Čtyři Trumpovy překvapivé výroky o Ukrajině a Rusku

Když v únoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Bílý dům, americký prezident Donald Trump mu řekl, že jeho země „nemá v ruce karty“ k tomu, aby zvítězila nad silnějším nepřítelem.

O řešení války mezi Ukrajinou a Ruskem od svého nástupu do funkce mluvil opakovaně zejména v rovině kompromisů. Naznačoval, že pokud chce Kyjev mír, bude se muset vzdát části svého území - třeba výměnou za jiné území.

Jeho úterní vyjádření, které následovalo po schůzce s ukrajinským prezidentem na okraji Valného shromáždění OSN, proto vypadá jako velký obrat. Ukrajinský prezident jej přivítal jako „pozitivní signál“ svědčící o tom, že Washington bude stát po boku Ukrajiny až do konce války.

Americký prezident na své sociální síti Truth Social napsal, že Ukrajina by mohla dobýt zpátky veškerá území, o která přišla kvůli ruské invazi. „S časem, trpělivostí a finanční podporou Evropy a zejména NATO se původní hranice, na kterých tato válka začala, stávají možností,“ vzkázal. Dodal také, že „Putin a Rusko jsou ve velkých ekonomických potížích, a je tak čas, aby Ukrajina jednala.“

Seznam Zprávy vybraly čtyři Trumpovy výroky a rozebírají, nakolik je za stávající situace možné je vnímat vážně a jak velký znamenají obrat v rétorice amerického prezidenta.

Je to vůbec poprvé od nástupu do funkce, co Trump naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět celé území. Co ho k náhlé otočce vedlo, nevysvětlil. Ani, proč věří tomu, že právě nyní by Ukrajina mohla zaznamenat průlom, když při celkovém pohledu na frontu stále spíše ztrácí další území.

Vysoce postavený vojenský důstojník NATO, kterého cituje list The New York Times, připomíná, že Ukrajina nebyla schopná dosáhnout výrazného pokroku ani v době, kdy byla podpora ze strany Spojených států na vrcholu a Rusové ještě nenashromáždili takové síly jako dnes.

Trumpovy výroky později mírnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který vzkázal, že válka na Ukrajině „nemůže skončit vojensky“ a řešení je třeba najít u jednacího stolu.

Americký prezident nezmínil, že by se chystal obnovit americkou vojenskou pomoc ve výši deseti miliard dolarů. Vzkázal pouze, že Washington bude pokračovat v dodávkách zbraní Severoatlantické alianci a je jen na ní, jak s nimi naloží.

Odborníci proto mírní spekulace o dopadu Trumpovy otočky. „Trump sice předložil dobře znějící deklarace, ale nic konkrétního,“ uvedl pro Seznam Zprávy ukrajinista a historik David Svoboda. „Neřekl například: Ukrajině poskytneme zbraně v určitém objemu a určitého druhu. Zmínil pouze, že zbraně jsou k dispozici a na prodej,“ doplnil.

Debaty rozvířil také Trumpův dodatek k výroku o dobytí veškerých území, že by Ukrajina „možná mohla zajít ještě dále“. Nic víc nenapsal, takže není jasné, na co přesně narážel, ale výrok přinejmenším může navozovat dojem, že by snad Ukrajina mohla dobýt část ruského území.

Ukrajina se o to sice už pokusila, ale od počátku ofenzivy do Kurské oblasti z loňského srpna tvrdí, že není v jejím zájmu trvale obsadit tamní území. V oficiálním výkladu z Kyjeva bylo cílem útoku obsadit ruské území jen proto, aby diplomaté získali silnější páku pro zisk okupovaného ukrajinského území.

Pokud by se Kyjev o něco takového pokusil ve větším měřítku a po hypotetickém ovládnutí celého svého území, naboural by zároveň svou dosavadní rétoriku. Ukrajina důsledně vysvětluje, že v této válce je agresorem Rusko a ona se jen brání. Pokud by začala expandovat, stal by se agresor i z ní.

Trump navíc v minulosti upozorňoval, že Ukrajina podle něj už nikdy nezíská zpět Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Teď se k budoucnosti poloostrova nevyjádřil.

O problémech ruské ekonomiky se mluví dlouhodobě. Po invazi se totiž struktura hospodářství proměnila tak, aby Rusko mohlo vést válku. V některých sektorech se tak skutečně projevují potíže a složitost situace občas přiznávají i představitelé ruského státu.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová a ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu zdůraznili, že uprostřed války Kremlu proti Ukrajině jsou zdroje, na které se Moskva kdysi spoléhala při udržování válečného růstu, téměř vyčerpané.

Ruský prezident Vladimir Putin pak tyto výroky odmítl a označil ruskou ekonomiku za silnou. Agentura Reuters přitom už v lednové zprávě uváděla, že i šéfa Kremlu špatný stav ekonomiky znepokojuje. Odvolala se přitom na pět zdrojů přímo z Kremlu, které vypovídaly pod podmínkou anonymity.

„Ruská ekonomika prokázala po totální invazi značnou odolnost. Nyní však existuje mnoho důkazů, které naznačují, že některá z obtížných rozhodnutí, která se během války dělají – zbraně versus máslo – způsobují nerovnováhu, která nyní vytváří větší politické výzvy a tlak na ekonomiku,“ popsal v analýze pro think tank The Chatham House britský historik Timothy Garton Ash.

Trump se také vymezil i vůči diplomatickým snahám, které v posledních měsících s Putinem vedl. Přestože se jeho tón průběžně proměňoval - od výroků opakujících hesla ruské propagandy až k lehké kritice a výhrůžkám, zdálo se, že summit na Aljašce oba lídry opět sblížil.

„Myslím, že Putin chce dohodu kvůli mně. Chápeš to? Zní to šíleně,“ pronesl těsně po aljašském jednání směrem k francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi.

Teď Trump své dřívější výroky o sblížení v podstatě vyvrátil.

„Vztah s Putinem bohužel nic neznamenal. Rusko už tři a půl roku bezcílně bojuje ve válce, kterou by skutečná vojenská velmoc měla vyhrát za méně než týden,“ pokračoval americký prezident ve středečním příspěvku.

Analytici dlouhodobě upozorňovali, že z Putinova pohledu jsou veškerá jednání jen zdržovací taktikou, jak si zajistit další výhody na bojišti. Na jednu stranu dávat ochotu jednat, ale na druhou si klást nepřijatelné podmínky. Ostatně i po Trumpově boku na Aljašce šéf Kremlu znovu mluvil o nutnosti řešit „základní příčiny války“, což je výraz, pod který Moskva skrývá požadavek na faktická osekání ukrajinské suverenity.

I druhá část čerstvého výroku znamená u Trumpa změnu. V minulosti často naopak vyzdvihoval vojenské schopnosti Ruska a mluvil o tom, že se mu daří na bojišti. Šéf Bílého domu teď navíc doplnil, že Spojené státy budou dál dodávat zbraně NATO, jež s nimi bude moci nakládat tak, jak bude chtít. Dříve Američané mnohdy kladli různá omezení.

Reakce na tato prohlášení na sebe nenechala dlouho čekat. „V našich (rusko-amerických) vztazích se jeden přístup zaměřuje na odstranění dráždivých faktorů. Tento přístup však postupuje pomalu. Jeho výsledky se blíží nule,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Pokračujeme v naší speciální vojenské operaci, abychom zajistili naše zájmy a dosáhli cílů, které prezident naší země stanovil od samého začátku. A děláme to pro současnost a budoucnost naší země, pro mnoho dalších generací. Proto nemáme jinou alternativu,“ dodal. Možnost ústupků ani tentokrát ruská strana nezmínila.