Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Amnesty International vydala zprávu za loňský rok o stavu lidských práv ve světě. Vyplývá z ní, že je na vzestupu autoritářství. Údajně tomu přispěla kampaň administrativy Donalda Trumpa, která podle organizace umocňuje nebezpečné trendy proti lidským právům. Dodává, že byly zřejmé už dříve a výsledkem je ničení mezinárodních lidskoprávních záruk a ohrožení miliard lidí na celém světě.
Takzvaný „Trumpův efekt“ údajně násobí škody, které v roce 2024 napáchali i jiní světoví lídři, a ohrožuje desetiletí práce na budování univerzálních práv. Americký prezident se mimo jiné rozhodl přestat financovat část programů rozvojové agentury USAID, která podporovala neziskové projekty po celém světě.
„Nás se omezení amerických příspěvků příliš nedotklo, Amnesty už od svého vzniku není závislá na financích vlád, států ani nadnárodních organizací, přispívají nám drobní dárci. Ačkoli se nás proto omezení přímo netýká, cítíme, že to dopadá na celý sektor,“ popisuje důsledky Trumpovy administrativy ředitel české pobočky organizace Pavel Gruber.
Ozbrojené konflikty se množí a stupňují, varuje Amnesty
Státní i nestátní aktéři se podle organizace dopouštějí válečných zločinů a hrubého porušování mezinárodního humanitárního práva. Za obzvlášť katastrofální vnímá organizace situaci v Gaze – hovoří o genocidě páchané na Palestincích, rostoucím násilí a bezpráví izraelské okupace Západního břehu. Rusko podle Amnesty v roce 2024 zabíjelo ještě více ukrajinských civilistů než dříve, dál cílilo na civilní infrastrukturu a mučilo či nechávalo zmizet zadržené.
Zpráva dále upozorňuje na dění v Súdánu, kde se Jednotky rychlé podpory (RSF, polovojenské jednotky zřízené súdánskou vládou) dopustily masového sexuálního násilí na ženách a dívkách, což Amnesty považuje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Rovněž upozorňuje na enormní počet vnitřně vysídlených lidí – za dva roky války jich je až jedenáct milionů.
Organizace se dále ohrazuje proti nedodržování mezinárodního práva: „Amnesty International už dlouho varuje, že dvojí metr podrývá světový řád postavený na dodržování pravidel. V roce 2024 se důsledky tohoto neřešeného ústupu od právního státu dostaly na úplné dno – od Gazy až po Demokratickou republiku Kongo. Mezinárodní společenství nese odpovědnost, protože selhalo ve snaze důsledně hájit vládu práva,“ komentuje bezpráví ve světě generální tajemnice organizace Agnès Callamard.
Boj za spravedlnost pokračuje
Jako příklady Amnesty uvádí vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na představitele Izraele, Gazy, Libye, Myanmaru a Ruska.
„V posledních třech letech jsme svědky neustálého oslabování systému mezinárodního práva. Oslabují ho silní aktéři, autoritářské režimy typu Ruska. Podílejí se však i klíčoví hráči jako Spojené státy. Porušování mezinárodního práva dle mého názoru odráží i normální společnost – buď dodržujeme nějaké mechanismy a respektujeme právo slabšího, anebo, jak bych to pojmenoval já – máme tendenci si svět přetvořit podle pravidel, kde profitují jen mocní, bohatí, chamtiví a bezohlední,“ komentuje úpadek mezinárodního práva Gruber.
Kriticky vnímá Amnesty i potlačování nesouhlasu – země po celém světě údajně umlčují kritiku, zakazují protesty a kriminalizují občanskou společnost.
„Musíme bránit naše hodnoty a stavět se hlasitě proti tendencím, které potlačují nesouhlas. Nárok jej nenásilně vyjádřit musí být základní právo. Vidíme rostoucí útok na občanskou společnost a na média. Jenom v loňském roce více než 21 států přijalo různé zákony, které se snaží cíleně oslabit fungování a nezávislost médií. Evropa musí zdůrazňovat a vysvětlovat, jak moc jsou tyhle věci pro každého důležité. Ačkoli lidská práva vnímáme abstraktně, jsou to práva každého jednoho z nás,“ zdůrazňuje Gruber.
V Česku se situace částečně lepší
„Pokroků se u nás podařilo dosáhnout tak napůl – je skvělé, že máme novou definici znásilnění, nicméně nyní je na Ministerstvu spravedlnosti, aby vzdělalo soudce, což může být dlouhý a bolestivý krok. Parlament také schválil úpravu práv stejnopohlavních párů, ale nešel dostatečně daleko, takže to spíš jsou takové promarněné příležitosti. Také je smutné, že stát stále neodškodnil stovky žen, které mezi lety 1966 a 2012 podstoupily nucenou sterilizaci. Vyplatit kompenzaci by nemělo být nic těžkého,“ míní Gruber.
Organizace upozorňuje, že v Česku jsou jedny z nejvolnějších zbraňových zákonů v Evropě a nedostatečná je podle ní také integrace ukrajinských uprchlíků.
