Radikalizace mladistvých v Česku sílí. Sociální sítě jsou zásadní urychlovač

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V České republice loni nadále narůstal problém radikalizace mladých lidí prostřednictvím sociálních sítí, upozorňuje ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS).

Podle kontrarozvědky šlo zhruba o dvacítku mladistvých ve věku mezi 13 a 21 lety, kteří na internetu sdíleli nebo aktivně vyhledávali obsah s islamistickými či krajně pravicovými prvky. BIS zároveň upozorňuje na zásadní roli algoritmů sociálních platforem, které podle ní uživatele cíleně směrují k čím dál vyhraněnějším názorům a uzavírají je do radikalizujících se názorových bublin.

Zatímco tradičně bývá radikalizace spojována s ideologiemi, BIS upozorňuje, že u mladistvých radikálů sehrávaly větší roli jiné motivy – fascinace násilím a snaha být součástí komunity. Psycholožka Adéla Klingelová poukázala na to, že dospívání je přirozeně spojené s hledáním identity a potřebou někam patřit. „Velká část radikálních hnutí nabízí jednoduché, černobílé odpovědi, což přesně rezonuje s výkyvy a polarizovaným vnímáním, které je v pubertě běžné,“ říká Klingelová.

Skupinový tlak a potřeba přijetí mohou navíc způsobit, že se mladí lidé začnou ztotožňovat s názory, které jsou ve skupině „in“. Pokud jim v reálném životě chybí stabilní vztahy, pocit bezpečí nebo emoční opora, sociální sítě se pro ně mohou stát místem, kde poprvé zažijí přijetí, i když ve formě radikalizované komunity.

Podle analytika Jakuba Drmoly je stále častější, že dnes k radikalizaci dochází autonomně, tedy bez kontaktu s fyzickou komunitou. „Sociální sítě radikalizaci zjednodušují. Dnes stačí, aby člověk na internetu sám zabředl do jistých komunikačních kanálů a sociálních skupin. Ze své vlastní zranitelnosti a iniciativy do toho může spadnout úplně sám, aniž by ho k tomu někdo přímo naváděl,“ popisuje Drmola.

Radikalizaci rovněž výrazně usnadňují algoritmy sociálních sítí. Upřednostňují příspěvky, které poutají nejvíce pozornosti a nabízejí emočně nabitý obsah, což silně nahrává šíření nepravdivých či zkreslených informací, uvedla BIS.

Tomuto principu se říká „králičí nora“ (rabbit hole). Algoritmy uživatele postupně vtahují hlouběji do jednoho tématu, často s čím dál vyhraněnějším, až extremistickým obsahem. Výsledkem je uzavření do informační bubliny, která deformuje vnímání reality. „Sociální síť nejprve zkouší, co vás zajímá. Když zjistí, že se díváte na videa s motorkami, bude vám je dál nabízet. Ale pokud přestanete lajkovat, zkusí přitvrdit – nabídne bouračky nebo násilný obsah. Cílem je vás na síti udržet co nejdéle,“ vysvětluje Martin Kožíšek, expert na bezpečnost na internetu.

„U radikalizace je to to stejné. Na základě i náhodného prokliku se dostanete k radikálnímu obsahu. Sociální síť ihned začne nabízet podobný obsah. Může to dojít až tak daleko, že se někdo pokusí zneužít vaši zranitelnost a přesvědčit vás, abyste spáchali násilný čin, nebo dokonce teroristický útok,“ dodává.

Větší náchylnost k radikalizaci mají podle odborníků mladí lidé z nestabilního rodinného zázemí – ať už jde o děti z nefunkčních nebo násilných domácností, nebo naopak z prostředí silně orientovaného na výkon, kde chybí emocionální bezpečí. „Společným jmenovatelem je často nedostatek opravdového lidského napojení – někdo, kdo si na dítě udělá čas, obejme ho, mluví s ním o jeho prožitcích,“ upozorňuje psycholožka Klingelová.

Radikalizace však není vázána pouze na sociálně slabé skupiny. Podle odborníků může pohltit kohokoli – záleží na osobní zranitelnosti, míře frustrace i typu obsahu, který uživatel začne sledovat.

BIS ve své zprávě také varuje před zneužitím umělé inteligence (AI) k šíření dezinformací.

„AI už dnes dokáže vést konverzace jako člověk, reagovat na komentáře a šířit věrohodně vypadající obsah. Vytváří se tak prostředí, kde je téměř nemožné rozpoznat, co je pravda a co manipulace,“ píše BIS.

Sociální sítě zároveň využívají AI i k moderaci obsahu. „Drtivá většina sociálních sítí používá k odstraňování radikálního obsahu nástroje umělé inteligence. Některé platformy tvrdí, že jde o 90 % obsahu a pak probíhá dočišťování na základě nahlašování od uživatelů,“ říká Kožíšek.

BIS i odborníci se shodují, že klíčovým nástrojem v boji proti online radikalizaci je vzdělávání uživatelů. Nestačí se spoléhat na regulaci platforem. „Je v zájmu demokratické společnosti, aby občané rozuměli tomu, jak fungují algoritmy a že obsah, který vidí, nemusí být náhodný ani pravdivý,“ uvádí BIS.

Psycholožka Klingelová proto volá po zařazení mediální gramotnosti do školních osnov. „Je důležité, aby mladí přemýšleli o tom, co za obsah na sociálních sítích je, a vedlo je to ke kritickému myšlení,“ dodává.