředitelům doporučení, aby do svých škol zapisovali i děti, které nemají v jejich spádovém obvodu trvalé bydliště, ale jejich rodina tam žije třeba v nájmu.

Kladno chce také školám zajistit asistenta, který bude dohlížet na záškoláctví a pomůže ředitelům se správou přídavků na děti. Místo rodičů by je mohli dostávat právě školy, které by za ně žákům nakupovaly třeba školní potřeby nebo jim platily výlety a kroužky.

Odborníci nebo ředitelé škol, kteří mají se segregací zkušenosti, se ale shodují, že zcela zásadní je, aby znevýhodnění žáci zvládli alespoň povinnou školní docházku. Jinak i jejich děti budou v budoucnu vyrůstat v rodině, pro kterou vzdělání nebude tak důležité.

„Vždycky jsme lpěli na tom, že dítě musí mít nějakou minimální sumu znalostí. Dneska se ale přikláním k tomu, že je potřeba i ta pozitivní diskriminace. Je prostě nutné, aby se znevýhodněné děti přehouply přes práh základního vzdělání a dokončily devítku, právě s ohledem na další generace,“ říká ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř. Právě moravskoslezské město dokáže jako jedno z mála segregaci na základních školách čelit a zapojuje znevýhodněné děti do běžných základních škol.

Reportáž z Krnova si můžete přečíst tady:

Ústí na úrovni Rumunska

Česko sice vychází z hlediska statistik o předčasných odchodech ze vzdělávání lépe, než je průměr Evropské unie, hrozivý je ale nastoupený trend. Zatímco v osmadvacítce počet mladých lidí od 18 do 24 let, kteří nevystudovali střední školu, klesá, v Česku naopak jako v jedné z mála zemí roste. Ještě v roce 2011 nechalo školy předčasně jen 4,9 procenta žáků. O sedm let později už 6,2 procenta. Česko tak sice plní unijní cíl držet toto číslo pod 10 procenty, ale na svůj národní závazek 5,5 procenta pro rok 2020 už nestačí.

Evropská unie přitom tlačí na snižování předčasných odchodů ze vzdělávání. Chyba navíc není podle EU pouze na straně žáků. Jejich vylučování chápe jako jistý mechanismus, kterým se školy vyrovnávají s nemotivovanými studenty.

V Česku navíc panují i velké regionální rozdíly. Zatímco v Praze je bez středního vzdělání jen 2,7 procenta mladých lidí, a patří v tomto ohledu k nejlepším v EU, Karlovarský a Ústecký kraj (region Severozápad) spadají se 17,1 procenta na úplně opačný konec žebříčku. Oba kraje tak jsou na úrovni regionů v Bulharsku, Rumunsku nebo Španělsku.

„Zakládáme množinu lidí, která má před sebou s rostoucí nadějí dožití desítky let života a kterou budeme živit na sociálních dávkách, protože jsme jim na začátku nedali šanci na vzdělání. A pokud nezměníme samotný systém, budou stejně vychovávat i své děti, které budou kvůli rodinné zátěži, reprodukovat nevzdělanost,“ dodává Hůle.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené