„Krvavá“ ruská ropa. Trump volal Orbánovi, ten mlčí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Viktore, nelíbí se mi, co slyším. Jsem kvůli tomu velmi rozzlobený. Řekni to Slovensku. Jsi můj velký přítel,“ psal ještě v srpnu americký prezident Donald Trump v pozoruhodné poznámce předsedovi maďarské vlády.

Viktor Orbán si tehdy v dopise šéfovi Bílého domu stěžoval na opakované ukrajinské údery na ropovod Družba, kterým proudí ropa do Maďarska a na Slovensko. Obě země totiž i po Putinově vpádu na Ukrajinu zůstaly závislé na fosilních palivech bezprostředně z Ruska.

Po pár týdnech se ovšem situace změnila a Trump během září začal na evropské země apelovat, aby „přestaly Rusku přispívat na válku“ a braly ropu a plyn odjinud. Podmínil tím dokonce další sankce vůči Moskvě.

Naposledy svůj apel zopakoval během úterní schůzky s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i svého projevu v OSN.

Tam předvedl svůj častý zahraničněpolitický obrat. Mimo jiné řekl, že Ukrajina by mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Slíbil také dál dodávat zbraně prostřednictvím NATO. Dříve přitom vyzýval Ukrajinu k postoupení území Rusku.

Zvrat a tlak na Maďarsko a Slovensko ocenil například německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

V New Yorku mluvil Trump i přímo o Orbánovi, jenž má amerického prezidenta za politický vzor. „Nemluvil jsem s ním, ale mám pocit, že kdybych s ním mluvil, mohl by přestat,“ reagoval prezident na novinářský dotaz o maďarském importu ruské ropy.

A Orbánovi během středy skutečně zavolal, což pozdě večer potvrdil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Zmínil to po svém newyorském jednání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, podrobnější ale nebyl.

Sám premiér navzdory zvyklostem o telefonátu neinformoval.

Szijjártó ve středu odpoledne i večer zopakoval, že pro Maďarsko není otázka nákupu ropy ideologická, ale čistě geografická. „Plně podporujeme úsilí amerického prezidenta dosáhnout míru. Nemůžeme ale změnit realitu danou naší geografickou polohou,“ napsal lakonicky na sociálních sítích.

Energetickou spolupráci probíral v New Yorku s Lavrovem i slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. „Zdůraznil jsem, že stabilní dodávky energií jsou pro naši zemi strategickou prioritou,“ napsal o jednání. Rusko ocenil za plnění dlouhodobých dohod o „klíčových dodávkách“ plynu a ropy.

Na jednání došlo už v době po Trumpově apelu.

Maďarsko a Slovensko, podobně jako Česko, nedisponují přístupem k moři. Alternativy dodávek ale země pod vládou Viktora Orbána a Roberta Fica mají. Mohou využívat ropu z jihu – přes Chorvatsko ropovodem Adria. Ten by teoreticky dokázal pokrýt téměř celou spotřebu obou států, což nedávno potvrdil i chorvatský premiér Andrej Plenković.

„Prověřili jsme všechny kapacity ropovodu. Dnes můžeme Maďarsku i Slovensku garantovat dodávky přes 12 milionů tun ropy jakéhokoli potřebného složení – dostatečné k uspokojení potřeb rafinerie Százhalombatta v Maďarsku a rafinerie v Bratislavě,“ uvedl.

Podobně mluvil začátkem září i Stjepan Adanić, předseda představenstva chorvatské firmy JANAF, která ropovod provozuje. Avšak podle vyjádření maďarského ropného koncernu MOL ropovod Adria nedokáže dodávky zajišťovat stabilně na delší dobu, což tvrdí i šéf diplomacie Szijjártó.

„Jadranský ropovod nebyl minulý týden během testů schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ uvedla maďarská státní firma den po Trumpově apelu v OSN. V testech bude pokračovat.

Využívání ropy ruského původu je v Bratislavě a Budapešti v posledních letech zejména dílem politického rozhodnutí. A to navzdory tomu, že Rusko příjmy z prodeje ropy a plynu využívá na financování útočné války proti Ukrajině.

Maďarská vláda dlouhodobě tvrdí, že při zásobování ropou se bez ruské Družby neobejde. Dodávky z Ruska pokrývají přibližně 86 procent maďarské spotřeby. Loni země podle Eurostatu importovala z Ruska 4,5 milionu tun ropy v hodnotě 2,1 miliardy eur (přes 50 miliard korun).

Letos to bylo mezi lednem a červencem 2,99 milionu tun v hodnotě 1,3 miliardy eur. Znamená to, že meziroční dynamika vzrostla zhruba o 14,5 procenta.

Maďarsko ani Slovensko ale od roku 2022 nepodnikly prakticky žádné kroky ke změně a naopak si v Unii prosadily výjimku – rafinerie u Bratislavy a v Maďarsku spadající pod maďarskou státní společnost MOL mohou ruskou ropu zpracovávat dál.

Pro srovnání: Většina zemí EU se zavázala postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do konce roku 2027.

Česko je od letošního dubna zásobované ropou posíleným ropovodem TAL, který vede z italského Terstu přes Alpy do Rakouska a Německa, a pak přípojkou IKL do Česka. Jeho kapacita je nově osm milionů tun ropy ročně. Rozšíření vyšlo na 1,6 miliardy korun.

Trumpova rétorika z poslední doby spočívá v ultimátu: USA uvalí na Rusko tvrdé sankce pouze tehdy, pokud spojenci přestanou kupovat ruskou ropu.

Americký prezident tak nenaráží jen na zmíněné Slovensko a Maďarsko, ale zřejmě i Turecko – velkého odběratele ruské ropy a člena NATO. Ankara je po Pekingu a Dillí dokonce třetím největším odběratelem ruské ropy na světě.

Turci odebírají ve velkém i ruský plyn, který tvoří asi 45 procent jejich spotřeby. V dovozu plynu ale své zdroje diverzifikují. Potvrzuje to i čerstvá dvacetiletá smlouva na dovoz amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Zvýší se tím i vzájemný obchodní obrat s USA na 100 miliard dolarů.

Obchod s plynem má být jedním z témat čtvrteční schůzky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s Donaldem Trumpem v Bílém domě.