Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Ruská federace chce Moldavsko od podzimu ovládat a připravuje tak bezprecedentní vměšování do zářijových voleb,“ varovala už v červenci moldavská proevropská prezidentka Maia Sanduová.
Předvídala snahy o kupování hlasů, koordinaci dezinformační kampaně i placení účasti na protestech. Ostatně to není poprvé, kdy země, jejíž část ovládají separatisté pod kontrolou Moskvy, něco takového zažila. Už během loňských prezidentských voleb rozkryly úřady rozsáhlé schéma s cílem ovlivnit výsledek ve prospěch proruského kandidáta.
Stejně tak se incidenty týkaly referenda o zakotvení snah o vstup do Evropské unie do ústavy. To nakonec prošlo velmi těsně, zásadní byly hlasy rozsáhlé moldavské diaspory žijící po Evropě.
Už tehdy úřady označovaly Ruskem řízené zásahy za bezprecedentní výzvu. Nedělní parlamentní volby jsou pro směřování země ještě důležitější, a tak je i toto téma palčivější, což dala znovu najevo i prezidentka Sanduová. Moskva nicméně veškerá obvinění dlouhodobě odmítá.
Novináři, například z agentury Bloomberg, ale i úřady odhalily řadu pokusů, které připomínaly případy z dřívějška. Síť manipulátorů stupňuje odměny Moldavanům podle míry zapojení do schématu - menší částka za účast na demonstraci nebo sdílení dezinformací, větší za vhození hlasu pro proruské kandidáty.
Reportáže z Moldavska
Rozsáhlá síť kupování hlasů a dezinformace prezentující EU jako zlo. Kreml před zásadním obdobím pro moldavskou budoucnost zahájil kampaň ve snahách udržet zemi ve své sféře vlivu. Unie zatím investuje do jejího rozvoje.
Letošní novinkou se staly snahy o podplácení předvolebních průzkumů, lidé tak dostali zaplaceno už jen za to, že v nich vykázali podporu proruským stranám, jak odhalila rozsáhlá investigativa britské stanice BBC. Zmanipulovaný průzkum předpověděl prohru vládnoucí strany a jeho výsledky se rychle šířily na sociálních sítích.
Regulérní průzkumy přitom očekávají vítězství právě Strany akce a solidarity (PAS), v níž figuruje také prezidentka Sanduová a v současné době má i premiéra.
Schéma se soustředí nejčastěji na lidi z chudších poměrů, pro které může jít o vítaný přivýdělek, protože po začátku války na Ukrajině i v Moldavsku zdražily potraviny a zvýšily se i celkové náklady na život. Právě proto jsou tyto snahy nejčastěji pozorovatelné v regionech, kde jsou nejnižší příjmy.
Kromě toho hrají zásadní roli i místní politici nebo úředníci, kteří mají možnost snahy koordinovat.
Dvě důležité cílové skupiny
Přestože uplácení je zřejmě stále účinné, vláda se vůči němu snažila během posledního roku rázně zakročit. Zvýšila tresty za účast na schématu a několik lidí kvůli přijetí peněz skončilo i za mřížemi.
Organizátoři schématu nicméně objevili novou cestu. Letos se mnohem víc soustředí na šíření dezinformací, jak oznámil policejní šéf Viorel Cernauteanu. S podobným závěrem přišlo i vyšetřování moldavského investigativního serveru ZDG, proruské sítě se snažily rekrutovat lidi, které pak vyškolily právě v oblasti tvorby příspěvků s dezinformacemi.
Prezidentka Maia Sanduová se stala symbolem přibližování Moldavska Evropě. V loňských volbách mandát nakonec poměrně výrazně obhájila.
Ze zjištění novinářů vyplynulo, že za sdílení asi stovky příspěvků měsíčně je možné si vydělat v přepočtu téměř čtyři tisíce korun. To je sice méně, než je minimální mzda, ale pro některé obyvatele může jít o důležitou částku.
Jak mi při reportážní cestě v květnu sdělili starší obyvatelé Gagauzie, autonomního proruského regionu na jihu Moldavska, jejich důchod bývá někdy v přepočtu pouhých 2500 korun. To znamená život na hranici chudoby, kdy může být jakýkoliv přivýdělek - třeba i od pochybných sítí - atraktivní.
„Peníze jsou pro mnoho lidí důvodem k tomu, aby se do schématu zapojili. Nemusí to tak nutně znamenat, že sdílí proruské postoje, ale spíše často cítí frustraci například ze své ekonomické situace a za peníze jim tak stojí za to jít například na demonstraci nebo napsat nějaký příspěvek,“ vysvětlila Seznam Zprávám moldavská investigativní novinářka Măriuța Nistor.
Kromě lidí z chudších regionů míří snahy i na nerozhodnuté voliče. „Tato klíčová skupina tvoří asi čtvrtinu elektorátu. Pevně proruští i proevropští voliči už mají jasno, ale ti středoví často zvažují mezi ekonomickými sliby a geopolitickou orientací. Právě na ně míří ruské peníze a propaganda,“ popsal pro Seznam Zprávy moldavský politolog Mihai Mogildea z think tanku IPRE.
Dezinformace o vládě táhnoucí zemi do války
Dezinformace se nejčastěji týkají války na Ukrajině a sází na strach obyvatel. Například v květnu, kdy Moldavsko oslavovalo Den Evropy, reagovala síť příspěvky zdůrazňujícími roli Ruska v „osvobození světa od fašismu“. Kritika měla mířit i na rozhodnutí vlády slavit tento den.
O moldavské diaspoře
Dalším hojně šířeným narativem v tomto období bylo, že záměr Moldavska vstoupit do Evropské unie zatáhne zemi do války. V Moldavsku jde o zásadní téma, zejména kvůli přítomnosti ruských vojáků v separatistickém Podněstří i kvůli blízkosti s Ukrajinou.
Země má strategický význam jak pro Evropu, tak pro Kreml. Ale dosavadní vládní strana dala jasně najevo, že se vyslovuje pro cestu na Západ, což se setkalo na ruské straně s tvrdým odsouzením a nakonec i se snahami ovlivnit výsledek voleb.
„Moldavsko je pro Rusko testovací laboratoří. Moskva tu zkouší, které nástroje ovlivňování fungují – od kupování hlasů po kybernetické útoky. Pokud se osvědčí, stejné postupy může využít i jinde v Evropě,“ dodal Mogildea.
Zatýkání krátce před volbami
Moldavské úřady krátce před volbami provedly rozsáhlou razii vůči lidem, kteří se do schémat zapojili. Kišiněv uvedl, že policie zadržela 74 osob v rámci vyšetřování údajného plánu podporovaného Ruskem na podněcování „masových nepokojů“ a destabilizaci země během kampaně.
Moldavská policie uvedla, že plán na nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím zločineckých živlů“.
Moskva utrácí podle Sanduové „stovky milionů eur“ za nákup hlasů a šíření dezinformací. I loni před prezidentskými volbami Rusko utrácelo, podle úřadů asi 200 milionů eur. „To je pro představu 1,2 procent moldavského HDP,“ doplnil před časem pro Seznam Zprávy Valeriu Pașa, moldavský politický expert a zakladatel občanského think tanku WatchDog.MD.
Některá schémata jsou napojená na dnes už v Moldavsku dobře známou osobnost. Uprchlý oligarcha Ilan Šor, který v současné době žije v Moskvě, sice sám z tamní politiky odešel, ale jeho vliv zůstává.
Kdo je Ilan Šor?
Oligarcha Ilan Šor stojí podle moldavských úřadů v centru snah Ruska o vměšování se do tamní politiky. Vzhledem k jeho aktivitám (zpronevěra státních peněz i korupce) byl v domácím vězení. Později ale uprchl a dnes podle moldavských médií žije v Rusku, kde už měl získat i občanství.
Sama Moskva ho označuje za „vlídného dlouhodobého partnera“, a přestože už v Moldavsku nežije, jeho vliv je v zemi nadále přítomný. Minulý rok ho tak moldavská policie obvinila, že ve spolupráci s jednou ruskou bankou převedl vybraným Moldavanům před volbami miliony dolarů, aby nakoupil jejich hlasy.
V roce 2015 byl Šor zvolen starostou malého moldavského města Orhei, které leží asi jen 40 kilometrů od hlavního města Kišiněva, a tuto funkci zastával do dubna 2019. Šorovo zapojení do bankovních podvodů nicméně jeho voliče neznepokojovalo a podle průzkumů veřejného mínění byl pravidelně hodnocen jako třetí nebo čtvrtý nejoblíbenější moldavský politik.
Ilan Šor.
Úřady odhadují, že během loňských voleb obdrželo od Rusů peníze více než 130 000 moldavských občanů. V zemi s pravidelnou volební účastí kolem 1,5 milionu voličů to stačí k ovlivnění výsledku hlasování. Pokud se strategie Moskvy ukáže jako úspěšná, může to mít dopady nejen na Moldavsko, ale i celou Evropu. Rusko by mohlo získat dalšího cenného spojence na ukrajinských hranicích.
Hlavním cílem Moskvy je posílit podporu proruských stran, včetně Alternativního bloku a socialisticky orientovaného Vlasteneckého bloku.
