Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Má práce je ukazovat dítě v člověku. To, že nemá kontrolu nad svým životem. Myslí si, že má, ale nemá. A reaguje jako dítě,“ řekl slavný švédský herec Stellan Skarsgård na karlovarském festivalu. Držitel Zlatého glóbu patřil předminulý měsíc k největším hvězdám akce, kterou ve druhé polovině roku opět doplní cyklus deseti filmů uváděných v kinech pod značkou Tady Vary. Jedním z nich bude od 17. prosince Skarsgårdův nejnovější snímek nazvaný Citová hodnota, který získal Velkou cenu na přehlídce ve francouzském Cannes.
Rodák z Göteborgu hraje Gustava Borga, režiséra se světovým renomé, narcistními sklony a velmi problematickými rodinnými vztahy. „Možná jsi slyšela o retrospektivě mých filmů, která se pořádá ve Francii,“ říká v kavárně své dceři Noře. Zjevně ji dlouho neviděl.
Z mladé ženy, která má před sebou slibnou hereckou kariéru, je cítit únava a úzkost. Pohlcuje ji od doby, co se dozvěděla o návratu svého otce do Norska. V tu chvíli ještě ani divák netuší, proč je Borg zpět. Možná kvůli práci, možná kvůli pohřbu své bývalé ženy, Nořiny matky. Teď ale režisér na stůl pokládá tlustý štos papírů - scénář k novému filmu. Měl by být intimní, autobiograficky laděný a natočit ho chce v domě, kde Borgova rodina žila několik generací. Hlavní roli může hrát jedině Nora. Ta nabídku odmítá. „Nikdy jsi mě neviděl hrát,“ říká. Po letech strádání už ani nezní zklamaně.
Nový film režiséra Joachima Triera, režiséra thrilleru Thelma nebo komedie Nejhorší člověk na světě, zkoumá rodinné vztahy i samotu, kterou jako by s sebou nevyhnutelně přinášely. V případě Citové hodnoty to vypadá, že za traumata blízkých nese vinu hlavně slavný umělec. „Má spoustu chyb,“ řekl o Borgovi Skarsgård. „Je to muž ze starých časů, z dob, kdy mu genderová role bránila, aby správně vyjadřoval své city. Je mi ho kvůli tomu líto.“
Citová hodnota je na první pohled tíživější než Nejhorší člověk na světě. Zádumčivou, melancholickou náladu ale Trier trochu nabourává vedlejší vypravěčskou linií o životě respektovaných umělců a honosném světě artové kinematografie - se vší prchavou slávou.
V jedné z mála komických scén Borg přináší svému devítiletému vnukovi k narozeninám balíček nosičů DVD s cinefilskými poklady - filmem Pianistka od Michaela Hanekeho nebo Zvrácený režiséra Gaspara Noého. Jako by Joachim Trier pomrkával na milovníky filmu i porotce v Cannes, kde měla Citová hodnota premiéru, a zároveň se jim trochu vysmíval. Ještěže doma už nikdo nemá DVD přehrávač. Teď vládne Netflix. Ostatně právě pod křídly této online platformy Borg chystá nové dílo.
Kterou osobnost uměleckého světa může stárnoucí režisér připomenout? Klidně samotného Skarsgårda. „Samozřejmě, že svým způsobem se nacházím v podobné situaci jako Borg. Mám práci, která ve mně vzbuzuje vášeň, jsem na ní závislý,“ přiznal ve Varech. „Herci a režiséři jsou jako narkomani, nedokážeme bez své profese žít. Ale na rozdíl od své postavy jsem úspěšnější v tom, jak se mi podařilo vybalancovat práci s rodinným životem,“ dodává.
Borg svou profesi naopak využívá jako záminku, proč vztahy kolem sebe rozpojovat. Vymlouvá se na produkční podmínky Netflixu, aby nemusel napravovat přátelství se starým kolegou kameramanem. Pak potají pláče, protože ví, že pod maskou úspěšného umělce zůstává pořád stejně zraňujícím a také zraněným člověkem.
Když se Skarsgård pohybuje po místnostech domu, v němž má vzniknout jeho nový film a jehož zdi jsou nasáklé vzpomínkami několika generací, opravdu se mění zpět v dítě. Už není jen narcistní tvůrce, ale opuštěný kluk, který po ničem netouží tolik jako po lásce své matky. Dá se k ní dostat jinak než pomocí kinematografie? Ať už je umění únik, nebo cesta k pravdě, švédský herec měl pravdu, když ve Varech řekl, že vyvolává závislost.
Citová hodnota však nestojí jen na výkonu Stellana Skarsgårda. Nefungovala by ani bez Renate Reinsve, sedmatřicetileté norské rodačky, která málem pověsila kariéru na hřebík, než dostala nabídku na roli ve filmu Nejhorší člověk na světě. Herečka od té doby známá také z minisérie Nedostatek důkazů nebo snímku Jiný člověk se v jedné z nejzábavnějších scén Citové hodnoty své práci málem vysmívá. Kvůli záchvatu panické trémy před premiérou divadelní hry se málem neodhodlá vyjít na pódium. Místo toho chce utéct zadním traktem.
Citová hodnota by nefungovala ani bez výkonu herečky Renaty Reinsve.
I Reinsvina Nora, podobně jako její otec, trpí samotou. A také pro ni je umění způsobem, jak být sama sebou. Pokusnou laboratoří, v níž člověk může prozkoumat své nejhlubší jizvy. Nikdo ale neručí za to, že až režisér zakřičí stop, bolest ustane. Hranice mezi natáčecí lokací a dětským pokojem, mezi divadelním pódiem a zákulisím, jsou ve světě Trierova snímku rozpité. A osamocení i umění se točí v nekonečném cyklu, kdy se obě síly navzájem vylučují i posilují.
Stromy šumí na zahradě domu, ve kterém už nikdo nechce bydlet. Nezbývá než dát si další dávku. Spustit kameru, světla, zvuk. Třeba to tentokrát dopadne dobře.
Citová hodnota bude k vidění v rámci přehlídky Tady Vary, kterou připravuje organizační tým karlovarského festivalu. Ve vybraných kinech po republice nabídne v následujících měsících předpremiéry deseti snímků od zásadních tvůrců. Představí mimo jiné gangsterku Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona s Leonardem DiCapriem, Seanem Pennem a Beniciem del Torem nebo thriller Lucy Guadagnina nazvaný Obvinění s Julií Roberts v hlavní roli.
