Maďarský dvojí metr: Rusko ani po útoku nezmiňuje, do Ukrajiny tepe

Ruský útok na továrny nepotvrdil, ale naznačil, že ho vojenské velení považovalo za legitimní cíl kvůli údajné výrobě zbraní.

Tak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ospravedlňoval útok na továrnu na kávovary v ukrajinském Mukačevu z minulého čtvrtka.

Od roku 2022 šlo o největší úder na Zakarpatskou oblast, které se přímé projevy války dosud spíše vyhýbaly.

Bombardování Mukačeva za sebou nechalo na 16 raněných a znamená další ruský útok blízko hranic s Evropskou unií. Vzdušnou čarou je to z města 40 kilometrů na Slovensko a jen 30 kilometrů do Maďarska.

A právě Budapešť ruský útok zaskočil, jelikož Mukačevo je jedním z center maďarské menšiny v regionu. Celkem na Zakarpatí žije asi 80 tisíc Maďarů.

V době, kdy maďarské politické strany rozjely volební kampaň před jarními parlamentními volbami a usilují i o hlasy početných diaspor v zahraniční, dostala rétorika vládnoucí strany Fidesz o „klidném Zakarpatí“ trhliny.

Strana premiéra Viktora Orbána veřejně deklaruje nekompromisní hájení zájmů Maďarů v Maďarsku i celém bývalém Uhersku, na čtvrteční ruský útok na Mukačevo však prakticky nereagovala.

Prezident Tamás Sulyok dokonce hodinu po publikaci upravil facebookový status o incidentu – původní formulaci „ruský raketový útok“ nahradil jen „raketový útok“. Vynechal i to, kdo je v celém konfliktu agresorem.

Podobně obecně – a bez označení viníka – se vyjádřil i maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó ze strany Fidesz.

„Zprávy, které přicházejí z Ukrajiny, znovu potvrzují, že je co nejrychleji potřeba mír! Všichni musí vynaložit veškeré úsilí, aby byl co nejdříve uzavřen mír ukončující válku! Jen tak lze zabránit dalšímu krveprolití a ničení,“ napsal stručně.

Vyjádření prezidenta a ministra vyvolala na sociálních sítích kritiku a ozvala se i opozice.

Premiér Viktor Orbán se k věci vyjádřil až ve čtvrtek večer. Zřejmě i kvůli kritice prezidenta mluvil přímo o „ruském raketovém útoku na Mukačevo“ a o nabídnutí pomoci zakarpatským Maďarům.

„Je třeba pokračovat v úsilí o mír a v jednacím procesu, který zahájil prezident (Donald) Trump. Jen mír!“ dodal.

Vůči Moskvě ale žádná zásadní vyjádření nezazněla a nedošlo ani na žádné diplomatické kroky.

Mnohem aktivnější je maďarská vláda v obhajobě svých zájmů vůči Ukrajině a apeluje kvůli tomu i na Bílý dům.

„Před pěti dny, těsně před historickým setkáním prezidenta Trumpa s Putinem na Aljašce, provedla Ukrajina dronový útok na ropovod Družba v Rusku,“ stojí v Orbánově krátkém dopisu Trumpovi.

Ukrajinci za poslední dva týdny hned třikrát zasáhli čerpací stanice ropovodu Družba, které posílají ruskou ropu do Maďarska a na Slovensko. Tam je zpracovávají rafinerie v Bratislavě a v Százhalombattě.

Zatímco Bratislava i Budapešť zůstávají navzdory ruské agresi na Ukrajině závislé na ruské ropě, ostatní evropské státy své energetické zdroje diverzifikovaly.

Orbán v dopisu Trumpovi tvrdí, že Maďarsko a Slovensko nemají jiné možnosti dovozu ropy než z Ruska. Jde však jen o politické rozhodnutí, protože obě země mohou využívat dodávky ropy z jihu – přes Chorvatsko ropovodem Adria. Ten by teoreticky dokázal pokrýt téměř celou spotřebu obou států.

Premiér společně se svým dopisem zveřejnil i ručně psanou odpověď amerického prezidenta: „Viktore, nelíbí se mi, co slyším. Jsem kvůli tomu velmi rozzlobený. Řekni to Slovensku. Jsi můj velký přítel. Donald“

Další „ofenziva“ maďarské diplomacie se odehrává na sociálních sítích. Peter Szijjártó se tam kvůli Družbě opakovaně dostal do střetu se šéfy ukrajinské i polské diplomacie.

Ministr totiž Ukrajinu opakovaně obvinil z ohrožování energetické bezpečnosti Maďarska. „Už tři a půl roku se Brusel a Kyjev snaží zatáhnout Maďarsko do války na Ukrajině. Tyto opakované ukrajinské útoky na naše energetické zásobování slouží stejnému cíli,“ napsal ministr.

Zároveň ve společném dopisu se slovenským protějškem Jurajem Blanárem ze strany Směr požadují, aby Evropská komise „konečně zakročila proti opakovaným útokům Ukrajiny na ropovod Družba“.

„Tohle není naše válka. Nemáme s ní nic společného, a dokud budeme u moci, Maďarsko zůstane stranou,“ opakoval pak na sítích Szijjártó. Vyvolal tím už několik reakcí šéfa ukrajinské diplomacie Andreje Sybihy.

Podle něj si Maďarsko může za svou závislost na Moskvě samo. „Diverzifikujte zdroje, odpojte se od Ruska – tak jako to udělaly ostatní evropské země,“ vzkázal Sybiha kolegovi.

Napětí mezi Budapeští a Kyjevem o víkendu vystupňovalo i prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina bude pokračovat v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu 2 včetně Družby –, dokud Moskva nepřistoupí na spravedlivý mír.

„Nikdo nám nemůže zabránit v odpovědi na ruské útoky. Každý ruský čin bude mít následky,“ uvedl Zelenskyj s lehkým úsměvem během oslav Dne nezávislosti.

Szijjártó označil ukrajinské útoky na ropovod za „útok na suverenitu“ a vyzval Kyjev, aby s nimi přestal. Zároveň vděčně děkoval ruskému náměstkovi ministra energetiky za pomoc s opravou potrubí.

Sybiha v reakci Szijjártóovi napsal, že Zelenskyj je prezidentem Ukrajiny, „ne Maďarska, a nepotřebuje od Szijjártóa rady, co má říkat“.

K výměně došlo také mezi Szijjártóem a polským ministrem zahraniční Radosławem Sikorským. Ten maďarskému kolegovi vzkázal, že Polsko Maďarsku poskytuje „tolik solidarity, kolik Maďarsko poskytuje Polsku“.

Szijjártó mu sarkasticky odpověděl, že o Polsku při otázkách solidarity nikdy neuvažuje.

Není to první přestřelka obou ministrů. Jejich často sarkastické poznámky odráží současný špatný stav polsko-maďarských vztahů.

Ty se zhoršily už v roce 2022 kvůli rozdílům v postoji k putinovskému Rusku. Výrazně znovu ochladly poté, co v Polsku ztratila moc konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.

Ostré vzkazy si přitom vyměňují i premiéři. Viktor Orbán nedávno prohlásil, že ho polský premiér Donald Tusk nenávidí. Tuskovu politickou rétoriku navíc přirovnal ke komunistickým praktikám z 50. let, kdy v Maďarsku probíhaly represe ve stalinském stylu.

Tusk zas minulý týden zpochybnil Budapešť jako možné místo pro mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem. „Budapešť? Ne každý si možná pamatuje, ale v roce 1994 už Ukrajina dostala záruky územní integrity od USA, Ruska a Velké Británie. V Budapešti. Možná jsem pověrčivý, ale tentokrát bych se snažil najít jiné místo,“ napsal na síti X.

Odpovědi se dočkal od Balázse Orbána, politického ředitele kanceláře maďarského premiéra: „Donald Tusk se zdá být rozrušený z toho, že ho nepozvali na jednání ve Washingtonu, a ve své frustraci útočí na národ, s nímž má Polsko dlouhodobé přátelství – právě v den, kdy my Maďaři slavíme založení našeho státu. Co by na takové chování řekli jeho polští předkové?“