Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Předvolební modely agentury Ipsos od ledna u většiny stran ukazují prakticky rovnou čáru. Nálady voličů se příliš nemění - výjimkou je růst SPD Tomia Okamury.
„Sám si to moc nedokážu vysvětlit, protože my v datech zároveň vidíme, že necelá polovina voličů přiznává, že ještě může změnit svoji volbu. Čekal bych větší dynamiku uvnitř těch dvou bloků - tedy vládního a opozičního tábora,“ říká analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.
Vládním stranám se zatím nepovedl úkol, který si samy stanovily - přilákat zpět vlastní zklamané voliče. „Pokud by se je dařilo mobilizovat, viděli bychom, že se změní poměr sil mezi vládním a opozičním táborem. A to se neděje,“ dodává Kormaňák.
Váš čerstvý průzkum měřil nálady voličů na konci června, tedy poté, co se udála bitcoinová kauza a Andrej Babiš neuspěl u soudu v kauze Čapí hnízdo. Jak se to projevilo?
V podstatě se to neprojevilo. Čapí hnízdo u hnutí ANO neudělalo vůbec nic. Naopak má ANO v našich číslech o procentní bod víc než v posledním měsíci. Ale tam jsem žádný efekt ani nečekal, už z minula máme zkušenost s tím, že voliče Andreje Babiše tyto kauzy spíše utvrzují v jejich volbě.
Ve Spolu měli do května vzestupný trend a bitcoinová kauza ho zastavila. Mezi květnem a červnem tam nastal u nás i většiny dalších agentur mírný pokles, teď zase u nás Spolu mírně stouplo.
Kam Spolu mohlo vystoupat, pokud by nebylo kauzy bitcoin? A kde vlastně Spolu ten jarní růst vzalo?
Ono šlo opravdu spíše o trend a nebylo to nějak dramatické. Ale řekněme, že dva tři procentní body se jim povedlo od března získat. A podobným tempem by potřebovali růst dál. Odkud voliči přišli, nelze v takto malých číslech úplně říct, ale zároveň jsme viděli spíše stagnaci u hnutí STAN od února a března. Je pravděpodobné, že jak se elektoráty těchto stran prolínají, tak se pár procentních bodů přelilo od STAN ke Spolu.
Co se stalo ve STAN? V lednu u vás měli 12 procent a od té doby spíše klesají.
U STAN byl extrémně zajímavý trend zhruba od poloviny loňského roku, kdy rostli velmi rychle. V lednu a únoru se to zastavilo. Dlouhodobě vidíme, že se ty tábory přesýpají mezi STAN a Spolu. A Spolu dlouho žádnou kampaň nedělalo a začalo až v posledních měsících. Začali například s výjezdy premiéra, které byly možná viditelnější než kampaň STAN.
Polovina nerozhodnutých voličů
Když se podívám na vaše volební modely od začátku roku, je vlastně překvapivé, jak málo se mění. Jediné, co tam vidíme, je nějaký velmi mírný pokles ANO a nárůst SPD, který akcelerovalo oznámené spojenectví. Čím to, že jsou modely takto stabilní?
Sám si to moc nedokážu vysvětlit, protože my v datech zároveň vidíme, že necelá polovina voličů přiznává, že ještě může změnit svoji volbu. Čeští voliči již dlouhou dobu přemýšlí ve dvou blocích, které jsou extrémně nepropustné - tedy vládní a opoziční blok. Ale čekal bych větší dynamiku uvnitř těch dvou bloků. Například existuje překryv mezi voliči ANO a SPD nebo mezi voliči ANO a Stačilo! Je pro mě překvapení, že se to neděje.
Nemůže to být tak, že voliči zvažují více stran, ze zvyku říkají jednu, a čekají, jestli se ještě něco do října nestane?
Možné to je. Jsme stále ve fázi, kdy my analytici a novináři to prožíváme mnohem víc než celá populace. Takže voliči jsou zabetonovaní u těch svých stran. Horká kampaň teprve začne a je možné, že se ta dynamika rozhýbe až mnohem blíž k volbám, kdy se to pak může dít extrémně rychle.
Pohnuli se nějak zklamaní vládní voliči?
Výsledek vládních stran, pokud mezi ně započteme i Piráty, se v zásadě nemění. V součtu mají nějakých 39 procent. Kdežto součet opozičních stran, které by se dostaly do Sněmovny - což je u nás v tuto chvíli ANO, SPD a Stačilo! - je někde kolem 51 procent. Aby vládní tábor uspěl, potřeboval by ty zklamané voliče dostat zpátky.
A to se zatím nedaří?
Zatím to z toho čistého součtu preferencí nevypadá, že by se o nějak měnilo. Bude to indikátor, který budeme pozorně sledovat v příštích týdnech. Pokud by se je mobilizovat dařilo, tak by se měl začít měnit poměr mezi vládním a opozičním táborem.
