Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě na konci března ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) říkal, že sloučení Fakultní nemocnice v Motole se sousední Nemocnicí Na Homolce není na pořadu dne. Na začátku září se ale oznamovalo spojování.
Jako důvod šéf resortu zdravotnictví uvedl, že tím dojde k velkým úsporám v provozních agendách. Poté, co policie obvinila bývalého ředitele Motola Miloslava Ludvíka, řídil obě zdravotnická zařízení šéf Homolky Petr Polouček.
Tím ale debaty nekončí. Podle informací Seznam Zpráv se zvažuje ještě jedno propojení, a to nemocnic v Brně. Kandidátů je v největším moravském městě více. Dlouhá léta se vrací téma propojení zdejších fakultních nemocnic v Bohunicích a u sv. Anny, které právě Ministerstvo zdravotnictví zřizuje.
Stejného šéfa, podobně jako v případě Motola a Homolky, mají teď dvě zařízení – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice u sv. Anny.
K tomu se opakovaně v průběhu let řeší také možné sloučení brněnských městských nemocnic.
Seznam Zprávy se proto obrátily přímo na ministra zdravotnictví Válka. Po jedné z debat jsme se ptali, jestli jeho rezort nechystá spojení brněnských fakultních nemocnic, podobně jako k tomu došlo u Motola a Homolky.
Válek se doširoka usmál, položil redaktorovi ruce na ramena a řekl: „Nechte se překvapit, vy jste tak zvědavý. To pak z toho není žádná radost, když je nějaké překvapení.“
A pokračoval dále do sálu i přes námitku redaktora, že raději víme o překvapeních dopředu.
„Nepotvrdím, ani nevyvrátím“
Seznam Zprávy proto dále ověřovaly, jak to s debatami ohledně nemocnic v Brně vypadá. Oficiálně potvrdit zatím nikdo nic nechce. Když se naposledy otevřely diskuze o spojování tamních zdravotnických zařízení, hned začaly vznikat oponentní petice. Zároveň ale jednotliví aktéři i další zdroje Seznam Zpráv nepopírají, že by se tohle téma neřešilo.
„Já vám to ani nepotvrdím, ani nevyvrátím. Žádné oficiální zprávy ohledně slučování nemocnic nemám. V roce 2012, než padla Nečasova vláda, tohle bylo na stole. Jestli je to na stole nyní, nevím,“ řekla brněnská neuvolněná zastupitelka pro zdravotnictví a ministrova stranická kolegyně Dagmar Seidlová.
Konkrétní debata nad propojováním brněnských fakultních nemocnic se ale otevřela poměrně nedávno. Během covidu u toho byl jako ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
„Ta moje tehdejší snaha nebyla o tom za každou cenu obě nemocnice spojit. Spíše se uvažovalo o případných změnách ve vedení. Myslím si, že může mít různé ekonomické výhody, kdyby se společně soutěžily různé komodity, například léky. Nejsem si ale úplně jistý, že vytvoření jedné velké nemocnice v Brně musí být to nejlepší,“ vrací se k tehdejší situaci dnes Blatný.
Některá jména, které před lety u jednání byla, se vrací také dnes. Třeba právě ministr zdravotnictví Válek, který v té době působil jako náměstek ředitele bohunické fakultní nemocnice. Tehdy se vyjadřoval pro slučování s argumentem, že „Brno je snad jediné město na světě, jež má dvě nemocnice, které spolu soupeří o pacienta a přitom mají v rámci jedné lékařské fakulty spolupracovat“.
Válek tak podporoval snahu bývalého šéfa nemocnice Jaroslava Štěrby, který se v roce 2020 o spojení nemocnic zasazoval. Teď se tedy diskuze zase obnovují.
„Je to podobné jako se Slovenským národním povstáním. Volačo sa chystá, ale nič určitého sa nevie,“ sdělil bývalý ředitel FN Brno a přední onkolog Jaroslav Štěrba.
Podle něj by takový krok ovšem dával smysl. „Špitály sice deklaratorně spolupracují, ale ve skutečnosti si konkurují. Jestliže jsou v českém zdravotnictví nějaké rezervy, tak je to řešení stávající katastrofální organizace zdravotnické péče. Máme sedm druhů zdravotnických zařízení, která nespolupracují,“ řekl.
Že je nutné lépe zorganizovat minimálně státní zdravotnictví, podle něj není sebemenší pochyb. Dodal, že by sloučení znamenalo lepší organizaci péče a efektivnější využití investic.
Důvody proti spojení
Naopak proti byl už před lety ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny Vlastimil Vajdák. Seznam Zprávy se ptaly na toto téma mluvčího nemocnice.
„Dle mých informací do těchto debat nejsme nijak zapojeni a tedy nic o tom nevíme,“ uvedl za Fakultní nemocnici u sv. Anny Jiří Erlebach. Stejně se vyjádřila FN Brno.
Výhrady vůči možnému spojování by měl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
„U zmíněných pražských nemocnic mi to smysl dává, v Brně jednoznačně ne. Máte tu aglomeraci Jihomoravského kraje 1,2 milionů lidí. Při kybernetickém útoku na FN Bohunice jsme viděli, jak velký to má dopad. Brno je velké-malé město. Když se třeba chirurg nedohodne se svým šéfem, pořád má šanci jít do jiného špitálu, kde také dělají prvotřídní medicínu. Jinde už neděláte tak velké operace,“ sdělil pro Seznam Zprávy.
Stejně jako v případě pražského Motola a Homolky jsou tak argumenty jak pro, tak proti spojování do jednoho na české poměry gigantického celku. Šlo by o příležitost, jak v rozdrobeném českém zdravotnictví ve velkém koordinovat péči a ušetřit jak síly zdravotníků, tak peníze. Na druhou stranu je otázkou, jak takovou obrovskou organizaci uřídit. A jestli pak skutečně dojde k lidským i finančním úsporám, které zároveň ocení pacienti.
