Půlrok ukázal, že česká pojistka proti Rusku funguje

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko je už půl roku bez ruské ropy. Cesta k ropné nezávislosti na Rusku však nebyla jednoduchá, přesto jde tuzemsko příkladem ostatním vnitrozemským státům, že je možné se od suroviny z východu odstřihnout.

Stalo se tak letos v dubnu, kdy dodávky začaly proudit výhradně přes rozšířený ropovod TAL.

Společnost MERO, která provozuje zdejší ropovody a je jediným přepravcem ropy, musela přesvědčit dalších osm subjektů, že rozšíření Transalpinského ropovodu je správná volba pro všechny. Mezi akcionáři ropovodu TAL jsou kromě MERO s pětiprocentním podílem také společnosti Shell, ExxonMobil nebo Rosněft.

„Ze začátku to nevnímali tak prioritně, navíc neplánovali navýšení zpracování ve svých rafineriích. Blíží se Green Deal, bude více elektromobilů, tak proč by měli intenzifikovat ropovod, když neočekáváme vyšší zpracování ropy. Ze začátku bylo přesvědčování velmi složité, ale velice rychle pochopili, že projekt je důležitý,“ popisuje v pořadu Agenda SZ Byznys provozně-technický ředitel a místopředseda představenstva firmy MERO Zdeněk Dundr.

Deset různých pracovních skupin kvůli projektu TAL PLUS prověřovalo, zda navýšení kapacity ropovodu nezatíží přístav Terst, jaké budou dopady na provozní náklady apod. „Byly obavy, jestli ropovod nepřetížíme, jestli nezkrátíme jeho životnost, nebo zda tam nejsou tlaková rizika, aby neprasknul, či jiná environmentální rizika,“ popisuje Dundr.

Rozšíření TAL tak byl pro MERO nejsložitějším projektem v novodobé historii. „Byl technicky složitý. Když se stavěl ropovod, bylo to srovnatelné,“ říká Dundr. „Bylo to řešeno v extrémně krátkém čase. V tomto kontextu podmínek to byl asi nejnáročnější projekt, který jsme kdy realizovali,“ dodává.

Realizaci předcházela složitá vyjednávání, protože podle stanov museli na stavbu kývnout všichni akcionáři, včetně těch, kteří drží třeba pouhá dvě procenta. „Kdyby řekli, že s tím nesouhlasí, projekt by nešel spustit,“ říká.

Například americký prezident Donald Trump kritizoval Evropu za to, že některé státy stále odebírají ruskou ropu a pomáhají tak financovat válku na Ukrajině. Mezi nimi jsou Slovensko i Maďarsko.

Česká republika byla druhým středoevropským státem, který se od ruských dodávek odstřihnul, hned po Polsku, které surovinu dováží po moři. Každý stát má však podle Dundra jiné podmínky pro změnu dodávek.

„Záleží, jak kdo vidí priority a jaké má možnosti diverzifikovat cesty. Diverzifikace něco stojí, je to strategické rozhodnutí. Často to jsou nemalé investice, které se v okamžiku, kdy rozhodnutí děláte, nedají vyčíslit, co v budoucnu přinesou,“ vysvětluje.

Ani Česku by se nepovedlo ruskou ropu nahradit tak rychle, kdyby se v 90. letech nepřipojilo k ropovodu IKL a nezískalo tak alternativu k Družbě.

„Nezávislost není o tom, jestli od někoho bereme, nebo nebereme, ale že máme právo volby. Jestli budeme přihlížet, co je ekonomicky výhodné a co je strategicky výhodné, ale že volbu máme plně v našich rukou. S projektem TAL PLUS tuto volbu máme,“ říká Dundr.

MERO projekt financovalo z vlastních zdrojů, na části se podílela i společnost Orlen Unipetrol. Náklady na TAL PLUS vyšly celkem na 1,6 miliardy Kč.

„Návratnost tohoto projektu je dlouhodobá. Investice do této infrastruktury jsou na desítky let. Třeba když postavíte nádrž, nevrátí se vám to za pět, deset let, ale je tam dlouhodobá návratnost,“ popisuje místopředseda představenstva.

MERO zvažovalo, zda požádat o dotaci z evropských peněz, ale nakonec z toho sešlo. „V dnešní době je získaní dotace na fosilní projekt téměř nemožné,“ popisuje Dundr.

Provozovatel ropovodů má nyní Družbu, která je stále plně funkční, pod dohledem. Trubka je napuštěna ropou, která v ní vydrží ještě léta, a podle Dundra není ani žádné konečné datum, do kdy by se měla odčerpat.

„Ropa se neznehodnotí, v hodně dlouhém horizontu by mohlo dojít ke vzniku koroze. Tyto technické aspekty by rozhodovaly o tom, že se přistoupí k vytlačení ropy a konzervaci ropovodu, když by se pro něj nenašlo v budoucnu žádné další využití,“ říká.

Reálné také je, že se Družba bude ještě někdy využívat. „Je to cenné aktivum. Je těžké postavit nějakou infrastrukturní stavbu kvůli pozemkům a podobně. Myslím, že svou roli má a bude mít,“ popisuje Dundr. Část Družby se však stále využívá při zásobování rafinerie Litvínov.

Variant možného využití Družby je víc. „Jsou třeba ropy v oblasti Kaspického moře, i dlouho před válkou se diskutovalo o variantě, že by se přepravovala ropa z Kaspického moře přes Ukrajinu směrem do Evropy, kde po ní poptávka je. Na Ukrajině jsou také ropy. Slovensko má možnost napojení na systém z ropovodu Adrie,“ říká provozně-technický ředitel.

Udržování ropovodu z východu však podle Dundra neznamená žádné vyšší náklady. „I kdybychom ho odstavili, tak to neznamená žádné dramatické snížení nákladů. Ani náklady na běžnou údržbu nejsou zásadní částky,“ dodává.

MERO nyní chystá desítky další projektů. Například připravuje investice do obnovitelných zdrojů energie.