Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V následujících měsících chystají obchodníci již tradičně řadu slevových akcí. Například jeden ze zářijových víkendů každý rok patří Dnům Marianne. Obchodníci se spojí se slevovou akcí, kterou organizuje společnost BurdaMedia Extra, vlastník časopisů Marianne nebo Elle. Během čtyř dnů mohou spotřebitelé uplatnit mnoho slev.
Další vlna slevových akcí přichází na konci listopadu, v rámci Black Friday prodejci zlevňují například elektroniku, oblečení nebo kosmetiku. Akce patří mezi největší výprodeje za celý rok. Na Black Friday navazuje takzvaný Cyber Monday, během něhož slevy pokračují.
Někteří spotřebitelé ovšem upozorňují na to, že před vypuknutím „slevového šílenství“ část obchodníků uměle zdražuje zboží, na které se akce vztahuje. Sleva oproti původní ceně by tak mohla být mnohem menší, než prodejce tvrdí.
Obchodníci se při tvorbě slev musí řídit řadou pravidel, která vychází zejména ze zákona o ochraně spotřebitele. Ten říká, že při zavedení slevy musí prodejce spotřebitele informovat o nejnižší ceně, za kterou byl produkt nabízen 30 dnů před poskytnutím slevy.
V případě, že mají spotřebitelé pochybnosti o nejnižší ceně za 30 dnů, ze které byla sleva vypočítána, mohou se obrátit na Českou obchodní inspekci.
Inspekce pravidelně provádí kontroly obchodních praktik českých prodejců. Loni zaznamenala téměř 800 porušení právních předpisů při celkových 1755 kontrolách. V prvních dvou čtvrtletích letošního roku odhalila inspekce z více než 770 kontrol téměř 425 porušení pravidel.
Nejčastěji prodejci nedodržují právě povinnost uvést informace o nejnižší ceně za 30 dnů před poskytnutím slevy.
„Druhým nejčastějším zjištěním bylo užívání nekalých obchodních praktik, které mohou narušit ekonomické chování spotřebitele a vést k tomu, že učiní rozhodnutí ohledně koupě,“ říká mluvčí inspekce František Kotrba. Příkladem jsou takzvané časové odpočítávače, které vytvářejí pocit naléhavosti a motivují spotřebitele k rychlejšímu rozhodnutí o nákupu.
Na co si dát v době slev pozor
Existuje několik vodítek, jak při prodejních akcích rozpoznat možnou klamavou slevu.
„Doporučujeme spotřebitelům, aby si zkontrolovali cenovku, zda je na ní v případě, že prodávající deklaruje slevu, uvedena mj. cena platná v okamžiku nabídky a nejnižší cena, za níž byl výrobek prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy,“ radí Kotrba.
Ideální je podle mluvčího také vyžádat si doklad o zaplacení a zkontrolovat správnost účtovaných položek. Přičemž platí, že za platnou cenu se považuje ta, která je uvedena u výrobku.
Spotřebitelé by se také měli průběžně zajímat o ceny napříč trhem a před nákupem si udělat přehled, v jakých cenových relacích se daný výrobek pohybuje u různých prodejců. To, že totiž jeden prodejce nabízí produkt ve slevě, neznamená, že jde o nejnižší cenu daného zboží na trhu.
Je také důležité sledovat podmínky slevy. „Například aby nebyla limitována odebraným množstvím či členstvím ve věrnostních programech, použitím aplikace a tak podobně,“ říká Kotrba.
„U distančních forem prodeje především při prvním kontaktu s neznámým prodejcem je namístě větší obezřetnost spotřebitelů. Doporučujeme, aby si spotřebitelé ověřili, že nejde o anonymní e-shop, že prodávající uvádí kontaktní údaje, sídlo, e-mailovou adresu či telefon a obchodní podmínky,“ vysvětluje Kotrba.
Pro ověření mohou lidé využít mimo jiné seznam rizikových e-shopů, který najdou na stránkách ČOI. „Je důležité, aby věděli, s kým smluvní vztah uzavírají. Významnou roli hrají smluvní podmínky, na které spotřebitel přistupuje, protože pouze zákonných nebo smluvně zajištěných práv se může následně dovolávat,“ dodává.
