Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když v roce 2021 koalice Spolu triumfovala ve volbách, premiér Petr Fiala si moc dobře uvědomoval, že vítězství není důkazem obliby. Byla to takzvaně volba menšího zla. Úspěch proto tehdy označil za závazek a apeloval na spolustraníky, že ODS v následujících čtyřech letech nesmí zklamat ty, kteří jí pomohli k moci.
„Volili nás proto, že jsme jim přišli jako v tu chvíli nejmenší zlo. Nejmenší zlo z těch, kterým Česká republika v posledních letech čelí. Prostě si řekli, že zavřou oči a ještě jednou to s námi zkusí. To musíme mít na paměti. Každý z nás. A podle toho se musíme chovat. Ve vládě, v krajích, v parlamentu, ale i v místních zastupitelstvech,“ řekl Fiala v dubnu 2022 na prvním kongresu ODS po úspěšných volbách.
Tehdy ještě netušil, že bude čtyři měsíce před dalšími sněmovními volbami čelit aféře Pavla Blažka, tzv. bitcoinové kauze, před kterou někteří jeho voliči oči už nezavřou. Není to přitom poprvé, co koalice Spolu čelí pár měsíců před volbami problémům.
Osobní selhání volič odpustí, politické méně
Koncem května 2021 totiž vyplynulo na povrch, že kdysi úspěšný poslanec a naděje TOP 09 Dominik Feri je sexuálním násilníkem. Kvůli dnes už potvrzeným podezřením ohledně znásilnění a jednomu pokusu o něj tehdy ve straně skončil.
Zprvu se zdálo, že pro koalici Spolu může být podobné zjištění minimálně znepokojivé – Feri reprezentoval liberální TOP 09, měl jí i celé koalici přilákat mladé voliče a místo toho jí a sobě pár měsíců před volbami zajistil nelichotivý mediální obraz.
Nakonec se ale ukázalo, že Feriho kauza s voliči příliš nezacloumala. „Neviděli jsme pokles preferencí Spolu, protože ta kauza byla čistě osobního rázu a politicky byla vypořádána velmi rychle,“ popisuje sociolog a analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák. Právě osobní rozsah kauzy a prvotní otazníky kolem pravdivosti obvinění byly pak i podle jiných odborníků důvodem, proč koalice Spolu aféru ustála.
V případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka nicméně odhadují jiný průběh. „Tady jde zaprvé o hlavní koaliční subjekt a za druhé je to srozumitelné. Nikdo nezpochybňuje, že k převzetí té miliardy došlo, neposloucháme ani to, že je to na někoho ušité. A navíc to souvisí s image konkrétního politika nebo výkonné moci,“ dodává k bitcoinové kauze sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
I proto odhaduje, že se současné dění okolo Blažka do preferencí podepíše. Dokládá to hned na několika jiných případech, kdy nešikovné počínání politiků znamenalo jejich pád. „Vezměte si třeba Romana Prymulu, který během covidu říkal, že se nemá chodit ven a do podniků, a pak ho lidé z Blesku vyfotili, jak se chystá na zvláštní setkání v drahé restauraci,“ uvádí jeden z příkladů.
Vedle toho vzpomíná i na odchod Ivana Bartoše z vlády. Někdejší ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů – kteří obecně tlačili na vizi digitálního státu – ztroskotal na nefunkční digitalizaci stavebního řízení. Nebo na Danuši Nerudovou, která měla slibně rozjetou prezidentskou kampaň do momentu, než se objevily informace o doktorandských „rychlotitulech“ na Mendelově univerzitě z doby, kdy byla rektorkou. „Když tyhle věci bouchnou, mají zkrátka drtivý dopad. Už jen proto, že jsou pro voliče srozumitelné,“ komentuje ředitel STEMu.
ODS si zkazila nálepku „menšího zla“
Podle Buchtíka může současná situace ovlivnit především lavírující voliče. Ze zkušenosti pak popisuje, že pokles preferencí se projeví většinou až s odstupem, zhruba za 2 až 3 týdny. Obecně pak odhaduje, že pro koalici Spolu by podobná kauza mohla znamenat ztrátu zhruba pěti procent. „Neříkám, že se to projeví hned v našem nedělním průzkumu, ale postupem těch dní přijdou o nějaký obal a ty hlasy se někam přelijí,“ dodává.
Zároveň připomíná, že Fialova vláda nepatří mezi ty oblíbené: „Nejvíc nepopulární vláda byla ta Petra Nečase. A ta současná byla celou dobu z datového hlediska jenom o trochu populárnější. Takže ta situace je pro ně vážně špatná.“
Že se Blažkův bitcoinový dar pro Ministerstvo spravedlnosti podepíše na preferencích, si pak vedle analytiků Buchtíka s Kormaňákem myslí i sociolog Jan Herzmann. Ten zároveň připomíná, že se koalice Spolu „nadechovala“ a do jisté míry bojovala o důvěru, kterou během vládnutí ztratila.
„Mám ale pocit, že tahle kauza jí to obnovování důvěry podstatným způsobem ztíží. Naopak mohou přijít i o část příznivců, kteří zůstávali,“ říká s tím, že ODS ve světle posledních událostí zřejmě už „menší zlo“ představovat nebude.
Voliči vládní koalice jsou totiž obecně citlivější na různé přešlapy, a tím pádem je podobné kauzy spíše donutí jejich volbu přehodnotit. „Často je to ale v rámci toho ‚vládního tábora‘. To znamená, že od Spolu přecházejí ke Starostům a obráceně. Obecně pak platí, že voliči Andreje Babiše nebo Tomia Okamury odpouštějí víc,“ přibližuje Kormaňák.
Vydělat mohou STAN i Piráti
Současné dění tak může být podle sociologů přínosem jak pro STAN, tak třeba pro Piráty. Zároveň ale upozorňují, že si někteří voliči mohou zkrátka říci, že chodit k volbám letos nemá cenu.
Důležité proto bude i to, jak si koalice Spolu povede v červnu. Půjde jí totiž o všechno. „O prázdninách se totiž český volič o politiku zajímá málo, takže si z června odnese nějaký dojem, který ovlivňuje i to zářijové vidění. A pět týdnů do voleb je krátká doba na zlepšení reputace. Nechci tvrdit, že to nejde, ale bude záležet na kampani, kterou Spolu zatím nevedlo úplně optimálním způsobem,“ nastiňuje Herzmann.
