Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
V příštích letech se budou české firmy prát s tuzemskou i zahraniční konkurencí o to, kdo si sáhne na stovky miliard korun z největší tuzemské zakázky v moderní historii Česka. Mezi uchazeči o dodávky do jaderné elektrárny Dukovany budou i třebíčské společnosti Chemcomex a MICo, které vlastní skupina CE Industries průmyslníka Jaroslava Strnada.
Firmy bývají subdodavatelem plzeňské Doosan Škoda Power, která by měla do nových bloků Dukovan dodávat celý sekundární okruh, neboli turbínový ostrov. MICo do něj může dodat trubkové výměníky tepla a kondenzátor páry, který je stěžejním příslušenstvím turbíny. Chemcomex naopak může namontovat potrubní systémy jak do primárního, tak sekundárního okruhu.
Výrobní haly obou podniků mají Dukovanskou elektrárnu na dohled. I díky tomu mohou dodavateli nabídnout výhodnou cenu. „Věříme, že cenově konkurenceschopní budeme. Měla by tomu pomoct i naše blízkost k novostavbě, protože jsme schopni ušetřit na dopravních nákladech. Také můžeme nabídnout rychlejší servis,“ popisuje obchodní ředitel obou firem Michal Balko.
Stavba nových jaderných zdrojů v Dukovanech, která má začít v roce 2029, vyjde celkem na 400 miliard korun, tedy 200 miliard za jeden blok. Dodá je jihokorejská společnost KHNP, která slibuje dodržet požadavek zapojit do stavby i české firmy, a to z 60 procent. O subdodavatelích se bude rozhodovat až v následujících letech po podpisu smlouvy.
V úterý ale soud zablokoval podpis smlouvy s KHNP až do rozhodnutí justice o námitce, kterou podala francouzská EDF, jež v tendru neuspěla. ČEZ trvá na tom, že postup tendru i nabídka na stavbu jádra od korejské KHNP je v pořádku.
Nejdiskutovanějším tématem v energetice je nyní podpis smlouvy na dostavbu Dukovan. České firmy, včetně MICo a Chemcomexu, se na ní chtějí také podílet. Jsou dodávky do nových Dukovan vaše současná priorita?
Není to to, na co soustředíme nejvíc. Už proto, že stavět se začne až v roce 2029. Teď se soustředíme na to, abychom měli práci tento a příští rok, což máme zajištěno. To, co přijde v rámci dostavby Dukovan, by se nás týkalo až od roku 2030 a dál. Teď musíme pracovat na tom, abychom byli na seznamu dodavatelů, až to bude aktuální, a aby o nás KHNP, potažmo Doosan Škoda Power a Doosan Enerbility a korejští subdodavatelé, věděli.
Smlouvu s dodavatelem budete ale muset podepsat dříve kvůli přípravám projektů. Už probíhají nějaké předpřípravy na výběrové řízení?
Nemůžu komentovat detaily. Pokud by Doosan Škoda Power byla opravdu vybrána jako dodavatel turbíny a turbínového ostrova, tak s nimi budeme jednat dřív, než začne samotná výstavba v roce 2029. Budeme se účastnit příprav projektu. Za Chemcomex jsme schopni pomoct korejskému zákazníkovi v tom, že jim doprojektujeme základní zadání do detailního designu, stejně tak v MICu jsme schopni pomoct už v projekční fázi. Takže se dá očekávat, že ta smlouva by se podepsala možná dřív než v roce 2029.
Kdy se tedy dozvíte, že budete jedním ze subdodavatelů do Dukovan?
Očekávám, že se hodně věcí vyjasní po podpisu smlouvy mezi KHNP a ČEZ, protože zatím jednání korejští partneři tak nějak odkládali. Říkali nám, že dokud není podepsaná smlouva mezi ČEZ a KHNP, tak smluvní vztah mezi námi ještě počká a budeme ho řešit po podpisu. Máme první náznaky, že korejská strana a korejské firmy už pracují na detailnějším projektu. Neumím zatím odhadnout, kdy by k podpisu mohlo dojít. Teď máme uzavřené pouze memorandum o spolupráci s Doosan Enerbility (mateřská společnost Doosan Škoda Power, pozn. red.).
Je pro vás memorandum nějak závazné?
Znamená, že o sobě víme a korejská strana má povědomí o tom, co umíme a čeho jsme schopni. Na nás je, abychom byli co nejlépe připraveni, až to začne být aktuální.
Je určitě škoda, že nebude v blízkosti ve střední a západní Evropě žádná další elektrárna, kde bychom mohli využít nově nabyté zkušenosti a vztahy s KHNP a jejich subdodavateli.
KHNP uvedla, že pokud české firmy nabídnou stejné výrobky ve stejné kvalitě a za stejnou cenu jako zahraniční konkurenti, mohou se na dukovanské zakázce podílet. Dokáže Chemcomex a MICo nabídnout takovou cenu, která bude konkurenceschopná vůči ostatním firmám, ať už z Evropy, nebo třeba z Asie?
Myslíme si, že naše cena bude konkurenceschopná už jenom proto, že jsme se podíleli na dodávkách do běžících jaderných elektráren ve střední a východní Evropě. Z MICa jsme dodávali výrobky na elektrárnu Hinkley Point C ve Velké Británii, takže věříme, že konkurenceschopní budeme.
Měla by tomu pomoct i naše blízkost ke stavbě, protože jsme tak schopni ušetřit na dopravních nákladech. Také můžeme nabídnout rychlejší servis. Pokud by si teoreticky objednala korejská strana výrobky z Asie nebo Ameriky, servis bude určitě dražší než od firmy, která je lokální. Také dokážeme zákazníkovi umožnit dělat změny na poslední chvíli, protože naše výroba je pět kilometrů od staveniště.
KHNP tvrdila, že stavba několika bloků najednou zajistí nižší celkovou cenu. Kdybyste dostali zakázku na dvě stejná zařízení, dokázali byste je tedy vyrobit levněji, než pokud by každé bylo vyrobeno zvlášť?
Samozřejmě, pokud by výroba probíhala paralelně nebo v blízké návaznosti, tak nějaké úspory z rozsahu se dá dosáhnout. Nesmělo by to být ale tak, že mezi výrobou jednotlivých kusů budou prodlevy v řádu let, pak do toho nejsme schopni úspory promítnout. Je to ale velice těžké predikovat, když se bavíme o horizontu několika let.
Nakolik vyjde například jeden tepelný výměník pro jadernou elektrárnu?
To má široké rozpětí. Můžou to být jednotky milionů u těch nejmenších, ale můžou to být i stovky milionů korun.
Na jak dlouho dopředu byste si zajistili dodávky podpisem smlouvy na Dukovany?
Předpokládáme, že budeme mít možnost dodávat po celou dobu životnosti elektrárny. Elektrárna Dukovany už je naším zákazníkem, dodáváme jim náhradní díly do běžící elektrárny. Dá se očekávat, že i životnost nových bloků bude na začátku naprojektována na určitou dobu, která se v průběhu času může měnit a prodlužovat. To by znamenalo servisní zásahy a dodávky náhradních dílů.
KHNP se ale nyní stahuje z nových jaderných tendrů na evropském trhu. Co to znamená pro vás jako potenciálního dodavatele pro další projekty?
Je určitě škoda, že nebude v blízkosti ve střední a západní Evropě žádná další elektrárna, kde bychom mohli využít nové zkušenosti a vztahy s KHNP a jejich subdodavateli, pokud budeme dodávat do Dukovan. Nicméně výběrových řízení, ze kterých se KHNP stáhlo, se pořád účastní Westinghouse nebo EDF, což pro nás znamená také potenciál dodávat. Dodávali jsme naše výrobky do projektu EDF v Anglii, s firmou Westinghouse jsme také v kontaktu. Je určitě škoda, že to nebude replikovatelná věc, ale doufejme, že aspoň tady si na nějaké dodávky sáhneme.
Jsou teď na obzoru nějaké další zahraniční zakázky?
S MICem i Chemcomexem sledujeme vývoj v Evropě. Co nás zajímá jsou výstavby paroplynových elektráren, zařízení na ekologické využití odpadu, působíme v chemickém a petrochemickém průmyslu, zajímá nás nejen výstavba nových energetických zdrojů, ale také investiční akce zákazníků z energetického, chemického, petrochemického, papírenského odvětví. V neposlední řadě jsme také v kontaktu s firmou Rolls Royce SMR a chtěli bychom se podílet na dodávkách pro malé modulární reaktory. To nás zajímá o to víc, že ČEZ má podíl ve firmě (Rolls Royce) a o to intenzivněji se o to zajímáme.
Jak moc by se lišily technologie do malých modulárních reaktorů od těch, které do jaderných elektráren dodáváte nyní?
Není zas o tolik menší, v určitých případech nemusí být vůbec menší, takže pro nás je to úplně stejně zajímavé jako dodávka do nových zdrojů například Dukovan nebo Temelína. Je o to zajímavější, protože už název napovídá opakovatelnost zařízení a výroby, což pro nás je jenom plus.
Uvažovali jste také o dodávkách do britské elektrárny Sizewell C. Jak to vypadá?
Loni začala stavba, pořád ale není dokončená. Ještě není dokončený Hinkley Point, takže Sizewell C je teď trošku v ústraní. Neprobíhají žádná aktivní jednání. My už jsme nějaké poptávky na tento projekt dostali a jsme v kontaktu, nemohu specifikovat s kým, ale podali jsme už nějaké nabídky na tento projekt. Ale aktuálně to není téma, které by se nám dostalo do výroby v letech 2025 a 2026.
Jak se výrobky o velikosti několik metrů a hmotnosti desítek až stovek tun dovážejí do Velké Británie?
Výrobky, které jsme schopni vyrobit, můžou mít průměr až 5,5 metru a můžou být až 150 tun těžké. Jelikož nemáme přístup k moři a v naší výrobě nemáme přístup ani k železnici, tak jsou výrobky omezené tím, že musí být přepravitelné po silnici.
Maximální velikost, kterou jsme schopni vyvést z naší haly, koresponduje s tím, co lze přepravit po silnici. Pokud je ten výrobek tak velký, že by to už nešlo, tak se nějakým způsobem rozdělí na moduly, ve kterých je potom přepraven. Pokud bychom přepravovali výrobky přes moře, tak se je snažíme po silnici dostat do nejbližšího přístavu, takže do Bratislavy, Antverp, Hamburku po řece a poté po moři už výrobek do finální destinace.
Na kolik doprava do Velké Británie vyjde?
Záleží na velikosti, ale může se jednat i o vyšší jednotky milionů korun na jeden kus výměníku nebo nádrže.
Uvažovali jste o spojení firem Chemcomex a MICo. Jak to nyní funguje?
Firmy jsou propojeny tak, že máme jednoho generálního ředitele a managmentově jsme propojeni, ale každá je samostatným subjektem. Tak to plánujeme zachovat, nicméně díky propojení na úrovni managementu jsme schopni zákazníkovi nabídnout komplexní řešení od inženýringu přes výrobu například tlakových nádob, kterou zajistí MICo, až po jejich instalaci, což je schopný udělat Chemcomex.
Až dostavba Dukovan začne, napětí na pracovním trhu bude určitě vyšší a bude velká konkurence v okolí.
MICo loni cílilo na obrat 200 milionů korun. Podařilo se vám to?
V loňském roce jsme měli v MICu obrat 160 milionů. V Chemkomexu jsme se přiblížili 500 milionům. V letošním roce už v MICu 200 milionů překonáme, náš odhad je, že oproti loňsku na obratu vyrosteme o zhruba 50 procent. Podařilo se nám naplnit výrobu a díky tomu v roce 2025. Směřujeme k tomu, abychom MICo v tržbách dostali tam, kde jsme byli před rokem 2022, kdy došlo k reorganizaci a majitelem se stala firma CE Industries Jaroslava Strnada. Takže směřujeme někam k 300 milionům v příštím roce.
Před vstupem CE Industries byla firma MICo v insolvenci. Co se nyní změnilo a jak docílí plánovaného růstu obratu?
Především po reorganizaci MICo trochu trpělo na nedostatek zakázek. Byznys, ve kterém se pohybujeme, je typický dlouhými projekty, které můžou trvat od půl roku až po 24 měsíců. Nějakou dobu trvalo, než se nám podařilo naplnit výrobu, a to se nám podařilo právě na začátku roku 2025.
Povedlo se nám podepsat solidní množství zakázek, výhled do dalších let je optimistický, což ponese i potřebu rozšiřovat kvalifikovaný personál nejenom na dílně, ale taky technických pracovníků v konstrukci, technologii, takže tímhle směrem se chceme ubírat.
Jaký by měla na vaše výsledky dopad případná zakázka pro Dukovany?
Promítla by se až ve 30. letech. Počet zakázek by ale měl být skokově vyšší. Pro nás to bude znamenat nábor nových lidí a určitě i obratově budeme mířit mnohem výš.
Právě technické obory se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí, jaká je situace u vás?
Od začátku roku 2025 jsme nabrali jednotky lidí, zejména do výroby. Zatím se to jeví tak, že u nás není problém. Až dostavba Dukovan začne, napětí na pracovním trhu bude určitě vyšší a bude velká konkurence v okolí.
Bude záležet na tom, v jaké kondici bude celkový průmysl. V tuhle chvíli to vypadá, že například z automobilového průmyslu se na trhu práce začíná objevovat čím dál více lidí, takže uvidíme.
Myslím si, že přetahování lidí bude gradovat, jak se bude stavba blížit. Uvidíme, jestli pracovníků bude dostatek, ale samozřejmě těch specializovaných profesí, jako jsou obráběči, svářeči, konstruktéři, je dlouhodobý nedostatek.
