Článek
„Přestal jsem už počítat, kolikrát jsme se ženou a třemi dcerami museli opustit náš domov ve městě Gaza,“ svěřil se agentuře Reuters čtyřicetiletý Mohammad. „Nikde není bezpečno, ale tady to nemůžu riskovat,“ dodal.
Ofenziva, kterou proti nejlidnatějšímu městu Pásma Gazy oznámila izraelská vláda s cílem vykořenit zbytky Hamásu, dopadá především na civilní obyvatelstvo.
Právě Hamás stojí za krvavým útokem, kdy jeho ozbrojenci 7. října 2023 povraždili na jihu Izraele na 1200 lidí a 251 dalších odvlekli do zajetí.
Vláda premiéra Benjamina Netanjahua si dala za cíl teroristické hnutí zničit, byť nemalá část Izraelců po téměř dvou letech války volá po uzavření příměří, jež by vedlo i ke svobodě pro zbylé rukojmí.
Letadla a tanky v uplynulých dnech ostřelovaly především severní a východní část města a uprchlický tábor v Džabálijá severně od Gazy.
„Proč máme být znovu vysídleni?“
Podle informací OSN čelilo od začátku války nuceným přesunům asi 90 procent obyvatel Pásma Gazy.
Utíkat před boji je ale pro většinu lidí stále složitější. „Proč máme být znovu vysídleni? Jsme rozhodně proti tomu, co se stalo 7. října. Neměli jsme s tím nic společného,“ postěžoval si deníku The New York Times jednasedmdesátiletý Chálil Halabi, bývalý pracovník Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).
Muž se hrozí dlouhé cesty pěšky a přežívání ve stanu v jižní Gaze, kde už s rodinou mezi lety 2023 až 2024 strávil víc než rok. „Stále doufám v příměří,“ dodal. Přesto odejde, pokud nebude mít alternativu.
Jiní už takovou variantu zavrhli. Provozovatel místní výrobny textilií Hasan Šehada americkému deníku vyprávěl, jak se mu od začátku války podařilo s pomocí přátel šestkrát přestěhovat. Teď už ale na jeho žádosti nikdo neodpovídá. „Máme toho už dost a nikam nepůjdeme,“ řekl.
Na neutěšenou situaci poukázala i humanitární organizace Lékaři bez hranic. „Izraelská armáda ničí ve velkém civilní infrastrukturu, tisíce lidí nutí k přesunu do stále menších a hůře obyvatelných zón a zde jim systematicky znemožňuje přístup k potravě, vodě a humanitární pomoci,“ uvedla v pátek v reakci na novou fázi ofenzivy a vyzvala k urychlenému uzavření příměří a přísunu humanitární pomoci.
Kousek chleba nebo sáček rýže
Uprchlíci z ostřelovaných částí Gazy se musejí vypořádat i s nedostatkem potravin. „Jíme jenom trochu zataru, sýra nebo jen chleba se solí. Žádnou zeleninu a nic vařeného,“ sdělila britskému deníku The Guardian Sabah Antaizová, které se s manželem podařilo uprchnout z ostřelovaného východu města.
Oba podle ní sužují vážné zdravotní problémy, nemohou si tak najít práci ani opatřit základní potraviny. „Nezbývá už nikdo, kdo by mi pomohl nebo přinesl jídlo. O deset členů rodiny jsem přišla při náletech na sousedství Tuffah,“ vypověděla žena.
Na pomoc druhých je odkázána i padesátiletá Ibtisam Salehová. Podle svých slov se kvůli válce musela přesouvat už dvacetkrát a nyní žije ve stanu na kraji města Gaza.
Naposledy s ní jeden ze sousedů sdílel sáček rýže. „Nemám sílu na to, stát ve frontě na svůj podíl. Jednou už jsem při čekání omdlela. Kvůli horku mi klesl krevní tlak a ztratila jsem vědomí.“
Podvýživu pacientů v Gaze popsala izraelskému deníku Haarec lékařka Nour Sharafová z amerického Dallasu. „Spousta dětí, o které jsem se starala, byla tak podvyživená, že vypadaly mnohem mladší, než ve skutečnosti byly. Patnáctileté dítě vypadalo na deset nebo jedenáct,“ nastínila situaci v nemocnici Šífa, kam přijela pracovat jako dobrovolnice.
Teprve po příjezdu si prý plně uvědomila, jak moc nedostatek potravin dopadá na zdravotnický personál. „Všechno bylo desetkrát horší, než jsem si mohla kdy představit. Jsem zdravá žena, nemám žádné dlouhodobé zdravotní problémy. A za dva týdny jsem shodila deset liber (asi pět kilogramů, pozn. red.). O kolik bych asi přišla, kdybych tu byla dva roky?“ ptala se.
Jak Haarec upozornil v rozsáhlé reportáži, mnoha nemocným či podvyživeným se lékařské pomoci vůbec nedostane. Většina nemocnic byla během války zničena či poškozena, těm zbylým chybí lékařský personál i základní vybavení.
Podle gazského ministerstva zdravotnictví, které kontroluje Hamás, v Gaze hlady zemřelo 289 lidí, z toho 115 dětí. Přibližně další dva tisíce měly přijít o život při hledání humanitární pomoci u distribučních center.
Poslední incident, při němž byli u centra Humanitární nadace pro Pásmo Gazy zastřeleni čtyři muži, popsala v pondělí agentura Associated Press.
Panel odborníků na potravinovou bezpečnost OSN (IPC) pak situaci v Gaze v páteční zprávě charakterizoval jako „člověkem zaviněný hladomor“.
