Článek
Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak se může zapojit Česko?
Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.
V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz to už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlížely na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie.
Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy.
Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.
Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Jak hodnotíte výsledky včerejšího jednání v Bílém domě? - Je dobře, že se jedná. Je dobře, že se jednalo i v pátek. Je dobře, byť se mi to neříká úplně jednoduše, že se sedlo ke stolu i s diktátorem a masovým vrahem Putinem. Protože pokud chceme dosáhnout nějakého cíle, a ten cíl je, aby přestali umírat lidé na Ukrajině, aby Ruská federace přestala zabíjet nevinné civilisty, tak se prostě jednat musí. (…) Včerejší jednání bylo velmi dobré v tom, že po tom minulém jednání, kdy jsme viděli, že chemie mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským není rozhodně taková jako mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, tak včerejšek byl trošku průlomový. Působilo to na mě, že si našli nějakou společnou cestu a společnou řeč.
6:00 Je z vašeho pohledu důležité, aby do momentu možného jednání o ukončení války mezi prezidenty Zelenským a Putinem, o kterém se teď hovoří, nastalo příměří? - Pro mě to důležité je. A říkám to opakovaně. Myslím si, že je to velmi důležité. Zaznělo to i na těch jednáních včera. Říkají to zejména evropští lídři, ještě minulý týden to říkal i Donald Trump. Tento týden otočil. A musím říct, že mně přišlo opravdu nechutné, nevkusné, brutální, že na pozadí těch jednání, která probíhala v pátek nebo i včera, na Ukrajině dál umírají civilisté. A tohle je něco, co si myslím, že by ta Evropa měla říkat velmi nahlas a měla by žádat, aby se to příměří opravdu sjednalo.
7:00 Samozřejmě, že je ideální stav, když bude vyřešen mír, bude rovnou mírové řešení a bude definitivní. Ale příměří jako předehra k míru je namístě, protože nechceme, aby umírali další a další lidé.
7:30 Jaká má být reakce Západu, pokud Putin to setkání odmítne? - Myslím, že co nejtvrdší. A co nejtvrdší reakce by hlavně měla být nejenom ze strany evropských států, ale i ze strany Spojených států, protože pořád tady jsou ve hře sankce vůči Ruské federaci, které avizoval Donald Trump dávno. A vlastně to, že se teď posunula ta jednání, tak logicky je upozaďuje, protože chce jednat. Chce dostat Putina ke stolu. Ale ve chvíli, kdy Putin bude ta jednání odmítat, tak si myslím, že by měly nastat co nejtvrdší sankce. Stejně tak by mělo nastat co nejtvrdší vyjednávání i v rámci různých organizací, které se zabývají lidskými právy i právy dětí.
9:00 Určitě bychom měli přesvědčovat Spojené státy, aby ty sankce uplatnily. Protože ano, evropské sankce mohou Rusko bolet, ale nejvíc budou Rusko bolet právě sankce ze strany Spojených států.
10:00 Další klíčová věc, která se po jednání v Bílém domě řeší, je otázka bezpečnostních záruk. Závěrem toho jednání je mimo jiné příslib Spojených států, že se budou na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu podílet. Volodymyr Zelenskyj také řekl, že Ukrajina nakoupí balík amerických zbraní za 90 miliard amerických dolarů s tím, že celý ten balík by měl být nějakým způsobem financován Evropou. Jak by to mohlo vypadat? - Bude to nějaký podobný model, jako je naše muniční iniciativa, tedy že budou jednotlivé členské státy přispívat na tento nákup. Vlastně už se o tom hovořilo někdy před měsícem. Náš pan premiér Fiala řekl, že Česká republika v tuhle chvíli má vlastní muniční iniciativu a že s těmi nákupy amerických zbraní nepočítá.
12:00 Takže my do toho přispívat nebudeme? - Je logické, že pokud chceme dávat peníze českých daňových poplatníků, tak je chceme dávat tak, aby třeba část toho zůstala pro český obranný průmysl. Já jsem nezaznamenala změnu v tomto vyjádření pana premiéra, takže teď tady nebudu říkat: Přispějeme, nepřispějeme.
15:00 Co je Česko ochotno nebo schopno nabídnout v rámci koalice ochotných ohledně bezpečnostních záruk? - Rozhodně nebudeme na Ukrajinu posílat vojáky dřív, než bude nastolené příměří, pokud bychom je tam vůbec jako Česká republika posílali. Pokud bychom je tam posílali, tak bychom je rozhodně neposílali do středu toho konfliktu. Ale třeba v rámci nějakých vyjednávání, odminovávání po nastolení příměří. To, co jsme si třeba zažívali jako Česká republika v bývalé Jugoslávii, kdy jsme participovali na její poválečné obnově. To je jeden z těch příspěvků, který je možný.
16:00 Stejně tak je možný příspěvek na nějaký výcvik. Protože i Volodymyr Zelenskyj včera hovořil o tom, a shodují se v tom evropští lídři, že je strašně důležité, aby Ukrajina měla velmi silnou armádu. Takže to, že by tam ten konflikt skončil, neznamená, že Ukrajinci nebudou dál chtít budovat silnou armádu. A my jsme schopni a připraveni participovat na jejich výcviku. Ostatně to už děláme, děláme to nicméně v poměrně velké míře.
16:30 Takže pokud budou ustaveny nějaké mírové jednotky, které by garantovaly bezpečnost Ukrajiny, tak jsme připraveni, případně, pokud bude potřeba, tam české vojáky vyslat. - Ale nebylo by to rozhodně na linii nějakého dotyku válečného konfliktu. - Rozumím, ale nějaké země asi bude potřeba do těch prvních linií vyslat. - Zatím se hovořilo o tom, že by to mohly být země, které jsou mimo Severoatlantickou alianci. Protože v tuhle chvíli je klíčové pro Severoatlantickou alianci to, aby nedeklarovala předem to, že by se nějakým způsobem chtěla do něčeho vměšovat. Takže příměří je bod číslo jedna, který musí nastat. A ve chvíli, kdy by nastalo příměří, tak těch možností je celá řada.
22:00 Teď se naše závazky vyjednávají. Nakolik do toho vstupuje volební dění, kdy řada opozičních stran má úplně jiný pohled na to, jak řešit situaci na Ukrajině, jak se do toho zapojovat? Je šance vyvolat nějaké jednání s opozicí a najít na tom shodu, abychom byli čitelným partnerem pro koalici ochotných? - Pokud alespoň platí slova opozičních stran v současné Sněmovně, tak všichni chtějí mít mír. A pokud se toho míru dosáhne těmito prostředky, tak by to měli akceptovat. - Takže si neumíte představit, že by to příští vláda potom zrušila? - Já si to neumím představit.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
