Darování embryí v Česku: odborníci volají po změně pravidel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V USA se na konci července narodilo dítě z embrya, které bylo zmraženo v roce 1994. Adoptoval si ho pár, jehož otec je jen „o rok starší“ než jeho syn. V Česku je možné nechat zmrazit vlastní embryo, pokud páry čelí problémům s plodností anebo pro jistotu do budoucna. S jeho darováním už to tak jednoznačné není.

Štěpán Machač, předseda sekce výboru asistované reprodukce a vedoucí kliniky IVF Clinic, říká, že pokud se pár rozhodne, že už svá embrya využít nechce, má tři možnosti. První možnost je embryo zlikvidovat, druhá darovat jej na výzkum a třetí anonymně jej darovat jinému páru, který se potýká s neplodností. „V tomto případě se ale z nich stávají anonymní dárci gamet a musí znovu podstoupit všechna vyšetření, včetně těch genetických a na pohlavně přenosné nemoci,“ vysvětluje Machač.

Nakládání s embryi v Česku upravuje zákon o specifických zdravotních službách. Ten stanoví, že pokud se neplodný pár rozhodne nepoužít svá embrya pro další umělé oplodnění, může písemně souhlasit s jejich darováním jinému anonymnímu páru.

Tudíž u nás darování a adopce embryí legální je. Je však potřeba dodržet různá kritéria. Podle ředitelky brněnské kliniky Repromeda Kateřiny Veselé v Česku darování embryí v praxi ale téměř možné není. „Pro dárce reprodukčních buněk platí poměrně přísné limity, a to jak věkové, tak i ze stran specifity vyšetření, která u partnerů léčících se pro neplodnost zákon nevyžaduje,“ myslí si Veselá.

Podle ní existuje pouze malý zlomek párů, který by vyhovoval těmto přísným kritériím pro dárcovství. „Osobně bych se přimlouvala za změkčení legislativy natolik, aby bylo možné za dodržení bezpečnostních opatření embrya ve vhodných případech adoptovat. Je otázkou, zda takto přísná kritéria dárcovství nejsou na škodu a nebrání možnosti adopce takzvaně opuštěných embryí, poněvadž by o to jistě byl zájem,“ dodává.

Podle Machače je darování embryí naprosto  běžná praxe. „Žena ví, že embryo má padesátiprocentní šanci stát se dítětem, a nechce ho dát na výzkum ani ho zlikvidovat. Rozhodne se ho darovat. A my jí řekneme: Ano, jde to, ale vy i váš manžel musíte podstoupit genetické vyšetření a vyšetření na pohlavně přenosná onemocnění. Pokud budou výsledky vhodné, můžete embryo anonymně darovat jinému páru. Podepíšete souhlas a my ho předáme dál. Je to zcela legální,“ vysvětluje Machač.„Není pouze povoleno, aby se vytvářela embrya do zásoby, která nikomu nepatří. Nemůžete spojit nějaké dárcovské vajíčko jenom tak s nějakou darovanou spermií. Vždy musí být pacient,“ dodává.

Vedoucí lékařka z kliniky IVF CUBE Hana Višňová říká, že ani za současných přísných legislativních podmínek nevnímá, že by darovaných embryí byl nedostatek. „Z naší praxe vyplývá, že páry mají zájem o maximální využití vlastních pohlavních buněk a v případě nutnosti využít darované buňky u jednoho z partnerů. Poté preferují vlastní pohlavní buňky alespoň od druhého partnera, respektive partnerky,“ vysvětluje.

Jeden z faktorů ztěžující adopci embryí je podle Veselé zpětné testování. „Podle vyhlášky musejí dárci projít vyšetřeními, která se běžně neprovádějí u pacientů podstupujících IVF (in vitro fertilizace, metoda asistované reprodukce, pozn. redakce). Jde hlavně o testy na sexuálně přenosné choroby, které musí být provedeny před samotným darováním,“ vysvětluje Veselá.

Višňová rovněž vnímá testování jako překážku při dárcovství. „O darování embryí uvažuje jen malá část pacientů, pro které je pak nutnost dodatečného rozsáhlého vyšetření často výraznou komplikací, která celý proces možného darování zastaví,“ dodává.

Veselá tvrdí, že jedinou možností, jak liteře zákona vyhovět, je vyšetřovat všechny léčené pacienty už předem jako potenciální dárce. Podle ministerstva zdravotnictví by však testování všech osob podstupujících léčbu neplodnosti jako potenciálních dárců – tedy nejen genetické vyšetření, ale i další související úkony – bylo finančně velmi nákladné.

Testování všech pacientů Machač kategoricky odmítá. „Vyšetřovat všechny jako dárce znamená, že bychom dopředu předpokládali, že všichni pacienti budou své gamety darovat. Těch pacientů je hrubě pod 1 %. Toto je zneužívání peněz a řekl bych devastace zdravotního systému. Je to, jako kdybychom si mysleli, že všichni budou automaticky darovat ledvinu,“ říká. „To vyšetření je v desítkách tisíc korun. Nemůžeme to dělat tak, že budeme na darování vyšetřovat všechny. Já vím, že to je tajné přání některých klinik. Ale není správné,“ myslí si Machač.

„Testování dárců a dárkyň je velice nákladné a testovat všechny pacienty proto není ekonomické. Zároveň je nemožné předem posoudit, kdo z párů vstupujících do terapie bude mít ‚zbývající‘ embrya a kdo je bude ochoten darovat. Otázkou je, zda by pak mohla hradit náklady spojené s vyšetřením zdravotní pojišťovna,“ říká Višňová.

Další překážkou je podle Veselé z Repromedy věkový limit – dárkyně vajíček totiž musí být mladší než 35 let. „V dnešní době se průměrný věk žen v IVF programu stále zvyšuje a jen část párů by tomuto požadavku vyhovovala. Toto jsou okolnosti, které v praxi adopci embryí znemožňují,“ říká Veselá.

Stejně to vnímá i doktorka Višňová. „S ohledem na každoročně rostoucí průměrný věk našich pacientů je velkou překážkou i věkový limit spojený s darováním pohlavních buněk,“ souhlasí.

„U dárců embryí je zákonem požadováno perfektní reprodukční zdraví, což u párů léčených s neplodností zjevně v pořádku není,“ říká Veselá.

Machač ale upozorňuje, že mezi neplodnými páry jsou i tací, kteří mají velmi kvalitní pohlavní buňky, jen jim v početí brání jiné překážky. „Představte si mladou ženu, která má třeba po operaci slepého střeva ucpané vejcovody. Je sice neplodná, ale má výborná vajíčka, partner má kvalitní spermiogram a vznikne z toho třeba pět embryí. Pár si přeje dvě děti a tři embrya zbydou – právě takoví lidé by je mohli darovat,“ říká.

Dodává, že takzvaný tubární faktor (tedy neplodnost způsobená neprůchodností vejcovodů) je pro lékaře jednoduchá diagnóza a tito pacienti mívají v IVF programu vysokou úspěšnost. „Naopak ženy s těžkou endometriózou, třeba po třech operacích, nikdy darovat embrya nebudou. Tito lidé sami mívají menší šanci na otěhotnění, úspěšnost léčby je 20 %. Tam je darování embryí nereálné – potřebují je sami pro svou léčbu,“ doplňuje Machač.

Embrya vzniklá během IVF léčby lze po domluvě s klinikou dlouhodobě uchovávat nebo jejich skladování na přání páru ukončit.„Každoročně jsou původci buněk vyzýváni k úhradě skladovacích poplatků. Skladování je pro kryobanku finančně poměrně náročné. Řádově se účtují platby ve výši několika tisíc korun ročně,“ popisuje Veselá.

„Embrya jsou uchovávána v nádržích s kapalným dusíkem při teplotě -196 °C. Nevýhoda je, že ne všechna embrya proces rozmrazení přežijí, i když 95 % z nich ano. V České republice je možné je skladovat až 20 let, pokud pacienti v pravidelných intervalech potvrzují svůj zájem o pokračování v uchovávání,“ říká doktor Jan Lacheta z Centra reprodukční medicíny ISCARE.

„Teoreticky je možné embrya uchovávat neomezeně dlouho,“ vysvětluje Machač.„Z biologického hlediska se doporučuje uchovávat je do doby, než žena dosáhne přibližně 45 let, legislativně pak platí hranice 49 let. Po jejím překročení se zpravidla skladování ukončuje,“ vysvětluje Machač. „Pokud pár zemře nebo není dostupný, vzniká etická otázka, co s embryi dál. V takových případech se postupuje podle smlouvy, kterou pacienti s klinikou uzavřeli,“ doplňuje Machač.

Pokud embrya zůstanou uložená v kryobankách deset let a pár nedá souhlas k darování ani nerozhodne o jejich likvidaci, může klinika po této lhůtě pár písemně vyzvat, aby se k dalšímu uchovávání vyjádřil. Výzvu musí zaslat opakovaně. Jestliže pár ani poté nereaguje, zákon umožňuje embrya zlikvidovat i bez souhlasu páru.

Embrya tedy lze darovat jen pokud původní pár udělí souhlas s jejich darováním. Pokud tento souhlas nedá, tzv. „opuštěná“ embrya darovat nelze – po splnění zákonných podmínek musejí být zlikvidována. „V současnosti navíc neprobíhají žádné legislativní změny, které by tento postup umožnily,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.