Pět divokých let. Jak v Česku vydělávají výrobci potravin

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv analyzovala, jak se posledních pět let dařilo významným výrobcům potravin. Jsou mezi nimi nadnárodní hegemoni jako Nestlé, kteří dodávají stovky výrobků největším obchodníkům, ale i největší čeští výrobci jako Kostelecké uzeniny, Alimpex Food, Drůbež Klatovy či mlékárna Olma.

Porovnání některých finančních ukazatelů (tržeb, zisku, ziskových marží a také nákladů kromě mezd) ukázalo na velké rozdíly v kondici jednotlivých segmentů i společností různých velikostí.

Obecně se dá říct, že v posledním roce či dvou se lépe dařilo výrobě čerstvého i mraženého pečiva nebo některým výrobcům mouky. Naopak výroba uzenin a masa je v mnoha případech velmi málo zisková. Pod tlakem jsou kvůli vysokým cenám mléka mlékárny.

Nutno dodat, že srovnání nevypovídá o celkové finanční situaci firem. Zejména u nadnárodních společností navíc mohou být výsledky zkresleny různými účetními operacemi. Příklad: Zisk Nestlé, největšího giganta v žebříčku s obratem 17 miliard korun, klesl o 58 procent na 152 milionů, nicméně je výrazně ovlivněn vnitroskupinovým financováním (půjčkou od zahraniční matky) a tvorbou rezervy na majetek.

Výsledky Danone, Nestlé a Mondelez je tak nutno brát s rezervou. „Zahraniční potravinářské firmy, které budují silné značky a zakládají si na vysoké kvalitě zboží, tak mohou dosahovat rentability výrazně vyšší než české firmy,“ vysvětluje Michael Fanta, hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz. Třeba Nestlé v zahraničí hlásí ziskovost kolem 12 procent.

Základní obrázek však srovnání poskytuje. Favoritem v ziskovosti jsou výrobci zamraženého pečiva Profrost ze skupiny Agrofert a mezinárodní skupina La Lorraine se závodem v Kladně. Rentabilita tržeb Profrostu se v posledních dvou letech pohybuje nad 12 procenty. Finanční ukazatel značí, jaký procentuální podíl tržeb přetaví firma v zisk.

Dvouciferná čísla jsou výrazně nad průměrem trhu. Vysokou rentabilitu téměř k deseti procentům mají také pekárny Penam a výrobce mouky Mlýny J. Voženílek.

„Rentabilita tržeb v českém potravinářském průmyslu se v dlouhodobé časové řadě pohybuje v rozmezí tří až pěti procent, zejména po roce 2019 je ale patrný spíše rostoucí trend. Marže kolem dvou až tří procent jsou v ČR pro tento segment běžné, pod jedno procento se dostávají spíše firmy se slabší vyjednávací pozicí, nebo vyšším nákladovým zatížením,“ vysvětluje Fanta.

Ze 24 společností, jejichž účetní závěrky SZ Byznys prozkoumal, jich mělo loni ziskovou marži pět procent a více celkem sedm. Mimo jiné Úsovsko Food, výrobce mysli tyčinek Fit, spoluvlastněný exministrem zemědělství Jiřím Milkem. V předchozích letech však byla ziskovost Úsovska výrazně nižší a v době energetické krize v roce 2022 měla ztrátu 8,4 milionu.

Rentabilitu pět procent měla loni také mlékárna Lacrum agrárního bosse Gabriela Večeři, v předchozím roce nicméně prodělala 59 milionů.

Mlékárenský sektor čelí dva roky vysokým cenám mléka, které se v roce 2024 vyšplhaly ke 13 korunám. Pomáhá to farmářům, ale mlékárny nakupují dražší surovinu a jsou pod tlakem velké konkurence a nadnárodních obchodních řetězců. Mléko je pro mlékárny základní vstupní surovina, tvoří i 80 procent vstupních nákladů.

Mlékárně Olma po rekordním roce 2024 loni klesl čistý zisk ze 282 na 181 milionů. Tržby nepatrně vzrostly. Také Olma ve výroční zprávě poukazuje na vysoké ceny mléka a spekuluje, zda se je podaří přenést do cen v obchodech.

Solidní rentabilitu si pět posledních divokých let drží Drůbežářský závod Klatovy, který je vedle Vodňanské drůbeže největším zpracovatelem kuřat v zemi. Velmi dobře se vyrovnal s rostoucími náklady, a to zejména v roce 2022, kdy se podniku náklady na výrobky, materiál, energie a služby skokově zvýšily o 301 milionů na 2,25 miliardy. Průměrný roční zisk firmy dosahuje od roku 2020 přes 170 milionů korun.

„Šest procent je dobrá profitabilita? Vždyť je to směšné,“ zlobí se ředitel DZ Klatovy David Bednář při otázce na ziskovost. „Technologie kvůli krizi zdražily nejméně o 40 procent kvůli energetické krizi a kumulované inflaci. Za 200 milionů čistého si koupím méně než v roce 2021. Zbrojař Strnad má ziskovost přes padesát procent. My máme šest, to stojí za prd,“ řekl.

„Pořád si tady někdo myslí, že když vyděláte usmolených 200 milionů korun na třímiliardový obrat, je to horentní zisk. My jsme museli výrazně omezit investice, nestíháme investovat vůči Polákům i ostatním. A máme tu pořád nejdražší energie,“ řekl.

V roce 2023 Ministerstvo zemědělství pod Markem Výborným (KDU-ČSL) stoplo investiční dotace pro velké potravinářské firmy kvůli vynuceným úsporám ve státním rozpočtu. Dostupné jsou sice peníze z EU, ty však podle Potravinářské komory nestačí.

„Ačkoliv jsou investiční dotace dostupné z EU, jejich alokace je omezená a musí se o ně dělit velké množství žadatelů. Je nutné si uvědomit, že náklady na pořízení nových technologických linek se pohybují ve vyšších desítkách milionů korun,“ uvedl Marek Zemánek z Potravinářské komory ČR.

Řada zpracovatelů masa a uzenin ale nemá tak dobré výsledky jako zmíněný drůbežářský podnik. Vodňanská drůbež měla ziskovou marži 2,8 procenta, jatky Český Brod ze stáje Zdeňka Jandejska 1,2 procenta, rodinné uzenářství Váhala 0,5 procenta, MP Krásno Karla Pilčíka 1,5 procenta a Kostelecké uzeniny, jedna z Babišových vlajkových lodí, měla rentabilitu 1,4 procenta.

„Neustále čelíme tlaku konkurence s agresivnější cenovou politikou,“ popisuje MP Krásno ve výroční zprávě za loňský rok. Za rizika označuje rostoucí ceny surovin i energií, přísnější regulace a ekologické požadavky, i levné dovozy. Mzdy v řádu procent rostou téměř u všech firem. Někdo také poukazuje na dražší obalový materiál. „U mnoha firem dosáhl nárůst za poslední čtyři roky až desítek procent,“ uvedla Potravinářská komora. Upozorňuje také na fenomén byrokratické inflace, tedy rostoucích administrativních nákladů.

„Prostor pro zvyšování cen koncovým spotřebitelům příliš není, protože spotřebitelé již omezují nákupy vepřového masa a nahrazují jej levnějším drůbežím,“ uvádí Jatky Český Brod.

Náklady potravinářům nerostou tak strmě jako v předchozích letech, například zpracovatelům masa maximálně o pět procent. A některým dokonce klesají. Přesto jsou výrazně vyšší než v roce 2020.

Lepší výsledky než v minulých letech mají pekárny. K „premiantům“ žebříčku se řadí hned dvě ze stáje Agrofertu: výrobce zmrazených polotovarů Profrost a největší pekárny v zemi Penam.

Babišův holding je v pečivu velmi silný. Těží ze své pozice lídra trhu, který před lety při fúzi Penamu s konkurenční United Bakeries musel prodat část nakupovaných pekáren, aby neměl tržní podíl nad 40 procent. Zároveň má mlýny, zemědělství i sklady pšenice.

Penam loni utržil přes 6,2 miliardy a vydělal 555 milionů čistého. Výrazně navýšil ziskovou marži až v posledních dvou letech.

„Naše pekárenské společnosti významně investovaly prostředky do chytrých energetických úspor, obnovitelných zdrojů, celkové efektivity a zároveň těží ze synergetického efektu vycházejícího ze spojení Penamu a United Bakeries. To se pozitivně propisuje do výsledku hospodaření za několik posledních let,“ vysvětlil mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

Pekárny investovaly do rozsáhlé digitalizace v oblasti expedice, díky čemuž zlevnila logistika. Letošní rok se však podle Heřmanského v pekařině tolik nedaří. „Potýkáme se s poklesem poptávky po základním pečivu a skokovým růstem surovinových a osobních nákladů.“ řekl. Zlevnění pečiva však podle Potravinářské komory zákazníci čekat nemají.

Agrofert má výhodu ve své síle nejen při vyjednávání cen potravin v obchodech, ale také v tom, že dokáže efektivněji krotit náklady. Například energie holding nakupuje centrálně a díky tomu získá výhodnější ceny elektřiny a plynu. Podobnou výhodu mohou mít další velcí hráči.

Vysoké ceny energií měnily firmám plány zejména v roce 2022 po začátku války na Ukrajině. Z výsledků je vidět, že se naopak stabilizují. Neplatí to univerzálně, protože každý má jiné termínové kontrakty. Třeba výrobci jogurtů Hollandia sice rostly náklady na mzdy, ale za energie loni platil o šest milionů korun méně (775 milionů).

Podobně Alimpex Food, výrobce jogurtů Krajanka nebo lowcostové řady mléčných výrobků Dr. Halíř, neplatí víc za energie.

Antimonopolní úřad v roce 2023 poukázal na to, že potravinářský trh je v některých sektorech oligopolní, většinu dodávek ovládá jen několik málo firem. Například nejméně 70 procent dodávek másla jde na vrub čtyřem firmám: Milkpol, Madeta, Agrofert (mlékárny Olma a Hlinsko) a Alimpex.

Úřad, který hlídá férovou soutěž, nicméně v šetření nedokázal, že by si potravináři na úkor ostatních navýšili ceny a zisky. Podle něj je trh konkurenční, protože řetězce mají možnost dovážet ze zahraničí.