Článek
Do Byznys Clubu si redakce Seznam Zpráv pozvala Roberta Špalka, předsedu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zakladatele společnosti Koma Modular Stanislava Martince a Tomáše Nemravu, ředitele společnosti Nema, která je výrobcem dřevostaveb. Moderátorka Karolína Štuková se nejprve ptala na to, co je v českých podmínkách skutečnou brzdou rychlejší výstavby.
„Omezení leží většinou mimo stavební profese, mimo projekční kanceláře, mimo dodavatele a mimo výrobce stavebních materiálů,“ řekl na úvod debaty Robert Špalek. Chybí podle něj především větší flexibilita v oblasti legislativy a obecně ochota veřejného sektoru přistupovat k alternativám.
S tím souhlasí také Stanislav Martinec, zakladatel společnosti, která umí kanceláře, školky nebo třeba pečovatelské domy stavět z prefabrikovaných modulů. Výběrová řízení, do kterých vstupují, podle něj nejsou alternativním stavebním postupům nakloněna. Podstatou podnikání jeho firmy je vlastně zjednodušování stavebního procesu. Vyhovět současným požadavkům výběrových řízení tak, jak jsou stále nastaveny, je ale všechno jen ne jednoduché. Uzpůsobit dokumentaci modulárních staveb do podoby, kterou akceptují úředníci, je spíš velkou komplikací.
Přestože v tuzemsku existuje řada stavebních firem, které usilují o zefektivnění výstavby, zhusta je na českých stavbách i dnes možné pozorovat stejné nástroje, jaké obor používal už před desítkami let. Cihly a maltu sice vystřídaly tvárnice s lepidlem, co zůstává, jsou zástupy nekvalifikovaných dělníků, kteří často ani neumí česky. A to může současným požadavkům jen sotva dostát. Moderní výstavba musí vypadat jinak.
Hosté Byznys Clubu se shodli, že jednou z cest, může být právě modulární a prefabrikovaná panelová výstavba. Ve srovnání s klasickými zděnými stavbami je mnohem rychlejší, dokonce umí doručit vyšší kvalitativní standard. Evropa ji navíc vidí jako ekologičtější.
Hosty Byznys Clubu o přínosech prefabrikace pro moderní stavebnictví byli:
Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Stanislav Martinec, zakladatel společnosti Koma Modular
Tomáš Nemrava, ředitel společnosti Nema, výrobce dřevostaveb
Dřevostavby sice v oblasti výstavby domů nejsou žádnou novinkou, jejich podíl na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se ale v České republice za posledních 20 let nijak výrazně nezvýšil. Ještě nikdy se nepostavilo více než tři tisíce dřevostaveb ročně.
U bytových domů pak představují nové stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí dokonce pouhé jednotky kusů ročně. Například v roce 2023 se jednalo o pouhých šest bytových domů s dřevěnou nosnou konstrukcí z celkového počtu 557 dokončených bytových domů.
Možná se ale blýská ne lepší časy. Na začátku srpna letošního roku vstoupila v platnost nová stavební norma, která umožňuje postavit stavbu s dřevěnou konstrukcí do výšky 18 metrů, což je o šest metrů (v praxi vlastně dvě podlaží) více než doposud.
„V momentě, kdy se řeklo, že se může stavět osm pater, začali architekti volat a okamžitě chtěli začít připravovat projekty na osmipatrové dřevostavby,“ řekl v souvislosti s novinkou ve stavebních předpisech Tomáš Nemrava. Jeho firmě se tím významně rozšířilo pole působnosti. „Třeba o ty nástavby, které jsme doposud dělat nemohli. Přitom dřevo je, mimo jiné, výrazně lehčí, takže pro nástavby na úrovni šestého, sedmého patra je i proto velice vhodným materiálem.“
Zakladatel společnosti Koma Modular Stanislav Martinec pak vidí budoucnost stavebnictví v technologiích, které si celé objekty připravují ve výrobních v halách, protože ty výrobě garantují stálé podmínky.
„Argumenty mluví jasně: modulární výstavba umí nabídnout, špičkovou kvalitu, pevnou cena a násobně rychlejší realizaci,“ vypočítal Martinec nezpochybnitelné výhody stavebních modulů.
Prefabrikované panely nebo i celé modulární stavby se vyrábějí ve výrobních halách, kde je možné dosáhnout vyšší produktivity práce a díky standardizované výstupní kontrole lze také lépe garantovat kvalitu. Samotné sestavení domu z předem připravených modulů pak trvá pouze několik dní.
Jsou tedy modulární stavby levnější?
„Proč by mělo?“ říká Stanislav Martinec a argumentuje: „Jsou tam přinejmenším stejné materiály jako všude jinde, nebo lepší. Ta inovativnost modulární výstavby spočívá spíš v tom, že můžeme stavět kvalitněji. Chceme požívat lepší materiály a vyspělejší technologie. Někdy jsme o 10 nebo 15 procent dražší než zděná stavba, ale s tím nemá investor problém. Zajímá ho kvalita a rychlost, to rozhoduje.“
Bonusem, nikoliv nevýznamným, je pak i skutečnost, že lze modulární stavby po čase rozebrat, přemístit a změnit účel jejich využití. Právě tak má podle mnohých vypadat opravdová udržitelnost.
Chcete-li se o přínosech alternativních stavebních postupů dozvědět více, pusťte si celou debatu v úvodu tohoto článku.
Partnerem debaty byla společnost Koma Modular.
