Hlavní obsah

Upřednostňujme nemocné před agresivními dovolenkáři, vyzývá šéf nemocnice

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Fakultní nemocnice Brno patří k nemocnicím, které jsou vládou primárně určené na boj s covidem-19.

Reklama

16. 9. 6:00

„Italský scénář nám nehrozí. Náš systém je překvapivě dobrý a robustní,“ tvrdí v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.

Článek

V červenci měli na oddělení většinou dva hospitalizované pacienty s koronavirem. Se skokovým nárůstem nakažených ale přibývají také ve FN Brno počty lidí, kteří potřebují nemocniční péči. „Máme jich tři desítky. Asi polovina z nich potřebuje kyslík, dva z nich leží ve velmi těžkém stavu na plicní ventilaci,“ říká šéf bohunické fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba.

Jeden z největších špitálů v republice patří ke speciálním zařízením určeným pro boj s covidem-19. Lůžková kapacita na Klinice infekčních chorob je tam nyní na své hranici. Vedení však uklidňuje, že jsou připravená další lůžka na jiných odděleních. „Panika není namístě,“ říká přední uznávaný lékař, který dvacet let vedl Kliniku dětské onkologie.

Mohou lůžka ve vaší nemocnici v dohledné době dojít?

Máme pro strach uděláno. Nejhorší smrt je vyděšením. Nehodláme se zatím děsit. Kapacity jsou dostatečné a veliké. Máme k dispozici potenciálně několik stovek lůžek pro covidové pacienty a více než sto postelí s možností plicní ventilace. Nicméně stovky pacientů už by znamenaly omezení standardního provozu nemocnice. V tuto chvíli desítky pacientů zvládáme při plnohodnotném provozu.

Mluví se o tom, že současný stav a skokové přírůstky se plně projeví třeba až za dva týdny. Máte nějaký předpoklad, kdy by se kapacity mohly dostat na nějakou kritickou hranici?

Umíme vypnout za 24 hodin standardní provoz a budeme mít k dispozici násobky lůžek, která jsou zapotřebí.

Nicméně někteří odborníci upozorňují, že budou až čtyři tisíce nakažených denně. Neobáváte se tedy přeplněné kapacity?

Je velmi těžko dělat nějaké prognózy. Nicméně je nutno mít k této záležitosti respekt a být připraven. Kdo je připravený, není překvapený.

A jaký máte krizový scénář?

Prostě se vypne všechno odložitelné a budeme se starat o všechny, kterým je nejhůř.

Otevřete v takovém případě záložní prostory?

Ano, diskutuje se o záložních prostorách přímo v tomto areálu. S městem i krajem jsme probírali zřízení dalších lůžek v areálu výstaviště. Nemyslím, že bychom se dostali do situace jako v jiných zemích, kdy se bude selektovat, kdo se dá na kyslík, a kdo už ne.

Když srovnáte situaci s jarem, změnilo se něco?

Počty lůžek jsou stejné. Na jaře jsme si vyzkoušeli, že v řádu hodin umíme přepnout provoz do covidého módu.

Dovolte osobnější otázku. Jste ředitel nemocnice teprve od začátku roku, je to i pro vás nejdivočejší období?

Je to pestré. Můj původní obor také není bez dramat, takže pro mě to není nějak příliš překvapivé.

Foto: ČTK

Ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba.

Je z vašeho pohledu panika namístě?

Naprosto není.

Proč? Není to až tak nebezpečná nemoc?

Z jiného důvodu. Náš zdravotnický systém je relativně v pořádku, navzdory všem výhradám. Je překvapivě dobrý a robustní. Věřím tomu, že jsme schopni se s tím poprat. Ten, kdo je vyděšený, má větší pravděpodobnost, že se mu něco stane.

Scénář z jarní Itálie v českých kulisách nehrozí?

Itálie v jednotlivých domácnostech není vyloučená. Talíře mohou také přilétnout. Ale vážně, nemyslím si, že České republice hrozí scénář z Lombardie, severní Itálie.

V areálu nemocnice také testujete pacienty s podezřením na covid-19, okolo dvou stovek za den. Na jakou kapacitu testovaných směřujete?

Jedna věc je, co je technicky možné. Laboratorně budeme v říjnu schopní dosáhnout na 1500 testů denně. Otázka je, jestli je to skutečně nezbytně nutné. Potřebují to skutečně všichni samoplátci? A jestli ano, musí to být za regulovanou cenu necelých dvou tisíc korun? Nám to pak odčerpává péči o pacienty, kteří jsou skutečně nemocní. Už jsem říkal, že nemocnice pochází od slova nemocný. Měli bychom se víc starat o nemocné než o agresivní dovolenkáře, kteří mají potřebu vycestovat a být testováni.

Jak tedy podle vás systém změnit?

Buď musejí pojišťovny říct, že nám navýší platby, a my budeme muset přesunout část lidí z běžného provozu do odběrových míst, anebo se použije tržní mechanismus a trochu se navýší cena testů pro samoplátce. Pokud bude cena třeba dvojnásobná, tak soukromý sektor začne testovat. Jestliže to teď soukromý sektor nedělá, tak to znamená, že se jim testování nevyplatí. My jsme povinní to dělat, protože to náš zřizovatel nařídil.

Mluvil jste o agresivních dovolenkářích. Kolik je covid pozitivních z toho celkového počtu testovaných?

Z toho, co testujeme, je to něco mezi pěti a deseti procenty lidí. Ale u samoplátců a dovolenkářů jsou to výjimky, jednotky případů.

Jak nyní funguje spolupráce s hygieniky či praktickými lékaři?

Jsme v tomto relativně samostatní a zaplaťpánbůh nejsme odkázaní na nikoho dalšího. Musíme si trochu pomoct sami. Praktici vystaví žádanky na výtěry. Kooperace funguje velmi dobře. Naše nemocnice se stará také o jihomoravský integrovaný záchranný systém. Děláme stěry hasičům, policistům, záchranářům. To jsou další počty, které vyčerpávají celý systém. Jestliže se v republice udělalo jeden milion výtěrů, PCR reakcí a jeden test stojí dva tisíce korun, tak jsme na dvou miliardách. Je třeba diskutovat o tom, jestli všechny testy byly předepsané.

Co nemoc covid-19 znamená pro ekonomiku nemocnice?

Musíme to řešit hodně a řešíme. Rozsah dopadů uvidíme v horizontu dalších měsíců. V tuto chvíli jsme dostali nějaké zálohy od Všeobecné zdravotní pojišťovny. V momentě, kdy budeme muset další lůžková oddělení přehodit ve prospěch covidu-19, tak nesplníme limity VZP na ostatní péči, operativu, počet ambulantně ošetřených. Do nákladů je třeba zahrnout všechny ochranné roušky, celý kontrolní cyklus při vstupu do nemocnice, personál, který tam dříve nebyl. Přibylo lidí v laboratořích, prodloužily se směny. To jsou všechno aditivní náklady.

Na jaře při nouzovém stavu často vypomáhali medici. Jak je to nyní, máte dostatek personálu?

Byly dny, kdy jsme museli přesunout personál z ředitelství, z právního a personálního odboru, vypisovali třeba žádanky na testování. Museli jsme zapojit další části zaměstnanců, ale jejich vlastní práce stála.

Pokud byste museli omezovat péči, jaké obory to odnesou nejdřív?

Vždy počítáme s odklady toho, co je odložitelné. Jestliže někomu odstávají uši o tři měsíce déle, tak to asi není život ohrožující záležitost. Ale onkochirurgie, onkologie, kardiochirurgie, péče o lidi s cévní mozkovou příhodou, to je něco jiného. V situaci, kdy bychom neměli tři desítky, ale třeba tři stovky hospitalizovaných s covidem-19, tak to už významným způsobem omezí provoz tohoto zařízení.

Už dřív jste se obával, že by třeba odklady preventivních vyšetření na onkologická onemocnění mohly v budoucnu znamenat problém. Ukazuje se to po těch měsících?

Je zatím brzy hodnotit. Nádor u dospělých neroste tak rychle jako u dětí. Pokud bychom měli něco takového zaznamenat, pak v horizontu asi tří až pěti let. Ale zatím je na obavy brzy.

Je stále patrné, že lidé se bojí na ošetření do nemocnice?

Primární hrůza pominula. Stačí se podívat, jak vypadají obrázky z barů v Praze. Lidé už se tak nebojí. Uvidíme, co bude dál.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené