Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od února už v Česku neexistuje volná živnost na manipulaci s kryptoměnami. Každý, kdo chce provozovat směnárnu, burzu nebo třeba i jen poskytovat úschovu kryptoaktiv pro klienty v kryptopeněžence, bude muset mít licenci od České národní banky (ČNB). A zájem je obrovský – o povolení už požádalo více než dvě stě firem.
„Ne všichni ale uspějí,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB. Regulace MiCA má podle něj přinést konec chaosu a hlavně víc jistoty a záruk pro běžné uživatele.
Ještě donedávna si mohl v Česku kdokoli zapsat volnou živnost „poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“ a pustit se do podnikání v kryptu. Nepotřeboval k tomu žádné zvláštní znalosti, kapitál ani povolení státu. Kryptoscéna tak byla dostupná i jednotlivcům s minimem zkušeností. To se letos v únoru zásadně změnilo.
Evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) zavedlo jednotná pravidla pro celý unijní trh a Česko muselo podnikání v kryptu jako volnou živnost zrušit.
„Do budoucna už musí mít každý nový poskytovatel služeb v oblasti kryptoaktiv licenci od ČNB a být právnickou osobou,“ vysvětluje Procházka. Z podnikání, které šlo ještě nedávno spustit doslova „na koleně“, se tak stává odvětví pod dohledem centrální banky.
Čím víc regulace, tím víc inovací?
O současné, ale i další regulaci krypta se dnes živě diskutuje i na evropské úrovni. „Francouzi často říkají, že čím víc regulace, tím víc inovací. Vždycky se tomu směji, protože to je nesmysl. Je sice pravda, že když jsou jasně nastavená pravidla, třeba v oblasti základních principů podnikání, daní nebo třeba autorského práva, inovace se mohou rozvíjet snadněji. Avšak detailní sektorová regulace inovační potenciál obvykle spíše brzdí, ostatně ani Facebook nebo ChatGPT nevznikly díky nějaké specifické regulaci,“ říká radní.
Právě MiCA je podle Procházky ukázkou toho, jak se z debat v Bruselu rodí konkrétní změny i doma. A ty jsou zásadní.
Co je MiCA
Zkratka MiCA vychází z anglického pojmenování nařízení Evropského parlamentu, a to Markets in Crypto-Assets neboli Trhy s kryptoaktivy. Je to právní rámec, který reguluje trh s kryptoměnami a podobnými aktivy v Evropské unii. V Česku právě z tohoto nařízení vychází zákon o digitalizaci finančního trhu. Účinnosti nabyl 15. února 2025.
„Ještě loni u nás působilo téměř 30 tisíc subjektů na základě volné živnosti. To je pryč. Naprostá většina těchto živnostníků byla vymazána z rejstříku. Ti, kteří podali včas žádost o licenci, mají možnost fungovat přechodně ještě rok. Kdo to neudělal, už podnikat nesmí,“ zdůrazňuje.
V ČNB se sešlo 232 žádostí o povolení. To je podle Procházky nejvíc v celé Evropské unii. Český kryptobyznys byl totiž mimořádně rozšířený – a regulace nyní nutí všechny hráče ukázat, zda obstojí i v přísnějších podmínkách.
Jan Procházka
Jan Procházka
- Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a ekonomické vzdělání dokončil na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
- Deset let působil ve finanční skupině CYRRUS, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky.
- V letech 2012–2023 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti
- V letech 2012–2023 byl předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar. Byl také členem pracovní skupiny Legislativní rady vlády, Komise RIA a dvakrát v Národní ekonomické radě vlády, kterou v letech 2022–2023 vedl.
- Členem bankovní rady České národní banky je od 13. února 2023.
Zdroj: ČNB
„Samozřejmě ne všichni uspějí. Některé žádosti jsou nekvalitně připravené, u části chybí zásadní dokumenty. Dá se čekat, že část firem licenci nedostane,“ říká. Nejčastějšími žadateli jsou směnárny, poskytovatelé úschovy kryptoaktiv a jejich převodu, ale objevují se i menší fintechy a firmy, které se snaží na vlně krypta svézt. Zatím ale ČNB ještě žádnou licenci neudělila.
„První povolení bude možné vydat až ve chvíli, kdy žadatel doloží splnění všech požadavků podle nařízení MiCA. Kdy to bude, zatím nelze říct,“ vysvětluje Procházka.
Zájem navíc není jen český. „Vidíme žádosti i od zahraničních osob – z Asie, východní Evropy, Afriky. Máme tu i takové země jako Keňa nebo Kazachstán. Podmínkou ale je, že musí mít sídlo v Česku a IČO,“ dodává Procházka.
Podle něj není kvalita žádostí tak špatná, jak by se na první pohled zdálo. „Na druhou stranu to, že někdo podá dobře napsanou žádost, ještě neznamená, že zvládne v praxi řídit rizika nebo správně oddělit majetek klientů od vlastního. To je úplně jiná liga,“ upozorňuje.
Krátké lhůty, velká zodpovědnost
MiCA stanovuje pevné lhůty, ve kterých musí ČNB žádosti posoudit – 25 pracovních dní na kontrolu úplnosti a dalších 40 pracovních dní na rozhodnutí. „Dohromady jsou to přibližně tři měsíce, zatímco u jiných finančních institucí máme na samotné rozhodnutí půl roku nebo rok,“ upozorňuje Procházka.
Centrální banka proto musela z vnitřních zdrojů dočasně posílit tým. „Byla to pro nás úplně nová agenda. Museli jsme si nastavit procesy od nuly. Je to nápor, ale zvládáme. Jde o to, aby se žádosti vyřizovaly rychle a zároveň kvalitně,“ říká.
Velkým problémem českých kryptofirem byly v minulosti bankovní účty. Řada bank jim je totiž odmítala zřídit – z obav z praní špinavých peněz nebo reputačního rizika. Bez účtu přitom žádná firma seriózně fungovat nemůže.
„To byla pro mnoho firem zásadní překážka. Teď, když budou licencované a pod naším dohledem, očekáváme, že se přístup bank změní,“ říká člen bankovní rady. Podle něj by měl mít licencovaný poskytovatel jasně prokázanou důvěryhodnost.
MiCA totiž požaduje plnění přísných pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu – tedy v oblastech, které banky nejvíc strašily.
Dopady na spotřebitele
Regulace ale není jen o firmách. Pro spotřebitele znamená MiCA větší jistotu v tom, že s jejich penězi a kryptoaktivy bude nakládáno podle přísnějších pravidel. Firmy s licencí musí mít dostatečný kapitál, bezpečnostní opatření a především oddělovat majetek klientů od svého vlastního.
„Pokud by poskytovatel kryptoslužeb zkrachoval, klientská aktiva mají být alespoň formou jejich oddělení od jeho majetku lépe chráněna. To je zásadní rozdíl oproti minulosti,“ vysvětluje Procházka. Dříve totiž nebylo výjimkou, že firmy používaly klientská aktiva pro své vlastní obchodování – a když pak padly, uživatelé o všechno přišli.
„Stále ale platí, že ČNB neschvaluje byznys plán dané firmy. Investor tak i nadále může přijít o všechny své investované prostředky,“ dodává.
Evropský pas
Výhodou MiCA je i evropský rozměr. Licence udělená v jedné zemi platí po oznámení národnímu orgánu dohledu ve všech státech Unie. „České firmy tak mají šanci expandovat do celé EU. Je to velká příležitost, ale jen pro ty, kdo splní pravidla,“ říká Procházka.
To otevírá dveře firmám, které by jinak musely žádat o povolení v každém státě zvlášť. Pro český fintech to může být výrazná konkurenční výhoda.
S přísnějšími pravidly ale přichází i síto, které odfiltruje slabší hráče. Podle Procházky se tím trh pročistí. „Ti, kdo to myslí vážně, zůstanou. Ostatní skončí. A to je dobře – trh tím získá důvěru,“ říká. Slabší hráči zřejmě zmizí, ale serióznější společnosti mohou získat důvěru klientů i investorů. „Větší důvěra pak může otevřít dveře i novým projektům,“ dodává.
Část kritiky MiCA se týká právě toho, že vysoké náklady na regulaci malé inovativní firmy odradí. Procházka ale namítá, že pokud chce krypto fungovat jako součást finančního systému, musí mít jasná pravidla.
