Lékařka: Šance Madlenky roste. Máme „nouzového dárce“, hledání ale nekončí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Výsledky dopadly dobře. Jsme v polovině. Ještě dalších šedesát dnů a bude úplně jasné, jestli imunosupresivní léčba zabrala anebo Madlenka bude potřebovat dárce,“ říká tatínek Lukáš Přibyl a je znát, že má radost. „Můžeme doufat, že se něco nepokazí. Ale je to opravdu dobré, což nám zavdává dojem, že bychom za pár měsíců mohli slavit,“ říká Lukáš.

Raduje se i Madlenka, pro kterou dobré výsledky přinesou změny v jejím každodenním režimu. Bude moci venku sundat roušku, dát si třeba jogurt nebo rajče. To nesměla, protože měla tzv. nízkobakteriální dietu, aby se snížilo riziko jakékoli infekce. Nevrátí se ani injekce, které pro ni byly největším utrpením. Snižuje se i další podpůrná medikace.

Boj o život malé Madlen sleduje celé Česko, které se mezitím zapojilo do masivního náboru dárců kostní dřeně. Přestože největší nápor polevil, oba registry potvrzují, že se stále hlásí lidé po celé zemi. Nabírají tak v jednotlivých městech, ale i v institucích a firmách. Za více než dva měsíce se zapsalo do obou registrů odhadem 21 tisíc nových dárců. Ti se začali hlásit na začátku celého příběhu Madlen, když její tatínek Lukáš zveřejnil video na sociálních sítích s žádostí o pomoc.

I přesto, že má Lukáš a jeho rodina před sebou vidinu uzdravení bez transplantace kostní dřeně, dárce pro dvouletou Madlenku, se hledá dál. „Pokud by léčba nedopadla dobře, a to se stále ještě může stát, tak bychom dárce naopak potřebovali poměrně rychle,“ říká Lukáš Přibyl.

I když mu lékaři z FN Motol ve čtvrtek oznámili výsledky lepší, než čekali, Lukáš si stále uvědomuje, že vyhráno zatím není. Že zkrátka u pacientů s touto diagnózou, je to nevyzpytatelné a nemusí to vždy dopadnout šťastně.

Výsledky po šedesáti dnech léčby nicméně ukázaly zlepšení ve všech třech řadách, tedy u červených i bílých krvinek a krevních destiček. „Nejdůležitější jsou hodnoty bílých krvinek, které se zdá, že jsou poměrně stabilní a na hodnotě, která se lékařům líbí, a to bez podpůrné medikace,“ říká Přibyl. Podle něj se ale v průběhu léčby může ještě stát, že se zpomalí nebo úplně zastaví růst v jedné z krevních řad. V takovém případě by lékaři uvažovali o transplantaci.

Madlenčina ošetřující lékařka Martina Suková z FN Motol vysvětluje, že parametry krevního obrazu jsou nepřímým ukazatelem toho, co se děje v kostní dřeni. Právě podle krevního obrazu lékaři pozorují, že Madlenka potřebuje čím dál tím méně transfuzí, které na začátku potřebovala velmi často. „Samovolně se objevují bílé krvinky, které dříve měly téměř nulové hodnoty. Nejprve se nám začaly objevovat vlivem růstových faktorů a teď, když jsme vysadili růstové faktory, vidíme, že bílé krvinky tu jsou. Je patrné velké zlepšení,“ řekla Suková.

Závěry zatím dělat nechce a potvrzuje, že léčbu budou moci lékaři zhodnotit až po čtyřech měsících.

A právě proto lékaři nepřestávají s hledáním vhodného dárce. Teprve nyní, po více než dvou měsících, se dostanou do databáze první dárci, kteří se hlásili v „akci Madlenka“. Pokud by se našla shoda, ještě to nemusí znamenat, že je vyhráno. „Když se objeví dárce, který má shodu, musí projít dalšími testy, je nutné potvrdit, že je zdravotně v pořádku a znovu zkontrolovat, že je opravdu vhodný,“ říká mluvčí Národního registru dárců kostní dřeně Klára Conková.

Pro Madlenku se hledá de facto genetické dvojče, zjednodušeně řečeno někdo, kdo má shodu 10 z 10 znaků. V případě nouze, že se takový dárce nenajde, mohou lékaři přistoupit k transplantaci, kde je shoda pacient-dárce nižší. Takový zákrok ovšem nese svá rizika.

„Nouzového dárce“ lékaři pro Madlenku nedávno v registrech našli. Je ze zahraničí a jeho shoda je 9 z 10 znaků. Seznam Zprávám to potvrdila lékařka Martina Suková. „Byl by to možný dárce pro situaci, kdy by kostní dřeň u Madlenky znovu selhala, anebo kdyby nedosáhla dobré a trvalé odpovědi. V této situaci bychom přece jen raději našli dárce ideálního, tedy 10 z 10. Takového zatím nemáme,“ řekla Suková.

Lékaři vždy upřednostňují co největší shodu mezi dárcem a příjemcem. Čím větší je neshoda v transplantačních znacích (HLA), tím vyšší je riziko komplikací – především vážné imunitní reakce známé jako nemoc štěpu proti hostiteli, kdy transplantované buňky napadají tělo pacienta. „To může být závažný dlouhodobý problém po transplantaci, anebo to může významně dítě ohrozit na zdraví bezprostředně po transplantaci,“ říká Suková.

Ona, Lukáš Přibyl i všichni v registrech doufají, že ideálnější dárce se případně najde. Možná mezi těmi, kteří se přihlásili na Lukášovu výzvu. Možná i mezi těmi, kteří v sobotu přišli do pražské ZOO na akci Nadace Kapky Naděje.