Článek
„Kdyby nebylo nového zákona, tohle léto by bylo jeho posledním na Ukrajině,“ líčí Seznam Zprávám Oksana Voronina z Kyjeva.
Jejímu nejmladšímu synovi Ivanovi je sedmnáct. Od loňska žije v Praze, kde navštěvoval přípravný kurz na vysokou a zároveň doma dálkově dokončoval střední školu. Do válkou zmítané země se za rodinou vracel jen občas.
S oslavou osmnáctin se to ale mělo změnit. Na Ukrajině až donedávna platil zákaz opuštění země pro muže, kteří dosáhli plnoletosti. Úřady jej zavedly v reakci na ruskou invazi z roku 2022 s cílem zajistit armádě dostatek vojáků.
Vláda v Kyjevě nicméně koncem února přijala zákon, který mužům ve věku mezi 18 a 22 lety opět umožňuje ze země vycestovat a vrátit se.
Voroninovi to, stejně jako řada dalších rodin, vítá. „Ivan se bude vracet několikrát ročně, domov se mu tak nestane cizím,“ vysvětluje Oksana. „A až za tři roky dostuduje českou vysokou školu, bude - za předpokladu, že válka skončí - mnohem vyšší pravděpodobnost, že se vrátí,“ věří.
Oksana Voronina a její nejmladší syn Ivan, který momentálně žije v Praze.
Podobně rozhodnutí vysvětlila i ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Vzkázala, že uvolnění opatření má mladým mužům dovolit cestovat a studovat v zahraničí bez toho, aby měli pocit, že utíkají před odvody. „Chceme, aby Ukrajinci udržovali s Ukrajinou co nejvíce vazeb,“ uvedla.
Školní fotky plné dívek
V zemi, která se už přes tři roky brání ruské agresi, bylo běžné, že rodiny posílaly dospívající syny za hranice ještě před dosažením plnoletosti.
List The New York Times v té souvislosti napsal, že častým jevem bylo, že mnozí vynechali i maturitní ples, jen aby stihli odjet včas.
„Řada rodičů chtěla, aby jejich synové měli svobodu, flexibilitu a mohli studovat v zahraničí. Případně měli strach, že se sníží věk pro mobilizaci,“ nastiňuje pohnutky ukrajinská novinářka Olga Tokarjuk.
O jak velký problém jde, je podle ní na první pohled vidět například ve školách. „V mnoha regionech, zejména v západní části země, se stalo opravdu evidentním, že v posledních ročnících středních škol je velká převaha dívek nad chlapci,“ říká pro Seznam Zprávy.
Soudí, že právě to vedlo vládu k uvědomění, že už dál nelze zavírat oči nad problémem, kdy Ukrajina nadobro ztrácí generaci mladých mužů.
Hranice pro odvody je v zemi aktuálně stanovena na 25 let. Loni ji úřady snížily z původních 27 let, a to pod tlakem spojenců i nedostatku sil, jenž armáda začala pociťovat na frontě. Mnozí američtí politici na Kyjev apelovali, aby hranici posunul ještě níže, někteří mluvili dokonce o 18 letech.
Kyjev takový krok odmítá s odkazem na neutěšenou demografickou situaci Ukrajiny, přesto v mnohých rodičích přetrvávají obavy, že by se hranice mohla do budoucna snížit. Současné rozhodnutí je však podle Oksany mírní. „Teď, když se klukům ve věku 18 až 22 let otevřely hranice, mám větší jistotu, že se to nestane.“
Změna vyvolává i kontroverze
Podle ministra vnitra Ihora Klymenka je cílem změny dopřát mladým „širší možnosti vzdělávání, stáží a legálního zaměstnání v zahraničí, aby získané zkušenosti mohly být později využity pro rozvoj Ukrajiny“.
„Děláme vše pro to, abychom ukrajinské mládeži zajistili přístup ke kvalitnímu vzdělání a mezinárodním zkušenostem a zároveň zůstali silnou součástí našeho státu,“ napsal na telegramu.
Olga Tokarjuk naznačuje, že jde o krok správným směrem. „Nedává smysl, aby mladí muži byli drženi na Ukrajině sedm let předtím, než budou moci být povoláni. Aby neměli možnost cestovat, získávat zkušenosti v zahraničí, jako to normálně mladí lidé dělají, nebo navštěvovat své rodiny,“ míní.
Ačkoliv je uvolnění pravidel mezi Ukrajinci poměrně populární, část ho vidí jako problematické. Kritika se podle Tokarjukové objevila například v armádních kruzích, mezi lidmi, kteří jsou v tuto chvíli zapojení do bojů.
„Mají za to, že Ukrajinci teď budou odcházet ještě více. Nevěří, že je to motivuje k pendlování mezi Ukrajinou a jinými zeměmi, ale že naopak odejdou nadobro,“ pokračuje s tím, že tématu se chopili i prokremelští blogeři, kteří varují před exodem mladých mužů a snaží se šířit paniku.
Skepticky na rozhodnutí nahlíží i demograf a výzkumník ukrajinské Akademie věd Oleksandr Hladun. „Toto rozhodnutí povede k odchodu lidí. Nikdo se nevrátí,“ uvedl pro stanici Deutsche Welle. Z průzkumu, který v létě provedla ukrajinská agentura Rating Group, vyplývá, že zhruba pětina Ukrajinců ve věku mezi 18 a 29 lety by chtěla žít trvale mimo rodnou zemi.
V rozhodnutí vlády Hladun cítí zásadní rozpor. „Na jedné straně úřady tvrdí, že na frontě a v týlu není dostatek lidí a že na práci jsou potřeba cizinci, a pak muže povzbuzují k odchodu,“ poznamenal.
Výhrady zmínil i Mychajlo Samus, ředitel nezávislé platformy New Geopolitics Research Network, která sídlí v Kyjevě. „Je pro mě těžké to vysvětlit z pohledu vedení vyčerpávací války. V podstatě jde o snížení velikosti mobilizační rezervy,“ citoval ho deník The New York Times.
Právě nedostatek lidských zdrojů představuje pro Ukrajinu a její válečné úsilí jednu z největších výzev.
