Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Na frontě úřadují ruské útočné oddíly Storm a vězeňské Storm-Z

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil

Ukrajinský tank při ostré střelbě.

Reklama

Poslední týden bojů pokračoval ukrajinským honem na ruská velitelská stanoviště i dělostřelectvo a tlakem na jižní frontě. Moskevské velení ovšem nečeká v defenzivě a zahájilo vlastní útok, byť nejspíše s omezenými silami.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruské letectvo pokračovalo v útocích na cíle v ukrajinském týlu s pomocí řízených střel a dronů, ovšem bez zjevných větších úspěchů. Jak jsme už mnohokrát opakovali, to ovšem samo o sobě nemusí být cílem, údery minimálně vážou velkou část ukrajinské protivzdušné obrany daleko od fronty.

Naopak, ukrajinské údery do zázemí v posledních dnech zanechaly výraznější dojem. Ukrajinské letectvo vypustilo během uplynulého týdne zřejmě nižší desítky střel Storm Shadow s dosahem cca 250 kilometrů na různé cíle.

Jedním cílem byla logistika, především muniční sklady. V jednom případě, zřejmě v Makijivce u Doněcku, údajně úder zničil 2500 tun munice najednou, uvedl na tiskové konferenci britský ministr obrany Ben Wallace.

Další údery směřovaly na velitelská stanoviště. O těch víme méně, protože nezpůsobí velkou explozi, a tak nepřitáhnout tolik pozornosti. Během jednoho úderu na ruskou armádou obsazený hotel v Berďansku zemřel i generál Oleg Cokov, zástupce velitele Jižního vojenského okruhu, a tedy doposud nejvýše postavený vojenský činitel zabitý na Ukrajině.

Je to jen další doklad toho, že v boji proti protivníkovi s moderními zbraněmi se na moderním bojišti není příliš kam schovat.

Vůbec nejzjevnějším ukrajinským úspěchem bylo ovšem poškození Krymského (Kerčského) mostu v noci ze 16. na 17. července. Už z jiných operací známá ukrajinská námořní autonomní plavidla (nebo upravené vodní skútry) přerušila provoz po jednom silničním pruhu.

Most není zcela vyřazen. Tvoří ho velmi zjednodušeně řečeno tři „mosty“ vedle sebe, které stojí každý na jiné řadě opěr. Ruské úřady velmi brzy umožnily provoz po zbylé části vozovky, železniční doprava zřejmě fungovala prakticky bez přerušení.

Ovšem pokud by se ukrajinským silám podařilo úder zopakovat a narušit provoz i zbylých částí mostu, ruské síly v Záporoží by nejspíše musely vystačit s menším množstvím munice a dalších zásob. Což v dělostřeleckém válce, jaká na Ukrajině probíhá, je pochopitelně zásadní nevýhoda. Zatím to ovšem nelze předpokládat, přeprava většiny vojenského materiálu podle ruských zvyklostí probíhá po železnici, která nadále funguje, jak jsme uváděli.

O útoku na Krymský most

Most na Krym v pondělí nad ránem poškodila exploze. Incident si podle ruských úřadů vyžádal dvě oběti a přerušil dopravu na významné spojnici Ruska s anektovaným Krymem. SZ připravily přehled toho, co o útoku víme.

Na frontě

Vyšší bojová aktivita v posledním týdnu byla zaznamenána i na některých ne úplně tradičních místech linie dotyku. Celkově stále probíhá ovšem „opotřebovávací“ boj, kterému kraluje už zmíněné dělostřelectvo a kvalita obranných postavení, včetně minových polí. Klíčovou roli v podpůrné a čím dál více i bojové roli mají také drony.

Ruské síly jsou sice obecně spíše v defenzivě, v souladu se svou doktrínou jde ovšem o obranu „aktivní“. To znamená, že se podnikají neustále protiútoky a nesetrvávají ve svých zákopech. Vidět to v posledním týdnu bylo především na severním úseku fronty v Luhanské oblasti, kolem Kupjansku a Kreminny.

Na frontu tu zamířily podle ukrajinských zpráv nové útočné oddíly, které se ruskou terminologií označují jako Storm (či Storm-Z v případě, že jde o oddíly složené z rekrutovaných vězňů). Jde o menší jednotky, které jsou vybavené a (více či méně) vycvičené k útokům na opevněné pozice protivníka v duchu taktiky, která v mnohem připomíná útočné oddíly 1. světové války.

I přes některé poplašně znějící zprávy o „stovce tisíc“ ruských vojáků v tomto sektoru fronty nic nenasvědčuje na přípravu nějaké velké ofenzivy.

Ruské síly podle posledních zpráv postoupily o několik set metrů až několik kilometrů na několika místech v této části fronty, ale právě s použitím malých útočných skupin.

Tímhle způsobem může těžko dojít k proražení ukrajinské obrany a postup může být tedy pouze postupný, dokud nedojde k nasazení většího množství mechanizovaných jednotek (Ukrajina je na tom podobně v jižní části fronty).

Ovšem: soustředit větší síly k útoku na jednom malé úseku fronty je v současné fázi ukrajinské války prakticky nemožné, protože na bojišti se těžko může schovat. A pak se podobná shromaždiště stanou vděčným cílem pro dělostřelectvo, letectvo, drony a třeba i řízené střely.

Útok ovšem dokazuje, že Kreml nemá obavy z nedostatku sil na frontě. Ruské velení zjevně dokáže v zázemí stále cvičit a doplňovat stávající jednotky či stavět úplně nové v takovém množství, aby se do podobných akcí pustilo. Pochopitelně může jít o špatné rozhodnutí podobně jako loni v létě, kdy se ruská armáda zcela vyčerpala v postupném útoku v Doněcké oblasti, a pak rychle přišla o velké území v Charkovské oblasti. Ale protože nemáme informace o tom, jaký vlastně je stav ruských jednotek, těžko v současnosti spekulovat, zda se situace opakuje či nikoliv.

Fotografie

Odložili fotbalové rozepře a založili vlastní dobrovolnickou jednotku, která chce bojovat za ruský národ. Na písčitých azovských plážích města okupovaného ukrajinské Mariupolu trénují válečné dovednosti.

Útok kolem Kupjansku a Kreminny také může mít za cíl odlehčit ruské obraně kolem Bachmutu. Kolem tohoto boji zcela zničeného města se v posledním týdnu linie fronty změnila pouze málo. Ale to může být dáno tím, že ruské velení do oblasti údajně povolalo zálohy, které vyztužily tamní obranu.

Ruské síly jsou přesto v této oblasti pod tlakem. Hlavní důvod je asi jasný: protože jde o nedávno obsazené oblasti, ruská obrana není tak dobře připravena jako například na jihu. Útok v severnější části fronty by mohl donutit ukrajinské velení nasměrovat zdroje (nejen muže, ale třeba i techniku) od Bachmutu a minimálně poskytnout čas na vybudování důkladnějších obranných linií.

Ve zbytku Doněcké oblasti byly boje spíše méně intenzivní. Ruské síly se například pokusily o velký – a podle všeho velmi neúspěšný protiútok – u Avdijivky, stejně jako na několika dalších místech, pozornost velení se ovšem zjevně soustředila jinam.

Jižní ofenziva

Hlavním místem bojů nadále zůstává Záporožská fronta, kde ukrajinské jednotky stále postupují v prostorech kolem OrichivuVelyke Novosilky. Ani v jednom směru nenastala nějaká výraznější změna.

Kyjevské síly používají v posledních týdnech taktiku založenou (podobně jako Rusové) na postupu malých pěchotních jednotek, které mají nejen obsazovat terén, ale také odhalit povahu ruské obrany, konkrétně především dělostřelectva. Na odhalená děla či raketomety se pak (třeba s využitím dronů či speciálních radarů) zaměřují ukrajinská děla či raketomety. Podle analytiků je tedy primárním cílem postupně oslabit ruskou obranu spíše než rychle postupovat. Což ostatně není v zaminovaném prostoru pod nepřátelskou palbou prakticky možné, jak ukázaly první dny ofenzivy.

Reportér strávil den s ukrajinskou jednotkou během probíhající protiofenzivy.Video: RFE/RL

Jak úspěšní Ukrajinci jsou, v tuto chvíli nedokážeme posoudit. Zaznamenané ztráty ruského dělostřelectva jsou v posledních týdnech vyšší než kdykoliv jindy v průběhu války, jaký vliv to ovšem na vývoj na frontě bude mít, není jasné. Nevíme, komu síly dojdou dříve. O stavu ruské i ukrajinské armády pochopitelně k dispozici žádné spolehlivé veřejně dostupné informace nejsou.

Jedna epizoda z minulého týdne nasvědčuje, že alespoň nějaký vliv ukrajinská strategie má. Ze svého postu byl totiž odvolán generál Ivan Popov, velitel 58. kombinované armády (té samé armády, jejíhož zástupce velitele a další důstojníky zabil ukrajinský úder zmíněný v úvodu textu).

Velení ho zbavilo funkce údajně poté, co obvinil ruské ministerstvo obrany z nedostatečné podpory svých vojáků. Popov to řekl v záznamu, který zveřejnil ruský poslanec Andrej Gurulev, píše ruský exilový web Meduza.

„Upozornil jsem i na řadu dalších problémů a vyjádřil je na nejvyšší možné úrovni upřímně a velmi ostře. Neměl jsem právo lhát. Nastínil jsem všechny problematické otázky, které dnes v armádě existují z hlediska bojové práce a podpory,“ říká Popov ve vzkazu.

Hlavní problémy jsou údajně právě v oblasti, na kterou se Ukrajinci zaměřují: totiž boji dělostřelectev obou stran. Ruská armáda nemá podle Popova prostředky pro rychlé určování pozice nepřátelského dělostřelectva (tedy dostatek dronů a tzv. protibaterijních radarů, které zachytí přilétající granáty a z jejich dráhy určí pozici děla, které je vypálilo). Výsledkem je pak rostoucí převaha Ukrajiny v klíčové zbrani.

Příběh pádu Ivana Popova

Vysoce postavený ruský generál operující na jihu Ukrajiny obvinil moskevské ministerstvo obrany ze zrady svých vojáků, protože jim prý neposkytlo dostatečnou podporu. Nyní tvrdí, že ho velení náhle propustilo.

Ovšem - jak již bylo řečeno -, tato údajná převaha se nijak neprojevuje na rychlosti ukrajinského postupu. Ofenziva zatím nepostoupila až k linii hlavního ruské opevnění a boje probíhají v Rusy připravené (tedy především zaminované a dobře zmapované) oblasti před ní.

Ukrajinské jednotky v takovém prostředí musí nejen umlčet či alespoň oslabit protivníkovo dělostřelectvo, ale také provést odminování, a pak teprve vyčistit a obsadit ruské pozice. Pokud je pak chtějí udržet, musí si poradit s ruskými protiútoky (ty jsou prakticky nevyhnutelné, protože jsou součástí již zmíněné ruské doktríny aktivní obrany).

V odminovaném terénu ruské síly přitom mohou podnikat relativně rychlé mechanizované protiútoky, jako se v posledních dnech zřejmě stalo na nejzápadnější části ukrajinského útoku (u Robotyneho). Ruské obranné linie přitom leží za pásem min, který brání ukrajinským silám použít stejnou taktiku.

Na závěr jen dodejme, že v Chersonské oblasti pokračovaly drobné šarvátky přes Dněpr a boje kolem Antonivského mostu. Jde ovšem o akce v malém měřítku, jejichž účelem je - spíše než co jiného - udržet ruské velení v nejistotě. Překročení Dněpru s větším počtem by bylo nepochybně velmi náročnou operací, která by i proti relativně slabé ruské obraně mohla snadno skončit katastrofou.

Reklama

Doporučované