Zelenskyj přitlačil Putina na diplomatické šachovnici

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Diplomatickou šachovou partii připomínají poslední kroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina.

Zelenskyj a státníci čtyř evropských zemí (Francie, Británie, Německa a Polska) o víkendu v Kyjevě vyzvali k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří s tím, že mají podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin to nepřijal a navrhl přímá rusko-ukrajinská jednání ve čtvrtek v Istanbulu. Následoval Zelenského protitah: přijedu tam osobně a počkám si na Putina.

Vypadá to, že se oba politici snaží navzájem dostat do pasti, v nichž bude ten druhý vypadat, že nechce mír a hodlá pokračovat ve válce. Momentálně je na „tahu“ Putin, i když je velmi nepravděpodobné, že do Turecka přijede, a zatím se ani Rusko nechystá na uzavření příměří.

Trump dal najevo, že se šéfem Kremlu ztrácí trpělivost, a americký viceprezident J. D. Vance označil ruské požadavky na předání dalšího ukrajinského území, které není pod kontrolou ruských vojáků, za přehnané. Zároveň ale zatím Američané neřekli, zda zvýší Ukrajině vojenskou pomoc nebo přitvrdí sankce proti Rusku, pokud Putin odmítne všechny návrhy.

„Zelenského cílem je ukázat, že Putin je tím, kdo chce válku, a popostrčit tak Trumpovu administrativu k tvrdšímu postoji vůči Rusku,“ píše v analýze britský týdeník Economist.

Rusista Libor Dvořák Seznam Zprávám řekl, že není velkým optimistou ohledně Putinovy vůle ukončit válku.

„Neočekávám, že je Putin připravený na příměří a ukončení války s tím, že nic dalšího už Rusko nezíská. Do Istanbulu na setkání se Zelenským nejspíš nepřijede, protože by tím uznal jeho legitimitu. Což znamená, že nedojde k žádnému příměří a dohodě. Samozřejmě Rusko má určité ekonomické problémy a pokračování války je prohloubí, ale to pro Putina není podstatné,“ soudí.

Kreml neustále opakuje slogan, že pro konec války je nutné řešit její příčiny. Jednání v Turecku má podle Rusů navazovat na takzvané Istanbulské komuniké, 17stránkový text, který vznikl v březnu 2022. Ukrajinská a ruská delegace tehdy jednaly o možném ukončení bojů nejprve v Bělorusku a pak v Turecku.

Komuniké ale zůstalo nepodepsané, protože pro ukrajinskou stranu se ruské podmínky rovnaly kapitulaci.

Moskva požadovala vojenskou neutralitu Ukrajiny, tedy že sousední země nesmí vstoupit do NATO. Především ale Rusové žádali drastické omezení ukrajinských ozbrojených sil. Na 85 tisíc vojáků, méně než 350 tanků a žádné rakety s doletem přes 40 kilometrů.

Kyjev zase chtěl závazek řešení statusu Krymu v budoucnosti a postupný odchod nepřátelské armády z okupovaných částí východní Ukrajiny. Na to odmítla ruská delegace přistoupit.

Kreml interpretuje tehdejší události jako ukrajinské odmítnutí nabídky na uzavření kompromisu, který mohl zastavit válku hned na začátku.

Navíc obvinil tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona, že Zelenského přemlouval, aby Istanbulské komuniké nepodepisoval.

Kyjev oponuje, že ruské straně nešlo o kompromis, ale o ukrajinskou kapitulaci.

„Kdyby Putin chtěl, mohl doma propagandisticky prodat to, co Rusové dosud dobyli, jako vítězství. Řekl by: ‚Podívejte se, získali jsme pětinu Ukrajiny, osvobodili jsme část ruského světa.‘ Ale nevěřím tomu, že by teď válku zastavil a akceptoval současný stav. Byl bych velmi překvapený, kdyby to udělal,“ říká Libor Dvořák.

Americký návrh na příměří a dohodu předpokládá, že se Ukrajina vzdá snahy vstoupit do NATO a pod ruskou kontrolou zůstane to ukrajinské území, které ruská armáda okupuje.