Článek
Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor pro optimismus?
Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílém domě.
K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujících Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.
Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Přiblížilo se ukončení války na Ukrajině po včerejší sérii jednání v Bílém domě? - Já bych tomu rád věřil. Musím se přiznat, že včera odpoledne jsem byl velmi skeptický vzhledem ke vzkazům, které vysílal především Donald Trump, ale i další účastníci. Takže z toho pohledu si myslím, že to nakonec dopadlo dobře, protože jsou tam některé zcela zjevně pozitivní věci. A pak jsou tam některé věci, o kterých se nemluví a které vyvolávají určité obavy či pochybnosti.
2:00 Zjevně pozitivní a naprostý průlom je, že prezident Trump například řekl, že počítá s tím, že by se američtí vojáci účastnili těch bezpečnostních záruk. Zjevně pozitivní je už jenom to, že se začalo mluvit o bezpečnostních zárukách. Dokonce o nějakém kvazi článku pět, který by chránil Ukrajinu v tom rozsahu, v kterém nakonec zůstane nebo bude. A to už je právě ta temná stránka - že se včera vůbec, alespoň ne nahlas, nemluvilo o rozsahu těch takzvaných výměn území nebo případného odevzdání území.
2:30 Tam jsou potom ještě další mezinárodně-právní konsekvence, jestli by to odevzdané nebo opuštěné území bylo dál deklarováno jako Ukrajina, která je toho času okupovaná, anebo jestli by se prostě prohlásilo, že Krym je ruský. Tam si myslím, že jsou velmi ostré červené čáry.
3:00 Co si myslím, že je opravdu hodně pozitivní a je to už vývoj posledních několika dnů, nejen včerejška, a to je zjevně nalezená jednota a síla Evropské unie, respektive evropských lídrů. Kterou začal brát jako partnera i Donald Trump, který donedávna Evropou pohrdal, mluvil o Evropské unii jako zařízení, které mělo destruovat nebo poškozovat Ameriku. Najednou se tohle všechno mění. On mluví hezky a laskavě o Ursule von der Leyen, to jsem ještě nikdy neslyšel.
5:00 Rusko nechce, aby se přestalo střílet, nechce, aby se přestalo zabíjet. Oni jsou teď v situaci, kdy se jim zdá, že jim na frontě docela daří. A hlavně tohle by Putin doma neprodal jako vítězství. Takže jejich strategie podle mého názoru je: budeme nabízet další a další jednání, která k ničemu nepovedou. Vzneseme tam občas takové požadavky, které jsou nerealizovatelné. K tomu dáme nějaké reálné, ke kterým budou říkat: vidíte, my nabízíme rozumné řešení a oni to odmítají, takže budeme buď dál jednat, nebo ukončíme jednání. Ale Rusku nejde o to, aby se ukončila válka. A už vůbec ne o to, aby se ukončila hned.
6:00 Rusové budou hrát tuhle hru, která má další dopady. Za prvé, vůle a ochota jak Ukrajinců, tak i evropských lídrů investovat víc a víc do obrany slábne tím, že to bude vypadat, že už to není potřeba, už je po válce a už toho můžeme nechat. A druhá věc, Rusko mezitím může dál bombardovat a ničit.
7:00 Sejde se Putin se Zelenským? - Já bych si to přál, i když si vůbec nedělám iluze, že už samotný fakt z toho, že se sejdou, by něco vyřešil. Může to skončit velkou roztržkou. Ale jak jsem četl dnešní reakce z ruské strany, tak si myslím, že to v úmyslu nemají. Mluví velmi mlhavě o tom, že jsou ochotni, aby se zvýšila úroveň těch kontaktů, ale nevypadá to na to, že by se Putin v tuto chvíli chtěl sejít se Zelenským.
11:00 Zvýšený tlak na Rusko v případě, že zmaří současné snahy o jednání, má být z vašeho pohledu spíše vojenský, anebo ekonomický? - Obojí. Myslím, že je to smutné, že ještě stále vymýšlíme další a další balíčky. Proč některá ta opatření z toho osmnáctého, případně budoucího devatenáctého, nebyla už ve druhém nebo ve třetím? To mi není úplně jasné, respektive si myslím, že tam vyhrávaly spíše byznysové zájmy než snaha ublížit Rusku.
15:00 Jedná se o bezpečnostních zárukách. Co si pod tím máme představit? Co je vůbec teď možné? - Mě příjemně překvapila zmínka o tom jakoby článku pět, že napadení jednoho znamená povinnost nebo závazek pro ostatní mu pomoci. I ten článek pět v té smlouvě není úplně jednoznačný, že by to znamenalo hned vyslání vojáků. Ale zase je to pořád o tom ukazovat Putinovovi, že Evropa je jednotná. Že je ochotná a připravená Ukrajině pomáhat hospodářsky, finančně a vojensky, vším, co umíme dodat.
15:30 Jak máte ve vládě vydiskutováno to, co Česká republika nabízí koalici ochotných? - V tuhle chvíli nejsou na stole vojáci jako fyzická síla, která by měla být vyslána. Tam je řada důvodů, proč říkáme: nejprve je potřeba vyřešit ty podmínky.
17:00 A ty peníze na zbraně, těch 90 miliard? - Víme všichni, v jak napjaté situaci je náš rozpočet běžně. Samozřejmě každá koruna nebo miliarda vynaložená na obranu a pomoc Ukrajině s sebou nemalé politické riziko, protože nálada na podporu Ukrajiny od roku 2022 postupně upadá. Občané masírovaní ruskou propagandou nám říkají, že všechno cpeme na Ukrajinu a na naše lidi kašleme. A tomu se tři neděle před volbami těžko čelí.
26:00 Ještě jedno téma na závěr: Jak vnímáte současné dění v Gaze, které je teď do jisté míry zastíněné světovou pozorností upřenou na řešení konfliktu na Ukrajině? - Tuto věc jsem se už pokusil projednávat na vládě, jestli náš postoj k Izraeli je neměnný a tak, jak má být. A úplně jsem nepochodil. Takže to, co teď řeknu, neberte jako vyjádření české vlády. Ale já osobně předesílám, že mám židovskou babičku a že moje prababička proletěla komínem v Treblince a mám tedy velkou afinitu ke všemu židovskému a k židovskému státu a k Izraeli. A i po té službě na Blízkém východě se na tom nic nezměnilo. Nicméně se mi zdá, že jsme se chytli do vlastní pasti, kdy jakýkoliv projev nesouhlasu s vládou Benjamina Netanjahua je chápán jako antisemitismus. Myslím, že to je velká chyba, že se tím postupně dostáváme do úplně zbytečné izolace a že bychom i přátelům přece měli být schopni říct: ale tohle už není možné.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
