Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Agentura Bloomberg v sobotu uvedla, že Evropská unie zvažuje blíže nespecifikovaná obchodní opatření, která by zastavila tok ropy ropovodem Družba, jímž ruskou surovinu nakupují Maďarsko a Slovensko.
Krok navazuje na Trumpovo prohlášení, že Spojené státy jsou připraveny uvalit tvrdé sankce na Rusko, pokud spojenci v NATO nejprve omezí dovoz ruské ropy. „Jsem připraven vyrazit, jakmile budete i vy. Stačí říct, kdy?“ napsal Trump začátkem září.
V praxi to znamená, že dodávky ruské ropy musí zastavit jen tři země: Turecko, které není členem EU, a dále zmiňované Maďarsko a Slovensko. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 sice EU dovoz ruské ropy zakázala, ale udělila výjimku právě Maďarsku, Slovensku a České republice, kde tehdy chyběla infrastruktura umožňující rychlý přechod na jiné zdroje. Česko však svou závislost na ruské ropě ukončila letos v dubnu po dokončení modernizace potrubních cest.
Podle údajů evropského think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air přinesly nákupy Maďarska a Slovenska ruské státní kase od roku 2022 příjmy až 5,4 miliardy eur (zhruba 130 miliard korun). Analytici zároveň zjistili, že Maďarsko a Slovensko místo snižování dovozu ruské ropy v roce 2024 její import dokonce zvýšily, a to o dvě procenta oproti období před invazí.
Jak utišit Orbána
Obě země pod tlakem změn uvádějí, že mají obavy z ceny ropy z chorvatského ropovodu Adria, který představuje hlavní alternativu k Družbě. Maďarsko navíc těží z nízkých cen ruské ropy, podle odhadů Centre for Research on Energy and Clean Air dosahovaly slevy na ruskou surovinu oproti neruské ropě místy až 77 procent.
EU už směřuje k úplnému zákazu dovozu ruských energetických surovin do konce roku 2027, přičemž související hlasování se očekává v říjnu. Podle energetického experta Eamona Drumma z think-tanku German Marshall Fund je celý proces nastaven tak, aby měl podobu regulace vnitřního trhu – a tím zabránil Maďarsku a Slovensku uplatnit právo veta.
Takový výsledek by mohl být přínosný pro všechny strany, uvedl Drumm. Na jedné straně je spravedlivý, protože se stejně týká Maďarska a Slovenska i dalších zemí, například Francie, které dovážejí ruský plyn, a zároveň umožňuje maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi vyhnout se domácí kritice tím, že z opatření obviní Brusel.
Konec roku 2027 je však ještě daleko a to nemusí odpovídat Trumpově zdánlivé touze po rychlejší akci. Polský ministr energetiky Milosz Motyka ve veřejném dopise ostatním evropským šéfům energetiky 16. září napsal, že Evropa by měla přestat dovážet ropu již do konce roku 2026. Rovněž doporučil zavedení „kompenzačních mechanismů“, aby žádná země nebyla „neúměrně“ zasažena.
Jako pobídku by EU mohla pomoci s modernizací infrastruktury a poskytnout finanční dotace na podporu Maďarska a Slovenska, uvedl Charles Lichfield, expert z think-tanku Atlantic Council.
EU se zdá, že tuto strategii již vyzkoušela u dovozu ruského plynu. Podle Financial Times poskytne blok Maďarsku 550 milionů eur (zhruba 13,4 miliardy korun) na získání souhlasu s nedávno oznámeným balíkem sankcí proti Rusku, který zahrnuje rychlejší ukončení dovozu ruského plynu.
Dotace jako bič
Tento krok představuje významný posun v evropské politice vůči Maďarsku v oblasti energetiky, uvedl Matthew Boyse, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí USA, který dohlížel na politiku vůči Maďarsku a dalším zemím regionu. „Samotný fakt, že o tom (Evropská) komise přemýšlí, je velká změna a dokazuje, že to myslí vážně,“ dodal, když mluvil o výkonném orgánu EU.
Kromě pobídek EU disponuje také silnými „biči“ v podobě dotací, které může zadržet, dokud nedosáhne svého cíle, poznamenal Lichfield. Blok již poskytl oběma zemím finanční prostředky v řádu miliard. „To je velmi významná páka,“ uvedl Lichfield.
EU by například mohla zadržet dotace pro Maďarsko a Slovensko kvůli otázkám právního státu, pokud země nepřestanou odebírat ruskou ropu. Právně by sice nebylo možné tyto dvě záležitosti propojit, ale z politického hlediska by to bylo v rámci pravomocí bloku, vysvětlil Lichfield. „Mohou zahájit šetření a rozhodnout, zda ho budou brát vážně a zda potrestají některou ze svých vlastních zemí,“ dodal.
Maďarsko a Slovensko však mají také své trumfy. Obnovení sankcí proti Rusku totiž vyžaduje každých šest měsíců jednomyslné hlasování všech členů EU, což dává Maďarsku a Slovensku silné právo veta. Orbán přitom ještě v lednu hrozil, že zablokuje prodloužení sankcí.
Bývalý úředník ministerstva zahraničí USA Matthew Boyse také upozornil na případnou obtížnost přesvědčování ostatních zemí, aby souhlasily s „cukrovým“ přístupem – zejména ty, které už podnikly kroky k diverzifikaci vlastního dovozu ropy. „Některé členské státy, které snížily svou závislost na ruské ropě, pravděpodobně budou mít námitky proti pobídkám pro Maďarsko a Slovensko, protože samy musely nést náklady, zatímco Maďarsko a Slovensko se tomuto kroku důsledně brání,“ uvedl.
Maďarsko má také v Bílém domě silného spojence v Trumpovi, s nímž je Orbán v blízkém kontaktu. Pokud by se Orbán například obrátil na Trumpa s kritikou nátlaku EU, mohl by se naopak americký přístup teoreticky změnit. „Trump spustil zrychlení této debaty, a přesto by mohl změnit názor, pokud by mu některá z těchto zemí zavolala – protože chová sympatie k jejich vůdcům,“ uvedl Lichfield.
Původní text redaktora časopisu Foreign Policy Sama Skova Seznam Zprávy publikují ve spolupráci a se souhlasem Foreign Policy Magazine. Titulek a mezititulky textu jsou redakční.
