Zeman si může říkat, co chce. Stačilo! není levicové, tvrdí Špidla

Komunisté se po čtyřech letech snaží vrátit se do Sněmovny pod značkou Stačilo! Uskupení kandiduje i s podporou sociálních demokratů, se kterými se na spolupráci dohodlo v létě. Vydělá na tom SOCDEM, nebo jen komunisté?

Hostem Ptám se já byl bývalý premiér a expředseda SOCDEM Vladimír Špidla.

Vedení SOCDEM se dohodlo s uskupením Stačilo!, že na jeho kandidátky do sněmovních voleb vyšle kromě předsedkyně Jany Maláčové, která je jedničkou v Praze, a místopředsedy Lubomíra Zaorálka jako dvojky v Moravskoslezském kraji, zhruba čtyři desítky sociálních demokratů.

Na protest proti spolupráci se Stačilo! už dříve ze SOCDEM vystoupila řada známých členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha nebo expředseda SOCDEM Michal Šmarda, který označil spojenectví za velkou historickou chybu.

Maláčová spolupráci hájí s tím, že díky ní žádný levicový hlas ve volbách nepropadne, a naopak bude slyšet při jednání o příští vládě. Strany vládní koalice, ale i Piráti nebo Motoristé případnou spolupráci s komunisty dopředu vylučují.

Šéf ANO Andrej Babiš naposledy včera řekl, že jeho hnutí „nikdy nepůjde do vlády s komunisty“. Místopředseda hnutí Karel Havlíček tento týden prohlásil, že si nedokáže představit vládu s těmi, kteří nabízejí extremistická řešení nebo chtějí vrátit zemi do totality.

Je to konec nejstarší politické strany u nás, nebo jediná šance na její přežití? A jakou roli ve spojení se Stačilo! se SOCDEM sehrál exprezident Miloš Zeman?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 Vy jste nezvažoval vystoupení v reakci na spojení SOCDEM s komunisty? - Ani jsem to nezvažoval. Protože pro mě je sociální demokracie určitý politický proud, který má své krize, své zákruty. A myslím, že těmito volbami sociální demokracie nekončí. A nekončí ani zápas o charakter sociální demokracie. Takže proto jsem nevystoupil.

2:30 Když sociální demokraté v létě jednali s komunisty, bylo to tehdy poměrně překvapivé. Vy jste měli schvalovat kandidátní listiny pro volby, místo toho jste ale dostali na stůl hlasování o tom, zda se má znovu obnovit jednání s Kateřinou Konečnou. Vy jste byl jeden z těch, kteří byli proti. Byli jste v menšině. Proč jste byli proti? - Je pravda, že to bylo opravdu velké překvapení. Protože jako člen předsednictva jsem se účastnil předsednictva s představou, že se bude schvalovat kandidátka. Kterou jsme dali, kupodivu, neobyčejně rychle dohromady během několika týdnů poté, co vedení oznámilo, že půjdeme. Byl by to zásadní životní omyl Jany Maláčové ostatně. A já jsem byl proti, protože uskupení Stačilo! má se sociální demokracií velmi málo společného. Zdálo se mi, že bude velmi obtížné udržet charakter sociální demokracie jakožto skutečné sociální demokracie, to je humanisticky a otevřeně orientované a pokrokové strany uprostřed takového uskupení. Čili pro mě ty důvody byly programové.

3:00 Máte pocit, že se daří udržet charakter sociální demokracie, nebo ne? Ta strana je velmi antisystémová, její představitelé se tak vyjadřují, kandiduje za ně řada konspirátorů.- Ve Stačilo! konspirátoři nepochybně jsou. Ale myslím, že zápas o charakter sociální demokracie se odehraje až po volbách. Teď je to opravdu extrémní situace, která je naprosto nepřehledná a těžko na cokoliv usuzovat.

6:00 Bylo to spojení zásadní životní omyl Jany Maláčové? - Posuzovat, jestli něco v politice byl omyl, nebo nebyl omyl… to opravdu nechám zcela otevřené.

7:00 Jakou roli v tom spojení z vašeho pohledu sehrál exprezident Miloš Zeman? Zřejmě chtěl, aby k tomu spojení došlo. - To si můžu dedukovat, že chtěl. Jaký měl vliv, to opravdu nevím. Poslední dobou Miloš Zeman moc velký vliv neměl. Ne, že by byl bez vlivu, to rozhodně ne. Svou váhu nebo vážičku do toho rozhodnutí přihodil.

7:30 Jádro té ideje, které bylo na sjezdu, bylo vytvořit levicovou koalici nebo levicové uskupení obdobné Nové lidové frontě ve Francii. V Nové lidové frontě ve Francii ale není ani náznak nacionalismu. Nejsou tam pravicové osobnosti typu Jany Bobošíkové. Takže z toho hlediska se ten projekt nenaplnil. A to, co říká Miloš Zeman? Stačilo! prostě není levicové uskupení. Miloš Zeman si může říkat, co chce, ale není to tak.

8:00 A co to je? Jak byste tu politickou sílu pojmenoval vy? - Momentálně je to politická změť, kde máte lidi, kteří jsou v podstatě extrémně pravicoví, jako je Jana Bobošíková. Máte tam komunisty, kteří jsou v poslední době spíš pravicová strana s některými sociálními, levicovými požadavky. Teď je tam sociální demokracie, která podle mého soudu neztratila zcela charakter toho, že je levicová. Čili je to změť. A je otázka, co z toho bude.

11:00 Co je pro levicového voliče před letošními parlamentními volbami v nabídce? - Když se podíváte poprvé, podruhé a potřetí, tak nic nevidíte. Když si vezmete mikroskop, tak zjistíte, že kandiduje strana Levice. A to je nepochybně levicová strana s levicovým programem. - Ale z těch velkých subjektů tedy nikdo není? - Z těch velkých subjektů nepředstavuje levici podle mě žádný.

13:00 Když se moderátorka jedné z televizních debat ptala Jany Maláčové, jestli je hrozbou pro Česko Rusko, Jana Maláčová na to řekla, že větší hrozbou je Evropská komise. Jak se díváte na takové výroky? - To byl prostě nekompetentní výrok. První věc, kterou považuji za jasnou: ti, kteří chtějí vytáhnout Českou republiku z Evropské unie, jsou pro Českou republiku nebezpeční. Dále ti, kteří chtějí vytáhnout Českou republiku z NATO, jsou také pro Česko nebezpeční, protože nemají žádnou alternativu. Stejně tak ti, kteří neurčitě hovoří o změně režimu. A myslím, že stejně tak ti, kteří se nějakým radikálním způsobem staví proti snaze zvládnout klimatickou změnu a udělat sociální a ekologickou transformaci. Tady máte stranu podporovatelů nafty, ti jsou také pochopitelně nebezpečí.

17:00 Jak vnímáte útoky na svobodu slova, které velmi často zní. Výroky o tom, že je tady cenzura, výroky o umlčované menšině? - Pokud jde o cenzuru, ta podle mě není. Ale uvědomte si, že většina médií jsou kapitálové struktury. Takže představa, že jsou zcela nestranné, je omyl. A také je omyl si myslet, že média jsou v pravém slova smyslu média. Nejsou jenom zprostředkovatel, jsou podnikatelský subjekt a vytvářejí realitu pomocí koláže. Takže mediální prostor skutečně není takový, že by všem idejím umožňoval stejný přístup.

19:00 Máme extrémně silná veřejnoprávní média. - Jasně. K tomu jsem se chtěl dostat. Klíčové je, aby existovala spolehlivá a silná veřejnoprávní média, která jsou nějakým způsobem pod veřejnou kontrolou. A dokonce bych si myslel, že by měl existovat i veřejnoprávní tisk.

20:00 Zajímá mě ještě váš pohled na snahu mnoha politických subjektů o větší příklon k zemím Visegrádské čtyřky. - Visegrádská čtyřka v zásadě nikdy příliš nefungovala. Protože ty země jsou příliš odlišné. (…) Ty země nejsou jednotné ani kulturně, ani politicky, ani ekonomicky. V zásadě nemají samy ani politické cíle, protože když bych to hrozně zjednodušeně popsal, tak Polsko by nepochybně akceptovalo nějaký direktoriát Evropské unie. Pro nás je výhodné, aby Evropa byla co nejfederálnější, protože tam jsme na rovné úrovni s těmi, kteří jsou přirozeně silnější.

25:00 Když jste řekl, že zápas o budoucnost SOCDEM se z vašeho pohledu odehraje po volbách, na čem to bude záviset? - V každém případě bude sjezd, buď v řádném termínu, nebo v předčasném termínu. Protože tak to normálně běží. Budou se vyhodnocovat volby, je tam spousta prostoru a podnětů k tomu, aby se vedl uvnitř sociální demokracie skutečný politický zápas. - A je pro vás Jana Maláčová budoucností sociální demokracie? - To potom musí rozhodnout sociální demokracie. Já mám představu o sociální demokracii, kterou chci prosadit. A ta představa víceméně vyplývala z toho, že cílem sociální demokracie musí být solidární kooperující společnost, která bere v úvahu i to, že tato moderní společnost narazila na ekologické meze. A musí se transformovat. A úkolem sociální demokracie je, aby ta transformace byla spravedlivá a aby nedopadla naprosto nelidsky na ramena těch, kteří jsou slabší.