Článek
Současné české umění láká a mezi sběrateli je stále oblíbenější. Podle nejnovějšího J&T Banka Art Reportu za něj loni dali lidé více než 100 milionů korun.
„Nejčastěji loni kupující utratili za díla současných umělců od sta tisíc do půl milionu korun,“ vysvětluje Valerie Horváth, art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art. Právě k tomuto finančnímu rozmezí podle ní nejvíc inklinují začínající sběratelé.
Druhou nejčastější útratou pak byla loni částka od 10 tisíc do 50 tisíc korun. To je zase oblíbená částka ve skupině vlastníků, kteří se sice nevěnují systematickému sbírání, ale kupují jednotlivá originální díla.
„Nakupovat současné moderní umění nemusí být výsadou bohatých lidí. Pokud chtějí, mohou si jej dovolit i lidé ze střední ekonomické třídy,“ shrnula v úvodu debaty otázku současných cen uměleckých děl specialistka J&T Banky. Hosté se ale shodli i na tom, že ceny uměleckých děl jsou velice různé, stejně jako způsoby jejich nakupování.
Nákupy přímo u umělců
Nejčastěji se současné umění nakupuje přímo v ateliérech umělců, hodně zájemců ale stále míří i do galerií. Důvodem je samozřejmě cena, protože galerie si k ceně díla jistou částku přirážejí. „Sběratelé připouštějí, že v ateliérech mohou těžit z určité cenové flexibility. Téměř třetina kupujících se totiž setkává s tím, že umělci nemají úplně jasnou představu o cenách za svá díla a tři čtvrtiny sběratelů tvrdí, že umělci jsou ochotni o ceně diskutovat podle toho, kdo o jejich dílo projeví zájem,“ dodává Valeria Horváth.
Kryštof Kintera i Pavla Sceranková, kteří v debatě zastupovali právě umělce, se shodil na tom, že je napřímo projevený zájem o jejich tvorbu často motivuje a rozhodně se mu nevyhýbají.
„Když si někdo našetří a přijede za mnou s tím, že si velmi přeje některé moje dílo vlastnit, že chce něco koupit, je to nesmírně opravdové. To je přece krása,“ řekl Krištof Kintera s tím, že se samozřejmě ani s takovým zájemcem o svoji tvorbu nakonec na prodeji nemusí dohodnout. „Ale je to prostě vítr do plachet.“
Debata Seznam Zpráv
Právě nejnovější díla z ateliéru nejvýraznějších českých umělců současnosti teď představuje výstava Art Index Pop-up 2025 v pražském paláci Bellevue.
V jejím rámci Seznam Zprávy vysílaly debatu nejenom o cenách současného umění, ale i sběratelství a tvorbě jako takové. Hosté debaty byli: umělci Krištof Kintera a Pavla Sceranková, sběratel umění Jan Bejšovec, investorka Kateřina Havrlant, Valérie Horváth– Art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art, Kacha Kastner –spolumajitelka galerie Hunt Kastner, Michal Novotný – ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha a Jan Skřivánek - šéfkurátor soukromého musea Museum Kampa.
Samozřejmě se umění stále prodává na aukcích. A současnému umění se v tomto ohledu daří. Loni se obrat za současné umění na sálových aukcích, které sleduje odborný server Artplus.cz, vyšplhal na rekordních více než 44 milionů korun. Přední aukční síně zařazují díla současných umělců do své nabídky stále častěji, v celkovém kontextu trhu ale tento segment stále zůstává spíše okrajovým doplňkem.
Po covidové pandemii a zejména v době vysoké inflace se umění ukázalo jako ceněná alternativní investice. A i když při nákupu umění hraje roli emocionální hodnota kupovaného díla, investiční motiv rozhodně není zanedbatelný. V letošním průzkumu pak více než třetina respondentů z řad sběratelů uvedla, že investice do umění je dnes atraktivnější než před pěti lety.
Sběratelé se ale neshodnou s prodejci a experty, od kterého segmentu umění lze čekat největší zhodnocení. Není nezajímavé, že aukční ceny umělců poválečné avantgardy, kam patří třeba i Kupka, jsou podle hostů debaty nahoru neseny především českými kupci. Pro zahraniční sběratele takovou cenu většinou nemají.
„To je ale běžné, typické i pro ostatní země,“ řekl Michal Novotný a dodal, že s ohledem na to, že umělci východní ani střední Evropy v současnosti na mezinárodní scéně nejsou tak říkajíc v kurzu, díla současných českých autorů si stále drží velmi slušné ceny.
Koho nakupovat
Pro Jana Bejšovce je současné české umění okrajovou záležitostí, ale má vysoce osobní charakter. „Ze současného umění mám ve sbírce jen málo děl, ale všechny jejich autory osobně, a klidně řeknu dobře znám. Především proto jsou ta díla pro mě zajímavá,“ řekl Bejšovec a dodal: „Jediným kritériem pro nákup díla je, aby se mi líbilo. Abych s ním chtěl žít.“ Jeho sbírka obrazů tedy absolutně postrádá jakýkoliv koncept.
Pavla Sceranková nabídla pohled z druhé strany, ale defacto potvrdila, že osobní kontakt umělce a sběratele umění může být přínosný a je i pro ni poměrně důležitý. „Ale jsou i zájemci o moje dílo, kteří osobní kontakt se mnou nevyhledávají, cíleně. Je to zase jiný přístup a samozřejmě ho akceptuji.“ A připustila, že i v takovém případě se nákup, respektive prodej díla uskuteční. „Děláme to spolu s galeristkou Luckou Drdovou, která ty komunikace často zprostředkovává.“
Mezi nejvíc oceňované umělce současnosti dnes patří vedle Krištofa Kintery či Jiřího Kovandy zejména ženy. Konceptuální umělkyně Eva Koťátková, sochařka Anna Hulačová, nebo třeba Kateřina Šedá. Právě ty také dominují J&T Banka Art Indexu. Jak nedávno prohlásila pro SZ Kateřina Šedá: „Člověk nesmí naplňovat kritéria ostatních, musí je hlavně překračovat. Za každou cenu si udržet čerstvost pohledu, znejisťovat sám sebe a přicházet tak na nové principy.“
