Článek
Z krize bydlení se v posledních letech stal jakýsi evergreen – diskutuje se o ní prakticky neustále, ale opravdové změny zůstávají v nedohlednu. Jak situaci konečně zlepšit? Ve většině odborných debat se doporučení často opakují: zjednodušit povolovací proces a reformovat systém územního plánování. Byť s těmito návrhy plně souhlasím a vnímám je jako nejlepší možnou cestu, jak z krize ven, je osvěžující zamyslet se někdy i nad rámec těchto základních bodů.
A přesně k tomu vede dokument Bydlení pro lidi, na němž se společně podíleli Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Asociace developerů, Hospodářská komora a společnost Deloitte. Strategie definuje osm kroků, které je podle autorů potřeba udělat co nejdříve – a vedle těch, jež lze označit za „mainstream“, tu najdeme i myšlenky, kterým se ve veřejné diskusi takového prostoru nedostává. Rád bych se teď u některých z nich krátce pozastavil.
Co když opravdu začneme stavět?
V současné době je výstavba tak slabá, že mnozí ani nepřemýšlejí nad tím, co by se stalo, kdyby se v ČR skutečně začalo stavět ve velkém. Strategie však na tuto variantu myslí a upozorňuje, že pokud by skutečně došlo k uvolnění stávajících omezení, narazili bychom na limity českého stavebnictví. Aktuálně zde totiž není dostatek řemeslníků a technicky vzdělaných odborníků, kteří by výstavbu reálně prováděli. Navíc by nám chyběly i potřebné stavební materiály.
Bylo by dobré, kdybychom tentokrát řešili problém dříve, než skutečně nastane a na tento scénář se připravili. Autoři strategie proto například doporučují zatraktivnit učňovské obory, zavést předvídatelný legislativní rámec pro pracovníky ze zahraničí a investovat do výrobních kapacit domácích producentů. Já osobně tyto návrhy kvituji.
Obzvlášť ale souzním s apelem na to, abychom jako společnost změnili svůj pohled na stavebnictví jako celek. Levné bydlení si přejeme všichni, často se ale zdráháme posílat své děti studovat řemeslné obory a k výstavbě v našem okolí se leckdy stavíme negativně. Pokud ale skutečně chceme něco změnit, musíme stavebnictví začít vnímat jako důležitý, strategický obor, který prospívá celé společnosti.
Podpora pro města a obce
Oceňuji také, že strategie klade důraz na roli měst a obcí. Ty totiž nesou praktické důsledky výstavby – zabývat se musí třeba kapacitami škol a školek či fungováním hromadné dopravy. Právě těchto nepříjemností se mohou obce zaleknout a uchýlit se k blokování nových staveb. Zde by měl podle mého názoru vypomoci stát. Nemusí přitom hned nutně jít o finanční pobídky. Jak autoři strategie správně zmiňují, městům a obcím by prospěla asistence v oblastech územního rozvoje, legislativních otázek a strategického řízení.
Strategie Bydlení pro lidi nám připomíná ještě jednu důležitou věc. Pokud to s řešením krize bydlení myslíme vážně, musíme začít jednat. Ať tedy po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny ve Strakově akademii usedne vláda v jakémkoliv složení, dovolím si na ni apelovat, aby se otázkou bydlení zabývala už od prvních dní ve funkci. Věřím, že nejsem zdaleka jediný, kdo s touto výzvou souzní.
