Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Druhá administrativa Donalda Trumpa, úřadující od ledna tohoto roku, neztrácí čas. Po necelých čtyřech měsících od inaugurace nasadil Bílý dům kurz, který může znamenat naprostou proměnu státem financované vědy v USA.
Návrh rozpočtu na fiskální rok 2026, který prezidentský tým odeslal americkým zákonodárcům 2. května, totiž zdůrazňuje, že současný Bílý dům by s gustem „řezal“.
Rozsahem navrhovaných škrtů jde o krok skutečně bezprecedentní. Nejde však jen o úspory. Bílý dům otevřeně hovoří o „resetu“ výzkumných priorit a chce ukončit „plýtvání prostředky na woke vědu“ – což je ovšem výraz zjevně velmi flexibilní a nejasný, jak ještě uvidíme.
Tato rétorika, kombinovaná s drastickými čísly, okamžitě vyvolala poplach ve vědecké komunitě. Zdá se tedy, že nejde o pouhou rozpočtovou úpravu, ale o výraz ideologického zápasu o směřování americké vědy. Výsledek může mít zásadní dopady na americkou ekonomiku i geopolitické postavení Spojených států na další dekády.
Řekněme hned na začátek, že návrh Bílého domu je právě jen návrh, který zatím nemá žádnou legislativní váhu. Peníze v americké politice rozděluje Kongres a bez jeho rozhodnutí se žádné změny nestanou. Návrh Bílého domu bývá také politická munice pro vyjednávání o rozpočtu. Výsledek tedy může nakonec vypadat výrazně jinak.
Anatomie řezu
Pokud by ovšem mělo vše být podle návrhu Bílého domu, ta část federálního rozpočtu, kam spadá i civilní věda, by se měla „srazit“ zhruba o čtvrtinu (tyto „volné“ výdaje představují asi 15 procent celého rozpočtu federální vlády, dodejme pro úplnost).
Podrobnější přehled navrhovaných změn ohledně výzkumu a vývoje najdete v infoboxu níže, takže teď jen stručně: O čtvrtinu se má snížit rozpočet NASA. Více než o třetinu by měl klesnout rozpočet Národního ústavu zdraví (NIH) – dlouhodobě „miláčka“ zákonodárců obou stran. Biomedicínský výzkum se během covidové pandemie stal předmětem politických tahanic a teď na to zjevně doplácí.
O více než polovinu by se měl podle představ Bílého domu zmenšit i rozpočet Národní vědecké nadace (NSF), která se specializuje na podporu základního výzkumu. Jediné disciplíny, které mají být ušetřeny, jsou umělá inteligence a kvantové informační vědy, jejichž rozpočty by měly zůstat na stávající úrovni.
Komu pustit žilou
Národní instituty zdraví (NIH): Tradiční gigant biomedicínského výzkumu by měl podle návrhu přijít o zhruba 37 % svého rozpočtu, což by znamenalo propad o 18 miliard dolarů (na cca 27 miliard). Bílý dům to zdůvodňuje tím, že NIH „přerostl, ztratil zaměření“ a „zklamal důvěru amerického lidu plýtváním, zavádějícími informacemi, riskantním výzkumem a propagací nebezpečných ideologií“. Plánuje se také rozsáhlá reorganizace, při níž by se 27 stávajících institutů a center sloučilo do pěti nových, zaměřených například na „tělesné systémy“ či neurovědy.
Déjà vu
Útěchou těm, kteří se těchto změn bojí, by mohl být pohled do nedávné historie, konkrétně do prvního Trumpova prezidentského období. I tehdy, například v návrhu rozpočtu pro fiskální rok 2018, administrativa přišla s výraznými škrty ve vědě, cílenými mimo jiné na klimatický či medicínský výzkum.
Kongres ale tehdy nenechal z původního návrhu téměř nic. Místo škrtů se mnohé agentury, včetně NIH, NSF či NASA dočkaly navýšení rozpočtů. Zákonodárci to tehdy zdůvodňovali například obavami, že Spojené státy začínají zaostávat za Čínou v podpoře základního výzkumu.
Jenže situace v roce 2025 je v mnoha ohledech odlišná. Současný návrh Bílého domu je co do rozsahu škrtů ještě radikálnější než ty minulé. Trumpův tým se zdá být lépe připravený a odhodlanější prosadit svou vizi. A co je klíčové, Kongres, kde mají republikáni nyní většinu v obou komorách, vysílá smíšené signály.
Zatímco někteří zákonodárci již vyjádřili znepokojení nad navrhovanými škrty, vlivné hlasy, jako například předseda výboru pro rozpočtové asignace Sněmovny reprezentantů Tom Cole, naznačují spíše ochotu s Bílým domem spolupracovat – na druhou stranu se jim nechce ani nést politické následky škrtů. Tradiční nadstranická podpora výzkumu a vývoje, která v minulosti dokázala tuto rozpočtovou kapitolu před většinou škrtů ochránit, bude zřejmě vystavena zátěžové zkoušce.
Proč neřezat?
Málokdo by se asi přel, že na fungování vědy by nebylo co zlepšovat a že řada vědeckých výsledků má pochybné přínosy i kvalitu. Jenže škrty Bílého domu se nezdají být vedeny nějakou cílenou snahou poměry napravit. Mnohem spíše jejich postup naznačuje, že postupují překotně ve snaze prosadit alespoň nějakou změnu, často zjevně bez rozmyslu.
Dává to politický smysl – Trumpova administrativa už nejspíš nikdy nebude mít větší podporu a tolik politického kapitálu – ovšem argumenty proti plošným a takto masivním škrtům jsou poměrně pádné.
Výzkum a vývoj patří k hlavním motorům ekonomického pokroku. Stát v posledních desetiletích hrál nezastupitelnou roli ve financování především základního výzkumu, z jehož poznatků vyrostla řada komerčně úspěšných aplikací a celých průmyslových odvětví.
Podle nedávné práce ekonomů z Federální rezervní banky v Dallasu federální investice do vědy a výzkumu mají „na svědomí“ zhruba pětinu z celkového nárůstu produktivity práce od konce druhé světové války. Návratnost investic do vědy byla tedy v minulosti ohromná. Na výsledky se ovšem musí čekat dlouho. A zároveň také určitě není jisté, že by všechen současný výzkum měl tak dobré výsledky. Stejně tak ovšem nelze dokázat, že to tak nebude…
Dopady navrhovaných škrtů na americkou ekonomiku by podle prvních modelů mohly být poměrně výrazné. Studie ekonomů z Institute for Macroeconomic and Policy Analysis při American University dospěla na základě poměrně jednoduchého modelu k závěru, že 25% škrt ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj by v dlouhodobém horizontu (cca 25-30 let) mohl snížit americké HDP o téměř čtyři procenta. To je zhruba srovnatelné s propadem během recese po roce 2008.
Škrty by také pochopitelně vedly ke snížení zájmu o postižené obory. Byly by varovným signálem pro mladé zájemce. A co by USA získaly tím, že v příštích dekádách budou mít méně odborníků na biomedicínský výzkum, není vůbec zřejmé. Vzhledem k pokroku v této oblasti v posledních desetiletích se ovšem lze poměrně snadno přesvědčit, že „ušlý zisk“ může být značný.
Globální šachovnice
V případě úspěchu Trumpova návrhu mohou důsledky zásadně přepsat globální mapu vědeckého vlivu a technologické dominance, na které si Spojené státy po dekády zakládaly své postavení světového lídra. V centru této geopolitické rovnice stojí především sílící rivalita s Čínou.
Spojené státy byly po dlouhá desetiletí nezpochybnitelnou jedničkou ve výzkumu a vývoji. Čína ovšem v posledních letech udělala obrovský skok vpřed. Již více než deset let Peking překonává průměr EU v podílu HDP investovaného do vědy a tento podíl neustále roste. Čína dnes vede v počtu publikovaných vědeckých článků a argumenty o jejich nižší kvalitě již dávno neplatí – v roce 2022 země poprvé překonala USA v prestižním Nature Indexu, který sleduje právě kvalitní vědecké výstupy. Sedm z deseti nejvýznamnějších výzkumných organizací světa podle tohoto indexu je dnes čínských.
Pravda, Spojené státy v absolutních číslech stále investovaly do výzkumu a vývoje v roce 2021 více (806 miliard oproti 668 miliardám v Číně), tento náskok však držel především soukromý sektor, zatímco státní podpora v USA spíše stagnovala.
Do tohoto kontextu přichází veskrze redukční návrh Trumpovy administrativy. Deklarovaná podpora několika vybraných oblastí, jako je umělá inteligence, kvantové počítače či jaderná energie, jistě může přinést dílčí úspěchy.
Jenže vědecký pokrok a technologické inovace historicky stojí na široké základně základního výzkumu napříč mnoha disciplínami – právě toho výzkumu, který má být nyní nejvíce zasažen škrty v NSF či NIH. Důraz na „ukončení woke vědy“, jakkoli politicky atraktivní pro část voličů, neříká nic o tom, jak udržet náskok americké vědy.
Mezi rétorikou o udržení pozice „globálního technologického lídra“ a dosavadními návrhy Bílého domu tak zeje typicky trumpovská propast.
