Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zemský soud v německém Bonnu v úterý rozhodl o osudu právníka Kai-Uwe Stecka, jedné z ústředních postav největšího daňového skandálu v poválečných dějinách Německa. Uložil mu trest v délce jednoho roku a deseti měsíců s podmíněným odkladem. Kromě toho musí Steck zaplatit přibližně 24 milionů eur (asi 600 milionů korun).
Steck byl uznán vinným v pěti případech zvlášť závažného daňového podvodu. Mezi lety 2007 a 2011 se podle soudu podílel na transakcích, které německý stát připravily o téměř půl miliardy eur, tedy zhruba o 12 miliard korun.
„Obžalovaný se svou činností podílel na způsobení daňové škody ve výši téměř půl miliardy eur,“ cituje agentura DPA soudce Sebastiana Hausena. Právník se ale přiznal, s vyšetřovateli úzce spolupracoval a vystupoval jako klíčový svědek – a to se nakonec výrazně promítlo do výše trestu.
K jádru případu vedou tzv. cum-ex transakce – spletité a velmi výnosné finanční operace. Jejich podstatou bylo obchodování s akciemi těsně před a po výplatě dividendy.
Jak fungoval podvod s cum-ex transakcemi?
Jejich název pochází z latiny: „cum“ znamená „s“ (dividendou) a „ex“ znamená „bez“. Označují tedy obchodování s akciemi těsně před („cum“) a po („ex“) výplatě dividendy.
Představte si, že máte jeden jediný míč – to je ta akcie. A skupina lidí si ho velmi rychle přehazuje – jeden ho chytí, hned hodí dál, další ho popadne, také ho pošle dál. A to celé probíhá těsně před tím, než se mají rozdávat odměny (dividendy) těm, kdo míč drží.
Vše probíhá tak, že není jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent. Teď si představte, že rozhodčí (finanční úřad) je má podle pravidel vrátit každému, kdo měl míč ve správný okamžik.
Jenže tím, jak si míč házeli hodně rychle, papírově to vypadá, že ho měli v ten moment hned tři nebo čtyři lidé najednou.
A co udělají? Všichni si o ty peníze požádají. Stát pak „vrací“ třikrát nebo čtyřikrát více peněz, než kolik skutečně vybral – protože uvěřil, že míč drželo víc lidí, i když ve skutečnosti ho měl vždycky jen jeden.
Ve výsledku pak podvodníci žádali vrácení daní, které přitom nebyly vůbec zaplaceny.
Motor schématu
Steck byl dříve partnerem Hannoa Bergera, někdejšího úředníka daňové správy v Hesensku, který se stal daňovým poradcem a jedním z hlavních motorů tohoto schématu. Právě Berger se výrazně zasloužil o to, že se cum-ex transakce v Německu rozšířily. V roce 2022 ho bonnský soud poslal za zvlášť závažné daňové podvody na osm let do vězení.
Podle žalobců způsobil Berger spolu s dalšími osobami škodu přes 270 milionů eur (6,7 miliardy korun) a podle soudu si osobně přišel nejméně na 1,1 milionu eur (27,5 milionu korun). Po vypuknutí aféry se v roce 2012 uchýlil do Švýcarska, odkud byl vydán zpět do Německa. Jedním z konkrétních případů byla i jeho spolupráce s hamburskou bankou M. M. Warburg, kterou měl podvodný model přímo naučit.
21. listopadu 2024, Bonn, Severní Porýní-Vestfálsko – Obžalovaný advokát Kai-Uwe Steck během jednání u zemského soudu. V Bonnu tehdy začal trestní proces s jednou z klíčových postav případu. V úterý odešel od soudu s podmínkou.
Právě Warburg hraje roli i v politické rovině případu. V prosinci 2024 se tehdejší spolkový kancléř Olaf Scholz, který v letech 2011 až 2018 působil jako starosta Hamburku, znovu hájil před vyšetřovacím výborem hamburského zemského sněmu.
Scholz potvrdil, že se v letech 2016 a 2017 třikrát sešel s vedením banky – Christianem Oleariusem a Maxem Warburgem – avšak tvrdí, že si na detaily rozhovorů nepamatuje. Vždy popíral, že by vyvíjel jakýkoli politický vliv na daňové řízení.
Média i opozice však upozorňují, že právě po těchto schůzkách hamburský finanční úřad upustil od vymáhání 47 milionů eur neoprávněně vyplacených daňových vratek. Až těsně před promlčením zasáhlo spolkové ministerstvo financí, které nakonec přikázalo bance uhradit 43 milionů eur.
Vyšetřovací výbor, který se původně zabýval jen případem Warburg Bank, později rozšířil své šetření i na státní instituci HSH Nordbank. Scholz před poslanci stanul už potřetí – naposledy v prosinci loňského roku. „Celou svou politickou kariéru jsem se zasazoval o spravedlivý daňový systém,“ prohlásil tehdy.
Stejný trik v jiném dresu
Na obdobný podvod narazily i daňové úřady v dalších evropských zemích. Nejvýraznějším případem mimo Německo je kauza britského obchodníka Sanjaye Shaha, kterého dánský soud v prosinci 2024 odsoudil ke dvanácti letům vězení.
Podle obžaloby mezi lety 2012 a 2015 podal celkem 3239 žádostí o vrácení daně z dividend, čímž Dánsko připravil o více než devět miliard dánských korun, tedy přes 30 miliard korun, napsala v prosinci agentura AFP.
A co Česko?
Podobně rozsáhlé daňové podvody, jaké otřásly Německem a dalšími zeměmi, se v České republice dosud neprokázaly. Ministerstvo financí a Finanční správa však v roce 2019 prověřovaly několik podezřelých transakcí. Podle jejich závěrů žádný případ, který by naplňoval princip cum-ex schématu, v tuzemsku odhalen nebyl.
Přesto se Česká republika v některých přeshraničních operacích objevila, což v minulosti připustil například europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Podle něj sice Česko nebylo hlavním cílem podvodu, ale určité stopy vedly i sem. Žádné trestní řízení ale v této souvislosti zahájeno nebylo.
Shahovo schéma, které prováděl prostřednictvím fiktivních firem, využívalo stejný princip jako v Německu - rychlé obchodování s akciemi v době výplaty dividend, které znemožnilo úřadům určit skutečného vlastníka, a umožnilo tím nezákonně žádat o vrácení daně, která nebyla nikdy odvedena.
Dánská justice označila trest za jeden z nejpřísnějších za daňový podvod v historii země. Případ se projednával i v Británii a Dubaji, kde Shah působil. Soud zároveň nařídil propadnutí majetku v hodnotě 7,2 miliardy dánských korun. Po odpykání trestu bude muset Dánsko opustit.
„Trest odráží mimořádný rozsah a drzost podvodu,“ připomněla slova dánského prokurátora Kaareho Skovmanda agentura Reuters.
Podle odhadů agentury Bloomberg stály cum-ex podvody evropské daňové poplatníky až 150 miliard eur – tedy zhruba čtyři biliony korun. Jen v Německu se vyšetřování nadále týká stovek jednotlivců a desítek finančních institucí. Rozsudek nad Steckem je tak dalším milníkem v rozkrývání největší daňové aféry v historii Spolkové republiky.
