Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany dostává obrysy mezinárodní roztržky mezi Českem a Francií.
Ve finále tendru na dostavbu nových jaderných bloků byly dvě společnosti, jihokorejská KHNP a francouzská EDF. Vyhrála korejská firma, francouzská podala stížnost a později přišel české vládě doporučující dopis od francouzského eurokomisaře k odložení podpisu tendru mezi českou firmou ČEZ a korejskou KHNP.
Důvodem podle dopisu je, že Komise potřebuje na žádost EDF prošetřit, jestli nemá KHNP zahraniční finanční podporu, která by tak pokřivila soutěž v její prospěch.
Stížnost podal po vybrání vítěze tendru francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné. Ten v minulosti působil jako poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a panují proto podezření, že se Francie snaží zneužít Komisi k tlaku za vlastní zájmy.
Premiér Petr Fiala v pondělí uvedl, že dopis místopředsedy Séjourného nebyl stanoviskem Komise. Podle textu dopisu, který má redakce k dispozici, ale stejně tak nic nenaznačuje, že je jeho text s postojem Evropské komise v rozporu.
Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) uvedl, že nechce dopis veřejně komentovat dokud věc neprobere přímo se Séjourném. „Myslím, že on je první, kdo by měl znát můj názor a moji reakci. Protože když jde o tendr na Dukovany, tak bych měl být jedním z největších insiderů,“ podotkl bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Zaslání zdvořilostního dopisu týkajícího se pravidel nařízení o zahraničních subvencích (FSR) v souvislosti s jihokorejským uchazečem o tendr na nové reaktory v jaderné elektrárně Dukovany potvrdil i mluvčí Evropské komise. „Dopis nevyjadřuje obavy ohledně samotné procedury, ale ohledně konkrétního uchazeče podle pravidel nařízení o zahraničních subvencích,“ odpověděl mluvčí EK na dotaz ČTK.
„Jak je u takových dopisů běžnou praxí, zdvořilostní dopis zaslal výkonný místopředseda EK Stéphane Séjourné ve své funkci člena kolegia (Evropské komise) odpovědného za portfolio jednotného trhu,“ dodal mluvčí s tím, že útvary komise v současné době posuzují možnost hloubkového vyšetřování.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nepokládá za náhodné ani načasování dopisu z Bruselu, ale ani fakt, že ho zaslal právě francouzský místopředseda. Šéf ČEZ Daniel Beneš v pondělí ráno uvedl, že dopis je z 2. května a český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček by měl odpovědět v brzké době.
„Ale jsem přesvědčen, že to, co je v dopise, by měla ČR odmítnout,“ uvedl. Celá věc je podle něj pochybná. „Je těžké věřit, že probíhá šetření, když se vás nikdo na nic nezeptá. Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro ČR,“ uvedl.
Tuto informaci potvrdil redakci i člověk blízký Evropské komisi. „Francouzi se snaží dělat všechno, co je v jejich silách, aby nedošlo k podpisu smlouvy, protože nechtějí v Evropě konkurenci v oblasti jaderné energetiky,“ říká pod příslibem anonymity.
„Využívají k tomu zřejmě i své spojence v Evropské komisi. Cílem je proces podpisu v uvozovkách vykolejit. Vzhledem k tomu, že ve finále tendru byla korejská firma KHNP a francouzská EDF, tak by v případě, že se Komisi podaří KHNP vyřadit, dostala tendr Francie. I zmaření je pro ně lepší výsledek, než když se Dukovany dostaví bez nich,“ dodal.
Problematický je podle zdroje redakce v tomto kontextu i fakt, že dopis napsal eurokomisař, protože obvykle takovou agendu zastávají úředníci o několik kariérních příček níže.
„Zaslání dopisu vnímám trochu jako mafiánskou praktiku ze strany Séjourného. Typicky by vám takový dopis měl posílat někdo o šest platových příček níže. Už to, že dopis poslal komisař, znamená, že je celá věc zpolitizovaná,“ říká expert pro SZ Byznys.
Evropská komise však tato obvinění odmítá, jak řekl v pondělí na tiskové konferenci mluvčí EK Thomas Regnier.
„Nejde o francouzského eurokomisaře, který hájí francouzské zájmy, ale o člena kolegia Evropské komise, který prosazuje legislativu a spolupracuje s českými úřady na ochraně našeho jednotného trhu,“ uvedl na dotaz českých novinářů mluvčí Komise Thomas Regnier.
Motivace je podle něj pohlídat férovou hospodářskou soutěž, jak stojí například v dopisu, který místopředseda Komise poslal českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukášovi Vlčkovi a který má redakce k dispozici.
„Zejména s ohledem na současnou globální geopolitickou situaci mají Evropská unie a členské státy společnou a zásadní povinnost zajistit bezpečnost dodávek energie a zachovat energetickou bezpečnost na celém vnitřním trhu včetně Česka. Tato odpovědnost je zásadní pro hospodářskou stabilitu a sociální blahobyt Evropské unie, jakož i pro udržení geopolitické stability.“
Jako bezproblémové vidí prošetření i europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.
„Komise zde zřejmě vystupuje z pozice orgánu odpovědného za ochranu trhu a kompetence schvalovat veřejnou podporu. Obě tyto oblasti jsou důležité pro zachování férové soutěže a zdravého prostředí pro konkurenci. Tedy nejde o jádro, ale o tržní soutěž. Každá země v EU si samozřejmě sama určuje svůj energomix. Ale všechny země spolu delegovaly na Komisi pravomoci v oblasti ochrany veřejné soutěže a veřejné podpory,“ říká pro SZ Byznys europoslanec.
Zdržení na dvou frontách
Evropská komise prostřednictvím Séjourného může podle anonymního zdroje blízkého Komisi pozdržet zahájení dostavby až o osmnáct měsíců, pokud vláda plně vyhoví žádosti v dopisu o posečkání na konec šetření Komise.
Dalším a podstatnějším argumentem pro odložení podpisu smlouvy je podle bývalé eurokomisařky Věry Jourové fakt, že EDF podala stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten ji zamítl a EDF následně podala odvolání ke Krajskému soudu v Brně. Ten finální podpis na stavbu bloků 6. května zablokoval předběžným opatření, kterým zakázal uzavřít smlouvu až do skončení soudního řízení.
„Komise zaujalo, že to řeší i český soud. To znamená, že s výsledkem šetření bude velmi pravděpodobně čekat na verdikt soudu. Ten zajímá, jestli firma, která vyhrála tendr, není podporovaná subvencemi, které by mohly ohrozit evropský trh. Komise vydala velice obecné prohlášení, které říká, že budou šetřit, dokud to budou považovat za nutné. Existuje proto možnost, že se celá záležitost protáhne na měsíce či roky,“ říká Jourová pro SZ Byznys.
Nyní je otázkou, jak se k doporučení Komise postaví česká vláda a nakolik půjde Bruselu „na ruku“. V nařízení se podle zdroje blízkého Komisi nikde nepíše, že by hloubkové šetření mělo tendr zastavit. V případě, že by však proces dál probíhal a Komise zjistila, že KHNP je placené zahraničními penězi, může Komise třeba po 18 měsících vydat rozhodnutí, podle něž bude potřeba učinit blíže nespecifikovaná nápravná opatření. Stejně tak se Česko může zavázat k nápravným opatřením samo.
„Jedním z možných nápravných opatření je, že kdyby Komise zjistila například neoprávněnou finanční podporu, tak by ji subjekt, který podporu dostává, vrátil. To je v textu uvedené jako jedna z možností, ale nikde se v dokumentu nepíše, že tendr nemůže proběhnout,“ uzavírá expert blízký Komisi.
