Stranou zájmu vyrostla hrozba: Fungální infekce už zabíjí miliony lidí

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dlouho byly vnímány jako obskurní záležitost. Lidi napadaly vzácně a v globálním měřítku se jim nevěnovala významnější pozornost. V posledních letech vzácné být přestávají, ale nedostatek znalostí a prostředků pro boj s nimi do značné míry přetrvává.

Řeč je o houbách způsobujících tzv. fungální infekce.

„Už nejsou vzácné. Vidíme je každý den,“ popsal zkušenost s nimi Bloombergu Peter Chin-Hong, lékař specializující se na infekční onemocnění z  California University v San Franciscu.

Mezi případy fungálních infekcí, s jakými se v poslední době setkal, uvedl 45letou ženu se špatně léčenou cukrovkou, u níž se vyskytla mukormykóza, která se jí přes obličej dostala až do mozku a usmrtila ji. Jako další případ popsal 29letého sportovce, který podstoupil transplantaci plic, v nichž se mu hned po vysazení preventivní antifungální kůry usadila houba s latinským názvem Coccidioides, která způsobuje onemocnění v USA přezdívané „Valley Fever“, která se vyskytuje v poletujícím prachu ze suché půdy.

Fungální infekce různých druhů přitom nejsou jen americkým, ale celosvětovým problémem. Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli tomu nedávno vydala první ucelené výzvy poukazující na „urgentní“ potřebu zesílit snahy o vývoj nových léků i diagnostických nástrojů, které by mohly pomoct jejich stoupající nebezpečnost utlumit. Vůbec poprvé na rostoucí riziko představované houbami WHO výrazněji upozornila v roce 2022, kdy vydala seznam nejnebezpečnějších druhů fungálních patogenů.

Obzvlášť znepokojivým aspektem tohoto teprve nedávno výrazněji identifikovaného problému je rostoucí odolnost vůči lékům a jejich pomalý vývoj.

Kolik je globálně případů fungálních infekcí, přesně nevíme. Přehlížení této hrozby totiž zcela neskončilo. Nemalá část případů je tak kvůli nedostatku diagnostických nástrojů a know-how přehlížena a data ze světa jsou velmi fragmentovaná. Odhad ze studie publikované minulý rok v prestižním časopise Lancet nicméně uvádí, že fungální infekce, přestože stále napadají z valné většiny jen lidi s podlomenou imunitou, už moc nespadají do kategorie vzácných vážných onemocnění.

Jeho autoři na základě dat ze 120 zemí a 85 studií publikovaných mezi lety 2010 a 2023 odhadli, že globálně nejspíš dochází asi k 6,5 milionům fungálních infekcí, se kterými je spojeno až 3,8 milionu úmrtí (u 2,5 milionu jde o přímá úmrtí na tyto infekce).

A to je hodně.

Například rakovina podle odhadů zabíjí deset milionů lidí ročně. Na antibiotika odolné bakterie, které se řadí mezi největší problémy současné medicíny, zabíjí nebo přispívají k úmrtí asi šesti milionů lidí. Třeba covid-19 podle některých odhadů jen za roky 2020 a 2021 zahubil 15 až 18 milionů lidí.

Pro úplnost dodejme, že řeč je čistě o invazivních infekcích, tedy zjednodušeně řečeno o vážnějších případech, kdy se patogeny dostanou k důležitým orgánům a působí tam škody.

Kromě loňského globálního odhadu (jeho autoři přiznávají, že je „hrubý“, ale nic lepšího nemáme) o rostoucích rozměrech problému svědčí i případy explozí konkrétních druhů houbových infekcí v konkrétních zemích.

Mohutný nárůst případů fungálních infekcí byl v posledních letech pozorován například v Indii. Největší pozornost na sebe strhla již výše zmiňovaná mukormykóza, která ve velkém začala napadat zejména lidi zotavující se z covidu-19.

Počet případů „Valley fever“ neboli horečky z údolí San Joaquin způsobované houbou rodu Coccidioides (zkráceně jí v USA říkají "cocci") se ve Spojených státech podle dat Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) za posledních 20 let zečtyřnásobil. V Kalifornii, která je původním „domovem“ této nebezpečné houby, počty hlášených případů mezi lety 2000 a 2022 vzrostly o 800 % .

Cocci se postupem času také dostává stále dál na sever od údolí San Joaquin a před deseti lety byly zjištěny první případy výskytu také až ve státě Washington, který je nejsevernější částí západního pobřeží USA. Vědci se domnívají, že hlavním důvodem tohoto posunu je klimatická změna, kvůli které se oblasti s vhodnými podmínkami pro přežití houby v půdě zvětšují.

Houba se šíří prachem a nejčastěji napadá plíce. Většinou nezpůsobí vážnější onemocnění, ale zejména u lidí s oslabenou imunitou mohou propuknout i vážné symptomy, které hrozí přerůst do dlouhodobých následků a vzácně i úmrtí. CDC její přesnou smrtnost neuvádí. Vážné a dlouhotrvající problémy s plícemi podle něj přivodí asi v 5 % až 10 % případů a v 1 % případů se cocci rozšíří i do jiných částí těla, například do mozku, kůže nebo kostí.

Ve skupině nebezpečných fungálních infekcí tedy tento patogen jasně patří k těm méně smrtícím. Na prvních příčkách žebříčků nejnebezpečnějších hub WHO jsou i takové, u kterých se uvádí smrtnost třeba i přes 60 %.

Patří mezi ně i houba s názvem Candida auris, která přibývá v různých částech světa. V USA klinických případů mezi lety 2016 a 2023 přibylo dokonce o 8750 % na 4500 ročně.

Byla poprvé popsána až v roce 2009 a k velkému „úspěchu“ jí pravděpodobně pomáhá její schopnost přilnout k umělým povrchům, díky níž se dlouho a dobře drží i na plastových materiálech a může se snáz přenášet z vnějšího prostředí i z člověka na člověka. Druhou její speciální vlastností je již „vrozená“ odolnost vůči různým druhům léků, zejména některým druhům azolových antimykotik.

Zmíněné případy ukazují, že za rostoucím nebezpečím fungálních infekcí pravděpodobně stojí různorodá směsice důvodů.

Jedním z nich je podle vedoucího Národní referenční laboratoře pro mykologickou diagnostiku ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě Radima Dobiáše jednoduše to, že díky pokroku v medicíně je víc lidí v takovém stavu, že jsou zranitelní. Mezi ně totiž nepatří jen lidé po náročném průběhu covidu-19, ale například i lidé po transplantacích, onkologičtí pacienti, lidé s cukrovkou, HIV a zkrátka všichni, kdo mají oslabenou imunitu buďto jinou nemocí, případně v důsledku vedlejších účinků léčby.

„Jde o tzv. oportunní patogeny, což znamená, že ony si mohou vesele žít všude kolem nás -nebo dokonce i v nás – a nemusí ničemu vadit. Když ale padnou na úrodnou půdu, chopí se příležitosti, pak mohou způsobit infekci,“ řekl k tomu Seznam Zprávám Dobiáš s tím, že této „úrodné půdy“ v moderním světě přibývá.

Druhým problémem – ač zatím těžko říct, jak významným – je pravděpodobně klimatická změna. Ta podle nejnovějších studií rozšiřuje oblast výskytu s vhodnými podmínkami nejen pro americkou „cocci“, ale i různé druhy mikroskopických hub rodu Aspergillus. Patří mezi ně i Aspergillus fumigatus, který se vyskytuje i v Evropě a na seznamu WHO je řazen do skupiny oportunních patogenů s kritickou prioritou. Objevila se dokonce už i hypotéza, že klimatická změna možná hraje roli i v evoluci hub a umožňuje jim tak přežívat v teplejším prostředí lidského těla (většina z nich přežívá jen v chladnějších podmínkách), ale zatím se nedá říct, že by byla potvrzená. Otázka souvislosti s klimatickou změnou a jejího významu obecně patří k těm zatím poměrně málo probádaným.

Dalším problémem je odolnost hub proti lékům. Candida auris, která měla rezistenci proti vícero druhům léků už v době jejího objevení v člověku, je spíše extrémním případem, protože u ostatních hub rezistence stoupá postupně. Částečně vzniká stejným způsobem jako například odolnost bakterií vůči antibiotikům (skrze mutace a následnou selekci podpořenou širokým užíváním antibiotik), ale kromě toho k ní přispívá i používání protiplísňových postřiků v zemědělství (a spekuluje se opět i o klimatické změně).

Podle Dobiáše, i když je používání antimykotik poměrně rozšířené, je naštěstí růst odolnosti mikroskopických hub podstatně pomalejší než u bakterií a antibiotik.

Těch momentálně existuje méně než deset a za poslední dekádu byly schváleny jen čtyři nové. Ve třetích fázích testování jsou podle WHO momentálně jen další tři, což ukazuje, že nedostatek pravděpodobně nebude v dohledné době napraven. Část léků má navíc silné nežádoucí vedlejší účinky a léčba si často žádá dlouhodobé hospitalizace. Obzvlášť velká mezera podle WHO přetrvává u dětských pacientů, kde chybí data o vhodném dávkování a vhodnosti určitých léků pro určité věkové skupiny.

Vývoj nových léků proti patogenům, u kterých stoupá rezistence, je obecně velmi náročnou disciplínou. U hub je to ale ještě těžší, protože jde na rozdíl od bakterií a virů o mnohobuněčné organismy s pravým jádrem, což je i člověk. Musí se tedy vymýšlet různé kličky, které zamezují tomu, aby léky neubližovaly kromě hub i pacientům, kterým se podávají.

„Kromě azolů, polyenů, fluorocytosinu a echinokandinů není nic moc jiného. Rezistence je problém i u bakterií a antibiotik, kterých je ale celá řada a je kam sáhnout pro další látky,“ řekl Seznam Zprávám Ondřej Baszczyňski, který vede výzkumnou skupinu zabývající se cíleným doručováním léčiv na Přírodovědecké fakultě UK.

O tom, jak se v posledních letech vyvíjí přesné počty případů různých druhů fungálních infekcí v Česku, nejsou podle Dobiáše ucelená data. Nezdá se ale, že by se u nás v celkovém trendu něco zásadně lišilo od toho, co se děje ve světě.

Naprostou většinu případů tedy podle Dobiáše způsobují kvasinkové infekce (různé druhy rodu Candida), se kterými se oslabení jedinci pravděpodobně většinou setkají přímo v nemocnicích.

Z infekcí způsobených vláknitými houbami jsou pak podle Dobiáše nejčastější aspergilózy, tedy infekce způsobené různými druhy zástupců rodu Aspergillus, z nichž asi nejčastější je již výše zmiňovaný Aspergillus fumigatus, jehož poletující spory oslabení lidé většinou vdechnou venku.

Lidem, kteří netrpí žádným vážnějším zdravotním problémem, se invazivní fungální infekce většinou vyhýbají. Například v prostorách s větším množstvím ptačího trusu však Dobiáš doporučuje všem nošení respirátoru, protože tam je riziko přítomnosti většího množství poletujících spor vyšší než jinde.

V Česku je podle Dobiáše na dobré úrovni diagnostika i dostupnost léků. Zatím se podle něj většinou daří případy včas odhalovat, volit správné léky a prevencí i předcházet větším „ohniskům“ v nemocnicích.

V chudších zemích ale podle WHO diagnostické i léčebné prostředky chybí i na úrovni okresních nemocnic a svět na hrozbu není připravený ani v jedné z těchto oblastí.

„Už když WHO poprvé poukázala na fungální infekce v roce 2022, bylo to svým způsobem přiznání, že tady máme dlouho upozaďovaný problém, který lidstvo bude muset řešit. Ke sci-fi sérii The Last of Us (*postapokalyptický seriál, kde zmutované houby rodu Cordyceps dělají z lidí zombie) máme sice daleko, ale globální změna, adaptace plísní na vysoké teploty a vznik rezistence na antifungální látky je něčím, co by se nemělo podcenit,“ zhodnotil na závěr Baszczyňski.