Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sídliště z doby laténské, které archeologové objevili v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, mělo funkci nadregionálního obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v Česku obdoby, řekli ve čtvrtek při prezentaci nálezů zástupci institucí, které se na vykopávkách podílely.
Vrcholná fáze osídlení spadá do druhého století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem keltských oppid, opevněných sídlišť městského typu. Laténské období je spojované s Kelty. Sídliště archeologové objevili v druhé polovině roku 2024.
„Bezesporu jde o velmi významnou lokalitu s ekonomickými a společenskými funkcemi. Těmto sídlištím se říká otevřená aglomerace. Jsou to centrální sídliště s různými funkcemi, která později přebírají oppida,“ řekl Tomáš Mangel z Univerzity Hradec Králové (UHK).
Na výzkumu se podíleli archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové a společnosti Archaia Praha.
„Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ řekl vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.
Archeologové na nalezišti objevili jak množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, tak i zlomky keramických nádob, základy obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní. O zapojení do dálkového obchodu tehdejších obyvatel sídliště svědčí i nálezy baltského jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Kolekce mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému soudobému osídlení. Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Vysoký počet ztrátových mincí odráží vysokou frekvenci lidí v lokalitě. Některé z nich navíc dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi,“ doplnil Mangel.
Z hlediska počtů nalezených mincí je to podle něj druhá nejvýznamnější lokalita v Česku, první je takzvaná otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji.
O kontaktech s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, zlomky zrcadel, mince nebo šperky. „Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří,“ řekl Mangel.
Objev je podle něj výjimečný i tím, že odkryté osídlení z doby laténské bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů.
