Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lidé se často bojí fatálních událostí, které vzbuzují silné emoce, ale ve skutečnosti představují zcela zanedbatelné riziko. Terorismus. Vraždy. Útoky zvířat. Dopravní nehody nebo zásah bleskem. To všechno se sice objeví v titulcích, ale konkrétně v Česku stojí tyto jevy za naprosto minimálním počtem úmrtí. A to i tehdy, když často cestujeme do zahraničí, například na Slovensko, kde se silně medializují útoky medvědů a volá se po razantních opatřeních.
Ročně v Česku dojde ke zhruba 150 vraždám a necelým 500 úmrtí při dopravních nehodách. Téměř o všech těchto tragédiích se dozvíme z médií, a rozhodně je nechci zlehčovat. Naštěstí ale obou typů událostí dlouhodobě ubývá.
Zásah bleskem nebo smrt při střetu se zvířetem už jsou naprostými výjimkami. Podobně i šance, že zahyneme při leteckém neštěstí, je extrémně nízká. Několikanásobně vyšší je pravděpodobnost, že zemřeme z přirozených zdravotních příčin zrovna na palubě letadla, a let samotný skončí bez komplikací.
Všechny tyto obávané příčiny úmrtí mají jedno společné: téměř nic s nimi nemůžeme dělat. Pokud si ovšem nezakážeme řídit auto, létat na dovolenou nebo jezdit na Slovensko. A i kdybychom všechna tato opatření přijali, nijak zásadně bychom si nezvýšili šanci dožít se vysokého věku.
O tom totiž rozhodují úplně jiné faktory – a s těmi naopak něco dělat lze.
Rakovina si každý rok v České republice vyžádá přes 27 tisíc životů. To už je přece nějaký důvod k obavám. Většina lidí se nebojí těch správných věcí, protože nezná, anebo nedokáže správně přečíst statistické údaje. Jinými slovy, často přeceňujeme reálně malá rizika, která navíc nemůžeme ovlivnit, a ignorujeme ta, která jsou mnohem vyšší, a přitom ovlivnitelná. A to dokonce poměrně jednoduše.
Nejčastější příčinou úmrtí na nádor v Česku je rakovina plic. Ta se v drtivé většině případů týká kuřáků. U nekuřáků je riziko velmi nízké. Ale dnes už máme i u kuřáků účinný nástroj, jak pravděpodobnost úmrtí zásadně snížit – preventivní nízkodávkové CT vyšetření plic. Pokud je provedeno u rizikových osob, tedy dlouhodobých silných kuřáků, a jeho výsledek je negativní, snižuje to pravděpodobnost úmrtí dané osoby na rakovinu plic v následujících letech na pouhý zlomek původní hodnoty.
Ideální samozřejmě je přestat kouřit. A právě negativní CT může být silným impulzem – člověk má šanci si říct, že dostal druhou šanci a tentokrát už ji nepromarní.
Rakovina tlustého střeva a konečníku je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Zároveň jde o nádor, který lze ve velmi časném stadiu nejenom zachytit, ale umíme také zcela předejít jeho vzniku. Test na okultní krvácení nebo kolonoskopie mohou odhalit i prekancerózní (předrakovinné) změny. Negativní výsledek vyšetření znamená velmi nízké riziko na mnoho let dopředu. U kolonoskopie navíc může rovnou dojít i k odstranění nebezpečných polypů a efekt je ještě mnohem dlouhodobější.
Setkávám se často s fatalistickým postojem: Radši to nechci vědět, kdyby tam něco bylo, už by bylo stejně pozdě. Jenže to je zásadní nepochopení. Cílem screeningových programů není hledat nevratné stavy, ale naopak najít nádor v době, kdy je plně léčitelný. Pozdní nález znamená ztracenou šanci. Včasný nález může zachránit život.
U žen má zásadní význam mamografický screening rakoviny prsu. Tento nádor je bohužel velmi častý, ale právě díky včasnému záchytu je většina pacientek úspěšně léčena, případně i zcela vyléčena. Pokud se například padesátiletá žena z nějakého důvodu vyhýbá mamografii, pak se vědomě či nevědomě vystavuje jednomu ze statisticky nejvyšších rizik úmrtí, které přitom může snadno ovlivnit. Mamografický screening je hrazen od 45 let věku a měl by být samozřejmostí.
Ženy by také měly od 15 let pravidelně chodit na gynekologické prohlídky, při kterých se kromě jiného kontrolují buňky z děložního hrdla. Tyto buňky mohou v čase procházet změnami, jež vedou k rakovině. Ještě přesnější je DNA test, který umí zjistit infekci rizikovými typy HPV – virů, které rakovinu děložního čípku způsobují. V ideálním případě stačí tento test provést jednou za život, pokud žena ví, že se již nenakazí.
Obdobný význam má pro muže PSA test – jednoduchý krevní test, který odhalí riziko rakoviny prostaty ještě dříve, než se objeví symptomy. Nádor prostaty je velmi častý, ale roste většinou pomalu a při včasném záchytu je velmi dobře léčitelný. Přesto je více než pětina mužů diagnostikována příliš pozdě.
Významnou roli v prevenci hraje i očkování proti již zmíněnému lidskému papilomaviru (HPV). Tento virus způsobuje nejen rakovinu děložního čípku, ale i rakovinu konečníku, penisu, úst nebo hrtanu. Očkování je nejúčinnější před první sexuální aktivitou, ale smysl má i u dospělých – zvlášť pokud se s virem ještě nesetkali.
Ten, kdo využívá dostupné screeningové programy, kdo nekouří nebo s kouřením přestane a případně se včas očkuje proti papilomaviru, snižuje své riziko úmrtí na rakovinu skutečně na minimum. Obavy z rakoviny jsou naopak namístě tehdy, když vím, že jsem pro své zdraví neudělal ani to rozumné minimum, které mám snadno k dispozici.
