Čeští teenageři odkládají sex. Proč ho mají nejméně za dvacet let

České děti se setkávají častěji než většina jejich evropských vrstevníků s online pornografií. Podíl dospívajících, kteří na ni narazili, je podle mezinárodních srovnání jeden z nejvyšších. Nová data českých výzkumníků ale ukazují zdánlivý paradox: se sexuálním životem naopak začínají později než generace před nimi.

„I přes masivní expozici sexuálním obsahům a toho, že máme v českém prostředí velmi dostupnou pornografii, nedochází k proměně sexuálního chování. Není tu zvyšující se počet dospívajících, kteří měli pohlavní styk v patnácti letech, případně dříve,“ říká psycholožka Anna Ševčíková z Institutu pro psychologický výzkum FSS MUNI, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Podíl patnáctiletých, kteří už mají zkušenost se sexem, je dnes nejnižší za posledních dvacet let. V aktuálním výzkumu ji uvedlo 16 procent respondentů. Ještě v roce 2010 to přitom byla téměř čtvrtina, od té doby čísla setrvale klesají. Ukazují to data mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC).

Zjištění navíc zapadá do širšího obrazu. Výzkumníci v posledních letech upozorňují, že méně sexu mají i mladí dospělí. Podle projektu Czech Sex Data přibývá lidí mezi osmnácti a pětadvaceti lety, kteří nemají žádnou sexuální zkušenost ani dlouhodobý partnerský vztah.

U teenagerů je velký rozdíl mezi pohlavími. Sexuální zkušenost uvedlo 18,7 % patnáctiletých chlapců, ale jen 13,9 % dívek.

Přesné důvody ale výzkumníci zatím jen odhadují. „Je otázka, jestli je nějaký zvětšující se dvojí standard – že chlapci by měli být sexuálně zkušení, zatímco dívky méně. Anebo jestli naopak dívky jsou víc v pořádku v situaci, kdy za sebou nemají žádný pohlavní styk a nestydí se to reportovat,“ naznačuje Ševčíková.

Velmi časnou sexuální zkušenost – tedy ve třinácti letech nebo ještě dříve – přiznává jen menší část dospívajících, její podíl se však v čase výrazně nemění. Mezi sexuálně aktivními jde zhruba o 10 až 13 % dívek, zatímco u chlapců je to výrazně víc: přibližně 18 až 25 %.

Co za poklesem stojí? Odpověď zatím není jednoznačná, ale výzkumníci naznačují několik možných vysvětlení. Dnešní dospívající tráví více času online a ubývá situací, kde by se přirozeně potkávali tváří v tvář. Brzká sexuální zkušenost přitom často souvisí s konzumací alkoholu – a právě ta mezi mladými lidmi klesá. Proměňuje se tak i způsob, jak tráví čas s vrstevníky.

„A možná také může být pro některé lidi legitimní nemít romantický vztah a nerealizovat se tímto způsobem. Je pro ně v pořádku si říct, že nemít sex neznamená nic špatného, nebo že není potřeba mít sex kvůli tomu, aby se cítil zralý a dospělý,“ přemítá výzkumnice.

Podle ní zatím není jasné, jestli jde jen o dočasný výkyv, nebo o hlubší společenskou změnu. Na jednoznačné závěry je brzy. „Na jednu stranu je pozitivní, že se sexuální zkušenost posouvá do vyššího věku, což snižuje rizika, jako je nechtěné těhotenství. Zároveň ale potřebujeme zjistit, co to znamená do budoucna. Jestli se odkládání sexu promítne i do menšího zájmu o partnerství a založení rodiny,“ shrnuje.

Častější zkušenost se zhlédnutím sexuálního obsahu pak může souviset s tím, jak je daná společnost konzervativní. V liberálnějším prostředí bývají rozdíly mezi chlapci a dívkami menší, a tím pádem roste i celkový podíl těch, kteří tuto zkušenost přiznávají. „V zemích, kde je ten podíl nižší, často chybí dívky, které by to reportovaly,“ vysvětluje Ševčíková.

Zároveň vyvrací zažitou představu, že jakýkoli kontakt se sexuálním obsahem je nutně problematický a zasahuje do skutečného života. Na materiály totiž mladší děti reagují převážně negativně.

„Aby to ovlivnilo vaše představy, musí vás to nějak oslovit. Pokud je to šokující nebo nepříjemné, přirozenou reakcí je snaha na to zapomenout. Nedá se tedy říct, že by jednorázový kontakt zásadně měnil jejich postoje nebo chování,“ popisuje.

Jiná situace nastává při častém sledování. Problém může být hlavně tehdy, když se internet stane hlavním (nebo jediným) zdrojem informací o sexu.

„Z hlediska formování představ to může být zavádějící, protože dospívající mají omezenou schopnost rozlišit, co je reálné a co ne. Pornografie pak souvisí třeba s permisivnějším přístupem k sexu nebo se sexuální objektifikací žen,“ dodává.

Výzkumníci si všimli ještě jednoho rizikového trendu: mladí lidé dnes méně používají ochranu. Zatímco v roce 2014 použití kondomu při posledním pohlavním styku uvádělo 70,5 % patnáctiletých, v roce 2022 jich bylo jen 58,4 %.

V Česku ale zároveň dlouhodobě přibývá nákaz některými pohlavně přenosnými chorobami. Například počet případů syfilidy se za posledních deset let zvýšil o 60 %. U kapavky je nárůst ještě výraznější: nákaz je přibližně dvakrát víc než před deseti lety a dokonce čtyřikrát víc než před patnácti lety.

Právě proto je podle Ševčíkové zásadní se těmto tématům věnovat ve školách. „Měli bychom zrevidovat potřebu nějaké kampaně o pohlavně přenosných chorobách, nebo zahrnout téma do sexuální výchovy. Ta navíc sama o sobě není samostatným předmětem, ale je rozprostřená v rámci jiných výchov ve školách,“ shrnuje.

Jakoukoli ochranu při sexu používalo v roce 2014 více než 80 % adolescentů, v roce 2022 necelých 70 %. Podíl dívek, které užívají hormonální antikoncepci, se v průběhu času příliš nemění – v posledním sledovaném roce jich byla necelá třetina.