Záhadné drony v Kodani odhalily evropskou slabinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Několikahodinové přerušení provozu letišť v Kodani a Oslu kvůli pohybu dronů v noci na úterý znovu ukázalo, jak snadno dokážou podobné akce narušit evropskou kritickou infrastrukturu. Dva až tři větší drony na čtyři hodiny zastavily kodaňské letiště, což ovlivnilo desítky tisíc cestujících a znamenalo obrovské náklady.

Přestože úřady doposud nezveřejnily detaily o tom, odkud ani kam drony mířily, dánská vláda je zasazuje do kontextu posledních bezpečnostních incidentů ve východní a severní části NATO. Ať už jde o ruské drony nad Polskem, nebo narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami.

Dánská policie zatím sdělila, že stroje pravděpodobně pilotoval „schopný operátor“, který se chtěl „pochlubit“. Drony přilétaly z několika různých směrů, rozsvěcovaly a zhasínaly světla a po několika hodinách nakonec zmizely.

Na otázku novinářů, zda jsou drony ruského původu, zástupce policejního inspektora Jakob Hansen v pondělí odpověděl, že to nemůže potvrdit ani vyvrátit.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová tvrdí, že souvislost mezi incidenty vidí. Narušení provozu v Kodani považuje za „nejzávažnější útok na kritickou infrastrukturu Dánska“.

„To něco vypovídá o době, ve které žijeme, a o tom, na co musíme být jako společnost připraveni,“ řekla televizi TV2 a dodala, že úřady „nevyloučily žádnou možnost ohledně toho, kdo za tím stojí“.

„Je zřejmé, že to zapadá do vývoje, který jsme v poslední době zaznamenali v souvislosti s dalšími útoky dronů, narušením vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ dodala Frederiksenová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak incident otevřeně spojil s ruskou stopou. V příspěvku na sociálních sítích zmínil „narušení“ vzdušného prostoru NATO v Kodani 22. září Ruskem, ale neuvedl zdroj informace.

Země východní a severní Evropy jsou ve střehu, protože Rusko ve válce proti Ukrajině stále ve větší míře využívá drony, vyrábí je masově a efektivně. A obrana proti nim i dalším sabotážním aktivitám je tak v posledních týdnech důležitým tématem pro evropské představitele.

Bezpilotní letouny se dají postavit rychle i levně a mohou letět nízko, aby se vyhnuly detekci radarem. A zatímco jejich vývoj jde velmi rychle dopředu, účinná obrana zůstává pár kroků pozadu. Důkazem je i vývoj na ukrajinské frontě, kde ruské drony stále častěji pronikají daleko za ukrajinské obranné linie.

Metody, jak se bránit vpádům dronů, ale existují, přičemž každá z nich má své vlastní výhody a rizika.

Velmi často se používají rušičky, které mají „přehlušit“ signál pro ovládání dronů. Tím znemožní pilotovi ovládat stroj a navést ho přesně na cíl. Součástí elektronického boje může být i vysílání falešných rádiových signálů, což může letouny navést špatným směrem.

Tato metoda je poměrně levná a nehrozí při ní takové nebezpečí jako u dalších případů. Nové modely dronů se ale vyvíjejí tak, aby vůči podobným strategiím byly imunní, a fungují více autonomně.

To v poslední době řešila například Litva, jejíž vzdušný prostor byl narušen opakovaně. Pobaltská země má sice moderní radary středního a dlouhého dosahu, ale v některých oblastech rušení brání detekci neidentifikovaných cílů letících v nízkých a velmi nízkých výškách.

„Je docela složité najít řešení pro boj s drony. Používají určité experimentální metody a zbraně, které dosud nebyly použity jako primární systémy,“ řekla minulý měsíc litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienėová.

Další variantou je sestřelování letounů, ale jde o mnohem nákladnější reakci. To se ukázalo právě před dvěma týdny. Drony Gerbera, jejichž úlomky našly polské úřady, se často používají jako návnady a jejich výroba vyjde asi na deset tisíc dolarů. K jejich odražení ale NATO nasadilo stíhačky, které stály miliony dolarů – F-16 a F-35.

Přestože šlo o účinnou demonstraci síly, pravděpodobně byly potřeba desítky tisíc dolarů na palivo a údržbu, jen aby se stíhačky dostaly do vzduchu, jak popsala stanice CNN. Ještě dražší byla munice. Vždy záleží i na velikosti a sofistikovanosti dronů, některé se dají sestřelit i snáz.

Sestřelení ale takřka nepřichází v úvahu v blízkosti kritické infrastruktury, jako je například letiště. I dánské bezpečnostní složky se rozhodly během pondělí drony nesestřelovat, neboť nechtěly ohrozit bezpečnost lidí na letišti.

Právě proto musí většinou úřady sahat po rychlém přerušení provozu, což je ale extrémně nákladné.

Problémem tak je podle expertů to, že ačkoliv jsou drony vojenského standardu nejvyšší prioritou v oblasti detekce, je také potřeba vyvinout technologii, která dokáže identifikovat drony v blízkosti kritické infrastruktury a veřejných prostranství, aby se zabránilo jejich použití k násilným útokům.

Vzhledem k jejich nízké ceně a velkému potenciálnímu riziku mohou být ve výsledku sofistikovanou zbraní.

„Mít dron bez rádiového vyzařování, který dokáže zvládnout různé scénáře ohrožení, je pro průměrného nestátního zločince komerčně docela dostupné,“ podotkl pro stanici Deutsche Welle Christopher Adams, hlavní politický analytik pro vnitřní bezpečnost a technologie v americkém think-tanku RAND.

Z tohoto důvodu je podle něj ochrana letišť a přístavů nebo veřejných akcí, jako jsou hudební festivaly a sportovní zápasy, zásadní.

Nyní se v Evropě debatuje o vybudování „zdi proti dronům“. O celém projektu, kterému dala zelenou Evropská komise, je zatím jen málo podrobností. Neobjevily se žádné konkrétní rozpočtové údaje, přesný geografický rozsah ani časový harmonogram.

Nejsložitější modely by mohly mít až pět úrovní, které zahrnují akustické senzory, mobilní kamery, radary, rušičky a stíhačky dronů. A představovaly by tak velmi účinnou ochranu, ale otázkou zůstává, kolik by to stálo a za jak dlouho by mohl takový model vzniknout.

Evropská letiště se v poslední době stala terčem řady sabotáží. Provoz několika významných letišť, včetně Berlína, Dublinu, Bruselu a londýnského Heathrow, vážně ovlivnily kybernetické útoky.

Evropští představitelé pak obvinili Moskvu z výpadku navigačního systému v letadle s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Úředníci tvrdí, že letadlo bylo strhnuto zesilující ruskou rušičkou, ale ani v tomto případě Evropa nepodnikla žádnou otevřenou odvetu.

Zmíněné provokace ze strany Ruska jsou charakteristickým znakem tzv. hybridní i šedé zóny války, která se snaží destabilizovat země kombinací tajných vojenských, ekonomických a dezinformačních opatření, aniž by došlo k otevřeným útokům. Takových snah evropské státy od počátku války na Ukrajině hlásí nespočet, Moskva ale vytrvale odmítá, že by podnikala hybridní útoky.