„Poslední rozmarné léto“ v Motole. Konec koupaliště mrzí i Uhlíře se Svěrákem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Takových sobot zatím moc letos v létě nebylo. Teploměr ukazuje třicítku, paprsky slunce neúprosně rozžhavují městský asfalt. Lidé ze západu Prahy už léta ví, co v takovém počasí dělat: vyrazit na koupaliště u rybníků v Motole.

„Jste uprostřed Prahy, ale připadáte si jako u rybníka na vesnici. Byť máte na jednu stranu Plzeňskou a na druhou nemocnici Motol,“ říká zdejší provozovatel Aleš Čapek a rozhlíží se po okolí. Rybník opravdu z obou stran obklopuje hustá zeleň a ruch velkoměsta připomíná leda burácení letadel, která nad koupalištěm letos přelétají z důvodu opravy hlavní ranveje.

Místní prostor rádi přirovnávají k dějišti slavného filmu Rozmarné léto Jiřího Menzela. Nikdy to tady nebylo nějak nóbl - pár drobných budov, jinak jen tráva a voda. Vstup za 140 korun, po páté hodině odpoledne za polovic.

Mezí místními se tak koupaliště těší velké oblibě. Téměř každý den sem chodí třeba Marie Vališová. A to nejen za koupáním, ale také za zvířaty, pro které jsou místní rybníky domovem - kachny, lysky i volavky. „Mám zvířata. Líbí se mi tady to přírodní prostředí. Tedy zatím,“ říká.

Na místě se chystají změny. Už letošní sezona je jiná. Pryč jsou „retro“ převlékárny, toalety a stánek s párky. Zázemí tvoří provizorně postavené bílé kontejnery, prostor je o něco menší, než býval. A za plotem, kde dříve pokračovalo koupaliště, už probíhá stavba.

S dosavadním provozem už se totiž nepočítá. Staré koupaliště, které bylo ve značně zastaralém stavu a i kvůli přítomnosti azbestu nutně potřebovalo rekonstrukci, nahradí nové patrové moderní centrum s parkovištěm, wellness centrem, kavárnou i saunami.

To bude odpovídat aktuálním normám, stavebním předpisům i požadavkům města na to, aby bylo v provozu celoročně a více tak vydělávalo. „Motol je důležité přírodní koupaliště a zaslouží si kvalitní zázemí odpovídající 21. století. Věřím, že příští sezóna už proběhne v novém standardu,“ uvedl v květnu primátor Prahy Bohuslav Svoboda.

I přesto vzedmul tento projekt, o němž se již delší dobu hovoří, odpor místních i významných osobností. „Včera jsme s kapelou zahráli na přírodním koupališti Motol, abychom vyjádřili nesouhlas s necitlivou betonovou úpravou retro areálu, který je nazýván posledním Rozmarným letem v Praze a během posledních let se pyšní nejčistší vodou ze všech přírodních koupališť v okolí,“ uvedl na svém Facebooku před dvěma roky hudebník Jaroslav Uhlíř.

Ten se jako častý návštěvník koupaliště rozhodl podpořit iniciativu Sousedského spolku Homolka-Motol, který stojí za peticí nazvanou „Nechceme betonovou obludu místo přírodního koupaliště v Motole“. Tu dodnes podepsalo přes tři tisíce lidí.

Zástupci spolku v petici protestovali proti navrhované podobě areálu, kterou označovali za příliš „magalomanskou“ a nákladnou. Místo toho požadovali řešení, které by bylo bližší dosavadní jednoduché podobě koupaliště a zachovalo by přírodní charakter místa. Projekt se nelíbil ani radnici Prahy 5, která vypracovala vlastní návrh.

„Nedovedu si představit tu obludu, co tady bude. To sem ti lidi přestanou chodit,“ říká k tomu Marie Vališová. Podobně si nad přestavbou koupaliště v minulosti posteskl i Uhlířův dlouhodobý spolupracovník, dramatik a herec Zdeněk Svěrák. Vyjádřil také obavu, že se zdraží vstupné a dosavadní návštěvníky tak nový prostor odradí.

„Magistrát je přesvědčený, že tady bude víc lidí, když tady udělají wellness a sauny. Lidi ale nepotřebujou víc. Chtějí mít klid, koupat se,“ míní provozovatel koupaliště Čapek.

Zástupci města se s protestujícími několikrát sešli, navrženou „minimalističtější“ variantu koupaliště, kterou spolek dal dohromady spolu s radnicí Prahy 5, odmítli. Podle radní pro životní prostředí Jany Komrskové bylo pro magistrát prioritou, aby mohlo být centrum v provozu po celý rok - jedině tak by se ekonomicky vyplatilo. A do menší varianty by se sauna a wellness nevešly. Oproti původně navrhované variantě ale v konečném návrhu přibylo zeleně či „vzdušnější“ vstup do areálu.

Harmonogram prací tak podle Komrskové pokračuje podle plánu. „Pokud nebude výrazně studená a vlhká zima, znemožňující provádění stavby, měly by práce skončit do poloviny roku 2026,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Není tedy vyloučeno, že letošek je pro Čapka vůbec poslední sezonou. „Tuto sezonu dojedeme. Pak se neví,“ přikyvuje.

Letošek ale zatím neprobíhá podle jeho představ. V sobotu odpoledne je zde klid, provozovatel ale říká, že jinak ze stavby vychází prach a hluk. A kvůli tomu se potýká se sníženou návštěvností. „Na jednu stranu jsme rádi, že nám ještě povolili provoz. Ale na druhou stranu říkali, že se tady nebude prášit, nebude to omezovat hlukem,“ zlobí se Čapek.

„O tom, že bude stavba probíhat, věděl provozovatel dostatečně dopředu již před začátkem sezony. Stejně tak se Praha snažila předejít všem nepříjemnostem, které by mohly návštěvníky rušit. Ano, část areálu zabírá staveniště, které musí být logicky z bezpečnostních důvodů ohrazeno, ale samotná pláž je návštěvníkům k dispozici a vodní plochy se stavba nedotýká vůbec. Hluk, jako u každé jiné stavby, nijak ohradit nejde. Děkuji návštěvníkům za trpělivost, příští sezonu si koupaliště užijí ve velmi komfortním prostředí,“ namítá náměstkyně Komrsková.

Marie Vališová doufá, že zásah do zdejší přírody bude co nejmenší. I kvůli zvířatům, které sem chodí krmit. Mezi ty patří i „invalidní“ labuť. „To je náš Leonek,“ ukazuje z břehu rybníka na připlouvajícího ptáka. „Čtyři roky se o něj staráme. Kluk je to. Hlavně mu dělám společnost, aby věděl, že někoho má. Loni mu bohužel odešla družka. Předtím přišel o křídlo. Má hnízdo v rákosí, které chtějí vytrhat. Tak snad to nějak dopadne,“ doufá.