Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Když Charles Dow v roce 1884 poprvé spočítal jednoduchý průměr cen jedenácti akcií, položil tím základy akciových indexů. Devět z těchto titulů byly železnice – tehdejší tepny ekonomiky, které spojovaly města a továrny a symbolizovaly modernizaci.
V roce 1896 pak Dow představil nový ukazatel zaměřený na průmyslové firmy – Dow Jones Industrial Average. Ten se stal hlavním barometrem amerického trhu a dodnes patří k nejznámějším indexům na světě. Zatímco původní průměr zahrnoval jen 11 akcií, dnešní „Dow“ sleduje 30 předních společností.
O více než 130 let později se investoři znovu obracejí k železniční éře jako k zrcadlu současnosti. A není to náhoda – umělá inteligence a cloud dnes hrají podobnou roli jako kdysi koleje – tvoří infrastrukturu, bez níž se ekonomika neobejde. Jak ale už v roce 2019 napsaly Financial Times, „Big Tech je novým železničním problémem Ameriky“ – několik málo uzlů, které ovládají tok obchodu a dat a soustřeďují monopolní moc podobnou té, jakou měly železnice v 19. století.
V srpnu 2025 tvoří deset největších firem téměř 40 procent hodnoty indexu S&P 500. Jinými slovy, hrstka gigantů – Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta a Nvidia – dokáže překlápět náladu investorů na celém světě. Z historického pohledu to ale není nic nového.
Historie se rýmuje
Stejně jako tehdy, i dnes se na trhu objevuje investiční horečka. Stavějí se datacentra a firmy utrácí miliardy za AI podobně, jako se tehdy stavěly kilometry nových tratí. Do železnic tehdy proudily peníze velkých bank i drobných investorů, kteří věřili, že koleje jsou zaručenou cestou k bohatství.
Výsledek byl ale opačný – přeinvestovaný sektor se začal hroutit. Když v roce 1893 zkrachovala železnice Philadelphia and Reading, strhla s sebou desítky dalších železničních společností, banky i úspory tisíců lidí. Amerika upadla do recese na několik let. Dnešní boom nutně nemusí skončit stejně, ale paralela je zřejmá.
Dnes sledujeme podobný příběh u AI. Alphabet letos zvýšil plán investic na 85 miliard dolarů, Meta počítá s více než 70 miliardami a Nvidia hlásí rekordní příjmy z datacenter. Investor Paul Kedrosky k tomu na svém blogu minulý měsíc trefně poznamenal, že „AI investice začínají požírat ekonomiku“.
Dnes výdaje na datacentra dosahují zhruba jednoho až dvou procent amerického HDP. Železnice v USA ve svých vrcholných dobách tvořily asi dvě až tři procenta HDP a jejich podíl na celkových investicích byl mnohonásobně vyšší.
Jinými slovy, dnešní AI infrastruktura představuje jen pětinu až třetinu tehdejší železniční investiční vlny. Pro jedny jde o novou průmyslovou revoluci, pro druhé o přefouknutou bublinu. Stejně jako železniční mánie přerostla v krizi, i dnešní AI horečka nese riziko.
Regulace se vrací na scénu
Když se příliš velká moc soustředí v rukou několika firem, politici se dříve nebo později ozvou. U železnic nejprve přišla regulace proti zneužívání cen, teprve poté první antimonopolní zákony v USA. Dnes se Big Tech dostává pod podobný tlak. Evropská komise rozdává první stamilionové pokuty Applu a Metě na základě nového Digital Markets Act.
V USA ministerstvo spravedlnosti v posledních dvou letech uspělo u soudu s Googlem – jednou kvůli monopolu ve vyhledávání, podruhé v oblasti online reklamy. V Británii mezitím regulátor varuje, že trh s cloudem „nefunguje dobře“.
Připomíná to situaci u železnic v 19. století - tehdy musely železniční společnosti obsloužit každého zákazníka za férových podmínek, nesměly si vybírat jen velké nebo výhodné klienty. Někteří odborníci dnes volají po podobném přístupu i u digitálních platforem, jiní ale varují, že jednoduché kopírování starých receptů nemusí fungovat.
V prvním Dowově indexu z roku 1884 nebyly jen železnice. Objevil se v něm také telegrafní gigant Western Union – tehdejší hvězda komunikace – a lodní společnost Pacific Mail Steamship, která zajišťovala transoceánskou dopravu. Už tehdy bylo vidět, že růst stojí na infrastruktuře všeho druhu – ať už dopravní, nebo informační.
Dnes tu roli hrají obří cloudové služby a výrobci čipů. Bez nich by nebylo rozvoje umělé inteligence, stejně jako bez železnic by se Amerika 19. století nikdy nestala průmyslovou velmocí.
Historie se sice neopakuje doslova, ale rýmuje se. Koncentrace několika firem, investiční horečka i regulační kyvadlo – to všechno jsme už jednou zažili. Jak připomněl The Economist loni v srpnu, „mnozí přirovnávají dnešní investiční mánii kolem AI k minulým horečkám – konkrétně k železničním mániím 19. století a telekomunikační bublině z konce 90. let“.
Pro dnešní investory z toho plyne jednoduchá lekce – nestačí sledovat jen výsledky Applu nebo Nvidie. Stejně důležité jsou politické signály a regulace. A historie ukazuje, že právě v časech velkých gigantů se často rodí i budoucí vítězové z menších firem.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
