Článek
U pracovních poměrů sjednaných po 1. červnu letošního roku může zkušební doba u běžných zaměstnanců nově trvat až čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků pak dokonce až osm měsíců.
Podle Jiřího Halbrštáta, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup, většina zaměstnavatelů možnost prodloužit zkušební dobu na čtyři měsíce přivítá, protože v současném prostředí, kdy se pracovní role rychle mění a adaptace nových lidí je složitější než dříve, získávají delší časový rámec pro vyhodnocení, zda zaměstnanec skutečně zapadne do týmu i firemní kultury.
„Nejde jen o ověření profesní kvalifikace, ale také o schopnost reagovat na dynamické změny, pracovat s technologiemi a sdílet firemní hodnoty,“ říká Halbrštát a upozorňuje na fakt, že každé špatné rozhodnutí při náboru dnes pro firmu znamená další měsíce hledání a zaškolování nového kandidáta. „Takže i finanční ztrátu,“ dodává.
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s advokátními kancelářemi a s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
Také podle HR ředitelky Pluxee ČR Martiny Machové bude možnost prodloužení zkušební doby pro zaměstnavatele zajímavá.
„Zejména u složitějších nebo specializovaných rolí, kde adaptace zaměstnanců trvá delší dobu,“ říká Machová. „Vnímáme to ale spíše jako praktický nástroj pro určité situace, nikoliv jako pravidlo, které by se mělo uplatňovat automaticky,“ dodává.
Pokud jde o pozici, kde se člověk může rychle zapracovat, nebo když zaměstnavatel i zaměstnanec cítí vzájemnou důvěru od začátku, stále dává smysl domluvit se i na kratší době.
„V praxi je důležité, aby zkušební doba nebyla vnímána jako formalita ani jako hrozba, ale jako období podpory a adaptace, které pomůže novému kolegovi co nejlépe se začlenit do týmu a oběma stranám umožnit, aby zjistily, zda jim spolupráce funguje,“ shrnula Machová podstatu statusu zkušební doby. Novela tak ve výsledku přináší především více flexibility a volnosti pro individuální dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Nadále však platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Například u smlouvy na dobu určitou v délce jednoho roku nelze sjednat zkušební dobu delší než šest měsíců.
„Tato hranice se přitom posuzuje podle počtu kalendářních dnů, nikoli pouze podle měsíců. Při jejich nestejné délce může být tedy potřeba přesně počítat, aby sjednaná zkušební doba odpovídala zákonným limitům,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví. Zkušební dobu je i nadále nutné sjednat písemně, a to nejpozději při vzniku pracovního poměru. Nově ale bude možné ji po vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele dodatečně prodloužit – maximálně však do zákonem stanovené délky. „Například pokud byla původně sjednána dvouměsíční zkušební doba, lze ji dodatkem prodloužit až na čtyři měsíce,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Ve zkušební době na dovolenou?
Nárok na dovolenou zaměstnanci podle zákoníku práce vzniká nejdříve po odpracování 4násobku týdenní pracovní doby. „Jedná se ale o tzv. poměrnou část dovolené,“ upozorňuje mzdová účetní společnosti UOL Účetnictví Veronika Volf.
Zaměstnavateli vlastně nic nebrání, aby požadavku zaměstnance na čerpání dovolené vyhověl i dříve, avšak nemusí. Podle Veroniky Volf se to dělá spíše výjimečně a zaměstnavatel v takovém případě spoléhá, že zaměstnanec předem vyčerpanou dovolenou odpracuje, tedy že splní podmínky pro její nárok.
„Pokud se tak nestane, má právo provést zákonnou srážku se mzdy bez souhlasu zaměstnance dle § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce,“ doplňuje účetní expert.
Novela také zavádí přesná pravidla pro situace, kdy se zkušební doba prodlužuje automaticky, například kvůli překážkám v práci. Jde o případy, kdy zaměstnanec v průběhu zkušební doby neodpracoval celou směnu – ať už kvůli překážce v práci na straně zaměstnavatele, z důvodu dovolené či jiné absenci. Důležité je, že prodloužení se týká pouze pracovních dnů zaměstnance, nikoli kalendářních. Pokud tedy zaměstnanci během zkušební doby vypadnou například tři pracovní dny kvůli dovolené, zkušební doba se o tyto tři pracovní dny prodlouží.
Na co si dát pozor, dáváte-li zaměstnanci výpověď
Ani ve zkušební době ale není možné dát zaměstnanci takzvaně padáka úplně kdykoliv a za všech okolností. Například je-li v prvních 14 dnech v pracovní neschopnosti. A ačkoliv zaměstnavatel ve zkušební době nemusí uvádět důvod zrušení pracovního poměru, nesmí jít o důvod diskriminační. Takovým nepovoleným, neboli diskriminačním důvodem může být například těhotenství.
Významnou změnou vyplývající z novely je bezpochyby i to, že pracovní poměr je ve zkušební době ukončen dnem, kdy je písemné zrušení druhé straně doručeno (pokud není uvedeno jiné datum). Výpověď tedy musí být skutečně doručena, nestačí ji jen poslat.
„Změny se vztahují pouze na pracovní smlouvy uzavřené od data účinnosti novely. V případech, kdy byla zkušební doba sjednána před tímto datem, platí dosavadní právní úprava,“ dodává ještě Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
