Článek
Roboti, kteří stavějí celé domy z cihel, ale i betonu pomocí 3D tisku, nebo materiál z hub, který víc a víc prorůstá jejich konstrukcí. To jsou technologické novinky, které i v roce 2025 posunuly možnosti českého stavebnictví. A zřejmě to je potřeba.
„Ten trh je opravdu přehřátý. Když děláme výběrové řízení na miliardový projekt, jsme zvyklí mít třeba 12 až 15 seriózních nabídek. Teď máme v tendru šest dodavatelů, a to s cenami, které nám připadají neadekvátně vysoké,“ uvedl v pořadu Agenda zakladatel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.
Přestože největší český developer zažívá rekordní období a v Praze má rozestavěno 3200 bytů, rozhodl se kvůli zdražení materiálů i práce zastavit veškeré nové projekty. Stavební firmy podle něj mají navíc plné kapacity a i analýza CEEC Research potvrzuje, že až 85 procent developerů se potýká s nedostatkem pracovníků. Co by se s problémem dalo dělat?
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Společnost Coral 3DCP, dceřiná firma ICE Industrial Services ze Žďáru nad Sázavou, v létě postavila a otevřela první 3D tištěný dům v Lucembursku. Má 47 metrů čtverečních, jde o 2+kk a cena i s výbavou je okolo 320 tisíc eur, tedy 7,8 milionu korun.
„Čistě u hrubé stavby je cena podle našich výpočtů minimálně srovnatelná, i nižší - záleží na místních podmínkách a použití materiálu. Aby byla co nejdostupnější, používáme běžný beton od jakékoliv betonárky. A pak už je to jen o tom, kolik ho tam dáte. Objem zdí je pořád stejný jako u cihel, ale ty mají danou vnitřní strukturu, kdežto tiskárna ji dokáže udělat, jakou si vzpomenete. Takže je to o návrhu, statice a jak chytře se s tím materiálem naloží, kolik se ho tam dá,“ popisuje novinku v úvodní videoreportáži projektový vedoucí firmy Dominik Stupka.
Obec Niederanven, kde domek stojí, jej chce pronajímat jako startovací bydlení pro mladé páry. Rychlá, levná i ekologicky šetrná výstavba má podle ní pomoci řešit bytovou krizi.
Výhodou žďárské firmy oproti konkurenci ve světě je kromě využívání lokálního betonu i to, že umí kompaktní roboty přizpůsobit stavbě. Na kontě mají první stanici lanovky na světě, a to v Kopřivné, v Praze v nové obytné čtvrti Modřanský cukrovar od firmy Skanska tiskli i sanitární místnost. První řadové domy v Česku plánuje firma v roce 2027 v Ostravě.
„Jsou to stěny, které už mají dutinu pro tepelnou izolaci, mají předpřipravené otvory pro okna a průchodky pro instalace. Ten cíl ve stavebnictví je vlastně produkovat co nejvíce už finálních výrobků, které už pak nepotřebujete omítat, dále je upravovat, už stojí a jsou celé,“ doplnil v červnu pro SZ Tech i Michal Mačuda, architekt v ICE Industrial Services.
Roboti mají do stavebnictví přilákat lidi
Stavba v Lucembursku s českou 3D tiskárnou trvala dva týdny a před ní se týden prováděly technické zkoušky. Její předností je rychlost výstavby a může řešit i nedostatek pracovníků, který může ještě zhoršit budoucí oprava Ukrajiny a malý zájem o fyzicky náročné povolání. K obsluze robota přitom stačí pouze tablet.
„Obsluha zaměřuje tiskové rameno do přesné pozice, spouští tisk, proplachuje tiskovou hlavu a v průběhu hlídá materiál. Má možnost si ten materiál lehce upravit, takže hlídá, aby byl v pořádku povrch a správně tvrdnul,“ vysvětluje Mačuda s tím, že druhý člověk hlídá zapojení elektřiny a dávkování betonu.
„Je to forma operátorství, ne dělnictví, takže i pro mladé lidi je lákavější používat takový stroj než nosit cihly,“ doplňuje Stupka.
Nejen beton, ale i cihly
Čeští roboti však neumí domy jen tisknout z betonu, ale i stavět z cihel. Firma Greenbuild, dceřiná společnost největšího evropského výrobce cihel Wienerberger, na jaře postavila ulici sedmi rodinných domů na severu Anglie.
„Rezidenční výstavba je jedna z nejtěžších, protože je tam nejvíc detailů. Náš robot je na trhu teprve dva roky, stále se učíme a zdokonalujeme, co umí. Není to tak dávno, co třeba ještě neuměl vyzdít roh a dneska už ho zdí, protože jak se na stavbách učíme, tak se to posouvá,“ říká pro SZ Tech v úvodním videu jednatel Wienerbergeru Petr Magda.
Čeští roboti pokládající cihly fungují autonomně. Po dovezení a položení na základovou desku se po ní dokážou pomocí výsuvných noh i pohybovat. Jeden stroj váží 2,4 tuny a jeho rameno, které nanáší zdící pěnu, bere a pokládá cihly, unese 120 kilogramů. Z jedné pozice zdí do výšky až 3,25 metru. Bez lešení a dalších nástrojů. Operátor s tabletem pouze hlídá plnění zadání.
Stěnu o deseti metrech čtverečních postaví jeden robot za hodinu, což odpovídá výkonu čtyř zedníků. Dva roboti postaví jedno podlaží za dva dny, načež se přesunou na další stavbu, mezitím se instalují stropy, a pak se vrací zdít další podlaží.
„V Česku domy tohoto rozměru zatím neplánujeme. V Anglii je vysoká úroveň unifikace a standardizace. Podobný projekt ale připravujeme na Slovensku v ulici v Popradu, kde bude 12 shodných bungalovů, a ty budou stavět čtyři roboti naráz, takže za každý den a půl vznikne hrubá stavba jednoho celého domu. Bude to velmi zajímavé, protože za týden a půl postavíte celou ulici,“ doplnil v květnu ředitel firmy GreenBuild Jaromír Sadloň.
V Česku zatím roboti stavěli jen vlakové stanice, haly, sportoviště, školky a domovy seniorů. Příští rok ale podle firmy začnou stavět i několik bytových domů. A cílem jsou právě i rodinné domy - zatím na individuální poptávku. „V pátek dopoledne k vám přijede kamion, vyloží cihly a robota na desku. Dostanete od řidiče čip - USB, kterým aktivujete robota, to už se dnes tak děje, a přes víkend si tu hrubou stavbu postavíte a v pondělí odevzdáte robota. Opravdu chci, aby toto nastalo do dvou let,“ popisuje Sadloň.
Čím víc práce, tím levnější je
Wienerberger a GreenBuild aktuálně nabízejí 11 robotů a desítku dalších připravují pro expanzi. Jeden stojí 20 milionů korun.
„Robotická řešení jsou stavěná na opakovatelnost - čím víc opakuju, tím je to ekonomicky výhodnější. Takže čím větší projekt mám, ať už rezidenční sídlo, či městečko, kde bude víc stejných rodinných domků, tak čím větší objem prací, tím víc jsou ty robotické technologie rentabilní a víc dávají smysl,“ vysvětluje stavební inženýr Radoslav Sovják z ČVUT.
„Cenová politika je taková, že zeď postavená robotem nebude stát víc než zeď postavená tradičně,“ dodává Jaromír Sadloň z GreenBuild.
Česko, národ houbařů – i ve stavebnictví
Novinky nenajdeme jen ve způsobu stavby, ale i v materiálech. Nový postup v Česku letos v únoru představila Stavební spořitelna České spořitelny, spolek MYMO expertů z ČVUT a startup Mykilio.
Jde o první dům v Česku z hub. Samorost má na výšku přes tři a na délku sedm metrů a připomíná dvě bedly rostoucí v lese. Použili na něj 1800 kilogramů mykokompozitu, tedy materiálu na bázi podhoubí lesklokorky lesklé čili reishi.
„Mykokompozit má tu zásadní výhodu, že se vyrábí z přírodních, obnovitelných surovin – dřeva, celulózy. Oproti polystyrenu, který je z fosilních zdrojů,“ popisuje v úvodním videu Jan Pešta, šéf výzkumného týmu Cirkulární stavebnictví na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které přínos materiálu analyzovalo.
Inovativní materiál by mohl i podle architektů přinést revoluci v udržitelném bydlení. Nabízí totiž široké možnosti využití: od nábytku i designových obkladů až po tepelné a zvukové izolace, kde může plně nahradit polystyren.
„Začínali jsme výrobou produktů do interiéru – od stolů přes úložný nábytek po cihličky, a to už se dostáváme k architektuře. Ty cihličky samozřejmě nejsou na to, abyste z nich postavili celý dům, ale můžete z nich stavět třeba opěrné zdi,“ dodala v únoru pro SZ Tech Kateřina Sýsová z Fakulty architektury (FA) ČVUT a spolku MYMO.
„Jedno z dalších využití může být příčka vnitřních prostor kancelářských budov. Může sloužit i jako částečná náhrada sádrokartonu – vnitřní příčka, výplň té příčky a podobně,“ doplnil i Jan Pešta z UCEEB ČVUT.
Houby prorůstají stavebnictvím pomalu, ale jistě
Samorost je zatím dřevostavba, kde mykokompozit kromě doplňků a nábytku použili na desky pro tepelnou izolaci. Zachovali přitom standardní postupy – včetně aplikace parozábrany, aby vzdušná vlhkost nevnikala do konstrukce. Takže jednotka by se dala i kolaudovat.
„Pro nás je projekt důležitý tím, že chceme dlouhodobě podporovat inovativnost v oblasti stavebních materiálů a stavebnictví a mykokompozit je jedním z materiálů, který je udržitelný k životnímu prostředí a zároveň má vynikající fyzikální vlastnosti jako pevnost a nehořlavost,“ dodal Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelna České spořitelny.
Co se týče odhadu termínu, kdy by mohly udržitelný materiál přijmout stavební firmy, jsou architekti skeptičtí. „Nejsem si jistá, že to bude brzy. Já si myslím, že pokud, tak je k tomu donutí ekonomická situace ohledně plastů, výroby polystyrenu a ekologické chování společnosti. Některé principy Evropské unie už k tomu směřují. Cirkulární ekonomika prostě bude mít nějaké standardy, a to by mohlo pak mít vliv na rozsáhlejší výrobu i aplikaci tohoto materiálu,“ uzavírá architektka Kateřina Sýsová z ČVUT.
