Los Angeles jako „pokusný králík“. Trump zavelel k drsnému honu na migranty

Střet v ulicích, ale i v nejvyšších patrech americké politiky. Takové jsou kontury protestů a nepokojů v Los Angeles, jejichž hnacím motorem je protiimigrační tažení administrativy prezidenta Donalda Trumpa. O co se hraje?

Americká megapole Los Angeles je zvyklá na nejrůznější přívlastky. Běžně bývá označována za hlavní město filmového průmyslu nebo zkrátka za (v překladu doslova) město andělů. Zvlášť v posledních letech je pak upozorňováno také na hlubokou krizi spojenou s velkým počtem lidí bez domova. V těchto dnech se ale Los Angeles dostalo ještě jiné „slávy“ – stalo se epicentrem protestů proti imigrační politice vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Protestů, které se postupně šíří i do dalších koutů Spojených států. Je to ale právě dění v Los Angeles, co poutá zřejmě největší pozornost americké i světové veřejnosti. Už proto, že Trumpova administrativa na nepokoje zareagovala nezvykle mohutně, když proti vůli místní politické reprezentace vyslala do města na 4000 příslušníků Národní gardy a 700 členů námořní pěchoty.

Bezprostředním spouštěčem protestů v L. A. se staly zesílené razie amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Sled událostí ale má i jiné přísady. „Washington pod vedením Donalda Trumpa už nějakou dobu docela bedlivě hledá záminku pro konfrontaci se státy, jako je Kalifornie, a s městy, jako je Los Angeles,“ říká v podcastu 5:59 amerikanistka Kateřina Březinová, která vede Iberoamerické centrum Metropolitní univerzity Praha.

Podle Březinové tak nyní sledujeme doklad toho, jak výrazně odlišné jsou náhledy na migraci a migrační politiku mezi liberální Kalifornií na straně jedné a současnou americkou vládou na straně druhé. Tento spor se promítá do širšího přetlačování se o to, kde končí suverenita a kompetence měst a jednotlivých států a kde už svou moc uplatňuje federální stát.

„Zdá se, že se tam opravdu jedná o vyřizování účtů (ve stylu úsloví) po dobrém, či po zlém: Kalifornie, budeš poslouchat a nebudeš si dělat svou vlastní, trochu vlídnější a liberálnější politiku vůči populaci imigrantů, která ve městě žije,“ míní expertka a připomíná, že ze zhruba 13 milionů obyvatel oblasti širšího Los Angeles představují asi čtyři miliony lidé narození mimo Spojené státy, přičemž více než půl milionu z nich podle odhadů nemá k pobytu v této zemi potřebné dokumenty.

Také Los Angeles ale vyslalo Donaldu Trumpovi jasný signál, a to už před jeho letošním návratem do Bílého domu. V listopadu – tedy už po jeho znovuzvolení do úřadu prezidenta – místní zastupitelé schválili návrh prohlásit L. A. za město, které imigrantům poskytuje „útočiště“. V rámci této politiky tzv. sanctuary city příslušná města odepírají v některých oblastech spolupráci federálním úřadům.

V lednu pak do čela země nastoupil Trump, který posléze na federální úrovni zahájil důrazné protiimigrační tažení. Patří do něj také razie agentů ICE, jež podle kritiků provázejí excesy a mimo jiné dochází k rozdělování rodin.

Představitelé Kalifornie a Los Angeles přitom upozorňují i na to, že současné razie imigračních úřadů a snaha o deportace nemíří zdaleka jen na nebezpečné zločince a lidi znamenající hrozbu, jak Trump v počátcích svého druhého prezidentství avizoval. Drakonickou podobu federálních zátahů opakovaně kritizuje i starostka města Karen Bassová. „Vnímá to prizmatem Los Angeles jako města, které se stalo takovým pokusným králíkem pro uplatňování federálních kompetencí vůči státům a městům,“ přibližuje její veřejná vyjádření Březinová.

Podoba razií zároveň může odrážet touhu Donalda Trumpa a jeho administrativy dát veřejnosti najevo, že plní svoje sliby. Právě imigrace, respektive zpřísnění vládní politiky v této oblasti bylo jedním z dominantních témat předvolební kampaně republikánského kandidáta. Přičemž z pohledu Kateřiny Březinové stojí za pozornost také to, že zatímco ostatní složky federální vlády se v posledních měsících staly terčem tažení za zeštíhlování státní správy, na ministerstvo vnitřní bezpečnosti a jemu podřízený ICE příliš nedopadla. Naopak – tyto silové agentury mnohdy posilují.

Propast mezi americkou vládou a liberálním přístupem k migrační politice, která se teď zračí v napětí kolem dění v Los Angeles, má ale ještě jinou rovinu. A ta je nabitá tou nejvyšší americkou politikou. Proti sobě v ní totiž stojí současný šéf Bílého domu a na druhé straně muž, který podle všeho pomýšlí na to, že do prezidentského sídla vkročí po příštích volbách hlavním vchodem: kalifornský guvernér Gavin Newsom.

Sedmapadesátiletý demokratický politik Newsom, který v minulosti zastával třeba i post starosty jiného velkého kalifornského města, San Francisca, současný Trumpův postup tvrdě napadá. Kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles podal jeho úřad na federální vládu žalobu a sám guvernér prohlásil, že prezident zneužívá moc způsobem, který je „reálnou hrozbou pro základy naší republiky“. Ostré výroky ale znějí i opačným směrem – Trump obviňuje Newsoma z neschopnosti a jeho jméno například opakovaně úmyslně komolí do podoby hanlivého slova („Newscum“ – nová špína).

Dochází tak ke konfrontaci mezi dvěma těžkými vahami obou táborů určujících americkou politiku. „Vypůjčím si výraz, který jsem slyšela od jistého komentátora, a moc se mi líbil: On říkal, že se (v případě střetu mezi Trumpem a Newsomem) jedná o takovou strategii vzájemné destrukce. Samozřejmě oba tito politici hledají nějaké prominentní místo v médiích, v tom, jak se o nich a o jejich konání referuje,“ popisuje amerikanistka Kateřina Březinová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se jedním ze symbolů protestů v Los Angeles stala mexická vlajka nebo jaký zásadní politický manévr ve svém vystupování v poslední době provedl kalifornský guvernér Newsom. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.