Hlavní obsah

Blatný jede řešit spor domů do Brna. S bývalým šéfem chce propojit špitály

Foto: Fakultní nemocnice Brno

Fakultní nemocnice Brno zaměstnává šest tisíc lidí.

Reklama

11. 12. 2020 6:00

Ministr zdravotnictví Jan Blatný vedle boje s koronavirem řeší letitý problém své domovské nemocnice v Brně. Znovu otevřel téma propojení dvou fakultních nemocnic.

Článek

Vede válku s koronavirem, ale zároveň otevřel s nadsázkou „Pandořinu skříňku“ brněnské medicíny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestraník za ANO) si kromě boje s epidemií zadal ještě jeden úkol, a to doma v Brně.

Opět tam naťukl letitý problém, s nímž už dřív narazili dva ministři: propojení dvou velkých fakultních nemocnic.

Rébus má navíc osobní rovinu. S akcí v „domovském“ špitálu má Blatnému pomoci jeho bývalý šéf, kterému ještě v říjnu dělal náměstka. Společně s ředitelem FN Brno Jaroslavem Štěrbou proto na pátek nachystali setkání se zdravotnickými a politickými špičkami Jihomoravského kraje.

Schůzka s obecným názvem Zdravotnictví v kraji přitom opět otevře bolavé téma brněnského zdravotnictví, totiž propojení dvou zdravotnických kolosů. Fakultní nemocnice Brno sídlící v univerzitním kampusu v Bohunicích a menší Fakultní nemocnice u svaté Anny z centra města zaměstnávající celkem devět tisíc lidí. Přitom se dělí o jedinou Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity.

Ministr a jeho bývalý šéf teď budou jednat v obráceném profesním gardu. „Zdravotnictví a celý systém zdravotní péče v Brně je třeba řešit komplexně a zejména s ohledem na jeho financování jako celku i jeho jednotlivých částí,“ uvedl ministr neurčitě už minulý týden.

Skrývají se pod tím i úvahy na větší propojení nebo sloučení dvou velkých nemocnic. Restaurování dávného plánu nahrála právě říjnová ministerská rošáda. Poté, co Babiše s nabídkou odmítl Štěrba, roli šéfa resortu přijal jeho náměstek a kamarád Blatný.

Štěrba tak před několika týdny znovu oživil téma, které se bez řešení v Brně omílalo roky. „V okamžiku, kdy máte ve městě dvě zařízení a jednoho zřizovatele, jednu lékařskou fakultu a jednoho dominantního plátce, tak by dávalo smysl, aby si ta zařízení méně konkurovala a více spolupracovala,“ uvedl ředitel.

K čemu obrovský moloch?

Zatímco kritici plánu upozorňují na to, že si aktéři chystají povolební „trafiky“, řada odborníků opakuje, že problém není černobílý. „Na fakultě máme spolupracovat, jindy si naše lékařské týmy konkurují. Je to schizofrenie,“ uvedl Štěrbův náměstek a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který diskuzi vítá.

Blatného nedávný šéf i užší vedení FN Brno dávají obří fúzi - o jejíž přesné formě se má teprve diskutovat - zelenou, ale v menší fakultce se po letech znovu zvedla vlna odporu. Štěrbovi zkřížil plány hned ze začátku protějšek z druhé nemocnice Vlastimil Vajdák. Informace z jejich listopadové schůzky mezi čtyřma očima unikly na veřejnost.

Následovala petice i bouřlivá diskuze v akademickém senátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jejími členy jsou medicínské i pedagogické špičky z obou nemocnic. „Nevidím důvod dělat jednoho obrovského molocha, který by byl jen těžko uřiditelný. Právě první vlna pandemie covidu ukázala, jak je důležité mít dvě páteřní nemocnice a ne jeden obrovský celek,“ zdůraznil Vajdák pro Seznam Zprávy.

Připomněl březnový kybernetický útok, který na několik dní paralyzoval počítače i přístroje v největší moravské nemocnici. Některá data nenávratně zmizela. „Když systémy FN Brno napadli hackeři a přestali kvůli tomu operovat, sanitky vozily akutní pacienty k nám do svaté Anny,“ doplnil ředitel menší fakultky, která sídlí v centru Brna.

Foto: Jan Kozel , Seznam Zprávy

Areál Fakultní nemocnice u svaté Anny leží nedaleko historického jádra Brna.

Odbory v menším špitálu teď sepisují petici s tisíci podpisů. „Argumenty, že sloučení pomůže unaveným a nepřítomným zdravotníkům, jsou směšné. Provoz je tady zajištěný. Lékařská a ošetřovatelská péče je zde na velmi vysoké úrovni, vše funguje a konečně se dostáváme i z finančních problémů a teď máme být v roli ‚bohaté nevěsty‘ pro FN Bohunice? V žádném případě,“ uvedla šéfka odborové organizace Markéta Zapletalová. Podle ní se nepočítá se zachováním plných provozů.

Jen na vysvětlenou, Brno zrcadlí obraz českého zdravotnictví. Kromě dvou fakultek tam fungují Vojenská nemocnice, Nemocnice Milosrdných bratří, Úrazová nemocnice a také soukromé špitály.

„Ty spolu vůbec nekooperují. Každý má úplně jiné zájmy,“ namítl Štěrba pro Seznam Zprávy. Všichni se přitom shodují, že v regionu chybí lůžka akutní i následné péče. Tristní situaci podtrhla pandemie koronaviru. „Záchranka často neví, kam má pacienta umístit, protože některá zařízení hlásí plno. To považuji za nešťastné,“ doplnil Štěrba.

Také proto na schůzku dorazí i zástupci zřizovatelů z kraje a města. Vedle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) i nový hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). „Nejdu tam s tím, že bychom poslouchali konečné řešení sloučení nemocnic. Vyslechneme si názory. Vždycky se řekne, že sloučení znamená úspory. Uspoří se, když se začne škrtat. Chci vědět, co by nějaké propojování znamenalo, abychom neomezili zdravotní péči,“ řekl.

Chceme konkurovat Vídni, ne sobě navzájem

Obě nemocnice přitom letos dostaly od vlády příjemný dárek. Do úvah vstupují s téměř čistým ekonomickým „štítem“. Kabinet v dubnu kývl na oddlužení fakultek ve výši 6,6 miliardy korun. Nemocnici u svaté Anny zmizelo manko 1,7 miliardy korun, té bohunické půldruhé miliardy.

Kritické hlasy ale zaznívají i odsud. FN Brno má klíčové zázemí v univerzitním bohunickém kampusu. „V době výjimečného stavu začít otevírat staré rány o slučování fakultních nemocnic v Brně musí budit dojem, že ti, kteří přišli s tímto nápadem, chtějí zneužít nepřehledné situace a vyčerpání zdravotníků,“ uvedl jeden z vedoucích lékařů, který si nepřál uvést jméno. Redakce jej zná. Lékař upozornil, že je v troskách služba první pomoci, chybějí lůžka na klinikách a v následné péči.

Podle Štěrby je namístě především odborná diskuze. Poté, co se provalila jeho schůzka s Vajdákem, poslal zaměstnancům i vedení lékařské fakulty dopis, který má redakce k dispozici. Zdůraznil, že brněnské nemocnice si nemají konkurovat navzájem, ale spíše směrem k protějškům ve Vídni, Frankfurtu či Paříži.

„Právě tímto směrem byly cíleny úvahy o tom, že je vhodné právě v této době oživit diskuze o bližší a racionálnější kooperaci v řadě oblastí poskytování zdravotních služeb v našem regionu, oživit diskuze o tom, jak racionálně alokovat zvažované investice do českého zdravotnictví,“ napsal kolegům.

Ve snaze ho podporuje i Válek. „Je to správné řešení. Ale nejde dělat silou a nařízením, ale vysvětlovat. Brno je snad jediné město na světě, jež má dvě nemocnice, které spolu soupeří o pacienta, a přitom mají v rámci jedné lékařské fakulty spolupracovat. Každý chce být útočník FC Kotěhůlky než sedět na lavičce Realu Madrid. Ale abych vyhrál Ligu mistrů, musím vybudovat jeden silný klub,“ přidal srovnání. Připomněl, že ani jedna z nemocnic nenabízí kompletní soubor oborů pro atestace začínajících lékařů.

Případné přesuny velkých nemocničních areálů mohou lákat obří developerské společnosti. V Brně a okolí přitom „leží ladem“ část nemocničního areálu na Kolišti, bývalé léčebny na Červeném kopci nebo v Bílovicích nad Svitavou.

Podle dobře informovaného zdroje Seznam Zpráv je zdravotnictví v Brně v byznysových kruzích velmi aktuální téma. „Jen když se podíváte na nevyužité objekty. Kdo by se mohl podílet na jejich opravě? A pak následné služby: prádlo, jídlo, doprava. Jsou v tom skryté miliardové projekty,“ uvedl.

Jako Budvar a Samson

O spojování brněnských fakultních nemocnic se mluvilo už vícekrát v minulosti. Téma bylo hojně diskutované i v době, kdy byl za TOP 09 ministrem zdravotnictví Leoš Heger (2010 až 2013).

Právě v roce 2013 pro to byl i příhodný čas, jelikož v čele Bohunic i svaté Anny se v jednu chvíli ocitl totožný ředitel, dnešní senátor Roman Kraus (ODS). V nemocnici tehdy pro fúzi vypracovali projekt. „Kooperace dvou fakultních nemocnic nebo všech státních na území Brna je zajímavá. V horizontu pěti let může přinést úspory, lepší spolupráci, organizaci péče některých odborností,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Načasování je ale podle něj vzhledem k pandemii nešťastné. „Všemu musí předcházet seriózní analýza. Přesně pojmenuje efekty, které by sloučení přineslo,“ zdůraznil Kraus. Připomněl, že jakékoli změny nikdy nepřináší slávu. V roce 2009 se v Brně za velkých protestů přesunulo traumacentrum z úrazovky do Bohunic. „A ukázalo se to jako správný krok,“ dodal.

Ani v čase Krausovy personální unie ale slučování nepokročilo. „Ta myšlenka byla taková, že by se například některé kliniky mohly více specializovat, jít více do hloubky,“ popsal tehdejší filozofii exministr Heger.

Foto: Tomáš Svoboda

Obě brněnské fakultní nemocnice mají klíčovou úlohu při boji s koronavirem.

Důvody, proč byl nakonec plán zavržen, Heger vidí i v tom, že Bohunice na tom vždy byly ekonomicky o dost lépe a u lidí z dlouhodobě prodělečné svaté Anny panoval strach, že se stanou jakýmsi protektorátem větší fakultní nemocnice. Na obou stranách mezi lékaři přitom panoval silný patriotismus.

Celý záměr Heger připodobňuje k marné snaze spojit českobudějovické pivovary Budvar a Samson. „Dobrovolně do toho slučování nikdo nepůjde a násilím se to v tom veřejném sektoru dost dobře dělat nedá,“ usoudil Heger, který v minulosti vedl i Fakultní nemocnici Hradec Králové a těžkosti slučování si zažil v malém i na vlastním pracovišti.

Otázkou podle něj je, zda by spojení obou fakultních nemocnic skutečně přineslo kýžené finanční efekty. Sám o tom stoprocentně přesvědčen není.

O svaté Anně na Vyšehradě?

Podobě skepticky se na uvažované spojování v Brně dívá Blatného předchůdce Roman Prymula. Pro Seznam Zprávy připomněl, že krachem v minulosti skončil i ještě ambicióznější záměr sloučit čtyři státem vlastněná brněnská zdravotnická zařízení, kromě fakultních nemocnic také Masarykův onkologický ústav a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které sídlí v areálu svaté Anny.

„Podobné úvahy jsou tady od nepaměti. Zazněly třeba i v souvislosti s pražskými nemocnicemi, ale vždy to skončí na tom, že nikdo si nechce vypustit svůj vlastní rybník. Pokaždé se vyskytne silný protitlak,“ řekl Prymula.

Podle něj by spojování mělo jistý smysl asi jedině za situace, kdyby jeden z brněnských areálů byl zrušen a kliniky se přestěhovaly do druhého, tak aby ve výsledku bylo vše „pod jednou střechou“. Ale dnes si to už exministr nedovede představit. Připomíná, že v areálu u svaté Anny bylo také nákladně vybudováno Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Navzdory tomu všemu se budoucnost historického areálu u svaté Anny stále přetřásá. Podle zdroje, který o věci hovořil s jedním z účastníků schůzky vládních politiků s podnikateli na konci října na Vyšehradě, se právě i toto téma řešilo v uzavřené části tamější restaurace Rio's.

Na setkání, které nakonec vedlo k Prymulovu odchodu z vlády, se údajně mělo mluvit o zájmu o svatou Annu ze strany některých finančních skupin či developerů. Těsně po inkriminované schůzce to alespoň takto popsaly Seznam Zprávám některé zákulisní zdroje.

Roman Prymula ale vyloučil, že by se debata o svaté Anně vedla v době jeho přítomnosti. „Já nevím, co se tam řešilo v těch předešlých hodinách, já do restaurace přijel až v deset večer, ale toto téma tam přede mnou nebylo otevřeno ani žertem,“ řekl exministr Prymula.

Poslanec Válek významný posun před parlamentními volbami nečeká. „Ale může se alespoň otevřít diskuze, jaké to má výhody a nevýhody,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované