Dluhy polykají víc a víc peněz. Příklad z Británie je varování i pro Česko

Na finančních trzích se momentálně odehrává drama, které na první pohled působí technicky, ale ve skutečnosti se dotýká celé ekonomiky. Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů – tedy úroky, které vlády platí investorům za to, že jim půjčují peníze – v posledních dnech prudce rostou. Největší rozruch panuje v Británii, kde výnosy třicetiletých dluhopisů vystřelily na úroveň nevídanou od roku 1998.

Růst výnosů se ale neomezuje jen na nejdelší splatnosti. Dokládá to i aukce nových desetiletých dluhopisů, které britská vláda na začátku září prodala v rekordním objemu 14 miliard liber. Investoři je bez problémů nakoupili, ale jen za cenu výnosu téměř 4,9 procenta, nejvyššího od finanční krize v roce 2008.

Ještě výraznější nárůst postihl třicetileté státní dluhopisy, tedy ty s vůbec nejdelší splatností. Výnosy se přiblížily k hranici 5,7 procenta. To znamená, že pokud by Británie chtěla dnes refinancovat svůj dluh na třicet let, platila by nejvyšší úroky za více než čtvrt století. Libra přitom oslabila a britské akcie, zejména realitní a energetické firmy, zaznamenaly rovněž pokles.

Podle Jana Berky, hlavního ekonoma investiční platformy Portu, tak rychlý výprodej dlouhodobých dluhopisů představuje riziko i pro akcie. „Rychlý růst výnosů snižuje atraktivitu akcií a nutí investory přeskupovat svá portfolia,“ upozorňuje. Pokud se navíc vývoj spojí s očekáváním slabšího ekonomického růstu, může být dopad podle Berky o to silnější.

Proč právě dlouhé splatnosti? Investoři si jednoduše žádají vyšší odměnu za riziko, že po dlouhá desetiletí budou držet papíry země, která má napjatý rozpočet a čekají ji složitá politická rozhodnutí.

Zvyšuje se takzvaná „term premium“ – tedy příplatek, který investoři požadují navíc za to, že půjčují peníze na velmi dlouhou dobu. Čím delší je splatnost dluhopisu, tím větší nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace nebo politiky investoři vnímají, a proto chtějí vyšší úrok.

Britská vláda chystá na podzim nové rozpočtové prohlášení, v němž bude muset řešit vysoký deficit. Do toho britská centrální banka prodává část státních dluhopisů, které nakoupila v minulých letech, a tím rozšiřuje nabídku na trh. A velcí institucionální investoři, především penzijní fondy, už nekupují dlouhodobé dluhopisy v takovém rozsahu jako dříve. Výsledkem je tlak na ceny a rychlý růst výnosů.

„Británie je v nebezpečné fiskální situaci a ta bude pokračovat. Během léta se na trhu s úrokovými sazbami vytvořila určitá riziková prémie. Investoři nyní chtějí vyšší rizikovou prémii i pro libru,“ řekl agentuře Reuters analytik Nick Kennedy ze společnosti Lloyds FX.

Státní dluh Velké Británie činí zhruba 2,9 bilionu liber, což odpovídá 96 procentům HDP. Úřad pro rozpočtovou odpovědnost odhaduje, že jen na úrocích ze státního dluhu vláda ve fiskálním roce 2025/26 zaplatí přibližně 111 miliard liber.

To znamená, že každá dvanáctá libra z vládních výdajů směřuje pouze na splácení úroků, nikoliv na skutečné služby či investice. U desetiletých dluhopisů jsou aktuálně výnosy v Británii vyšší než v USA i v Řecku.

Podle Berky hraje roli i sezonnost. Září je tradičně obtížným měsícem jak pro akcie, tak pro dluhopisy, protože po letní pauze se trhy probouzejí a do hry vstupuje větší objem emisí. „Nejde jen o státní, ale i o firemní dluhopisy, jejichž nabídka je v září rekordní,“ vysvětluje.

To podle něj přispívá k vyšší volatilitě a k tomu, že trh musí strávit větší množství nových papírů najednou.

Neznamená to však, že by se trhy hroutily. Britská centrální banka zdůrazňuje, že fungují normálně a že penzijní fondy jsou dnes v mnohem lepší kondici než v roce 2022, kdy se po prudkém růstu výnosů dostaly na pokraj kolapsu.

Pro jistotu ale existuje také stálý nouzový program, který by v případě potřeby poskytl pojišťovnám a fondům okamžitou likviditu.

Růst výnosů dlouhodobých státních dluhopisů není jen britským příběhem. Ve Spojených státech se výnos třicetiletého dluhopisu přiblížil k hranici pěti procent. Důvodem jsou obří schodky amerického rozpočtu a masivní objemy nových emisí, které zaplavují trh.

V Japonsku se třicetiletý dluhopis dostal až na historické maximum s úrokem kolem 3,3 procenta. Japonská centrální banka sice stále drží pod kontrolou výnosy krátkodobějších dluhopisů, ale své nákupy postupně omezuje. U dlouhých splatností proto už výnosy rostou mnohem rychleji.

Ekonomové zároveň upozorňují, že nejde o náhodný výkyv, ale o hlubší změnu. Centrální banky už neodkupují dluhopisy tak jako v minulých letech, naopak své bilance zmenšují a trh musí vstřebat mnohem větší objemy nových emisí.

Investoři proto požadují vyšší výnos nejen kvůli rostoucím dluhům a rozpočtovým schodkům, ale i kvůli obavám, že inflace zůstane déle zvýšená. „Rizika dnes leží hlavně na straně delších splatností. Týká se to všech trhů, protože faktory jsou obdobné - fiskální politika, proinflační rizika a ústup tradičně silné institucionální poptávky,“ říká Berka z Portu.

Podle něj jsou sice trhy nyní rozkolísané, ale ve srovnání s krizovými momenty roku 2022 jde zatím o méně dramatickou epizodu. Současné třicetileté výnosy v Británii jsou však nejvyšší od roku 1998, takže trh není zdaleka v klidu. Aby se trend obrátil a dlouhé výnosy skutečně výrazně klesly, muselo by se stát něco mimořádného – například zásah centrální banky nebo velká ekonomická krize. „Ani jeden z těchto scénářů ale dnes není na stole,“ dodává Berka.

Nárůst takzvaných dlouhých výnosů není jen téma pro finanční trhy – ovlivňuje i ceny hypoték, úvěrů a státní rozpočty. Pokud vlády musí platit vyšší úroky, banky si také půjčují dráž a promítají to do cen hypoték a firemních úvěrů. Vyšší výnosy zároveň ubírají na atraktivitě akciím, protože proti bezpečným dluhopisům už nevypadají tak výhodně. A pro státní rozpočty znamenají miliardy navíc na úrocích – nejen v Británii, ale i v dalších zemích, včetně Česka.