Obrat ve stavebnictví. Růst táhnou veřejné investice, byty dál váznou

Ještě loni se ve stavebnictví mluvilo hlavně o stagnaci a krizi. Inflace, drahé peníze a ekonomická nejistota poslaly sektor do téměř úplné paralýzy. Propadala se jak bytová výstavba, tak inženýrské stavby. O to překvapivější je obrat, který přinesl letošní rok. Pozvolné oživení, které začalo na přelomu zimy a jara, nyní potvrzují i nejnovější čísla Českého statistického úřadu. Stavební výroba dosáhla v srpnu nejvýraznějšího meziročního růstu za více než sedm a půl roku.

Je to změna, která má jasné příčiny. Veřejné investice do infrastruktury, nízká srovnávací základna loňského roku a postupné zlepšování ekonomického klimatu.

Zatímco developerské projekty a bytová výstavba se stále potýkají s dopady drahého financování a složitých povolovacích procesů, infrastrukturní výstavba se stala hlavním motorem růstu. Veřejné investice do dopravních staveb běží stabilně, čerpají se evropské fondy a rozestavěnost je rekordní.

„Již v prvním čtvrtletí letošního roku jsme predikovali výrazný růst stavební produkce. Ten byl tažen především stabilními a předvídatelnými investicemi do dopravní infrastruktury a zároveň postupně rostoucí ekonomickou silou obyvatelstva,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.

Podle analýzy CEEC Research stavební firmy letos očekávají další růst, z pohledu stavebních prací o 2,7 %, v roce 2026 pak o dalších 1,8 %. „Budoucnost českého stavebnictví se bude dál silně odvíjet od investičních priorit nové vlády,“ dodává Vacek.

Shodují se na tom i velcí hráči v oboru. „Klíčovým faktorem bude výše veřejných investic, které budou jasným signálem, jakou prioritu má naše odvětví pro budoucí vládu,“ říká Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti Strabag.

Podle něj bude zásadní také další vývoj digitalizace stavebního řízení, které má přímý dopad na délku povolovacích procesů. „Rok 2026 se ponese také v duchu intenzivních příprav na zavedení zákona o BIM. Vnímám to jako obrovskou příležitost pro vyšší efektivitu a transparentnost. Naše zkušenosti potvrzují, že je to účinný nástroj pro snížení chybovosti, úsporu nákladů a zkrácení doby výstavby,“ říká Freyborn. Zákon o správě informací o stavbě, zavádějící digitalizaci u nadlimitních veřejných zakázek, začne platit v roce 2027.

Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief, také upozorňuje na fiskální rozměr. „Klíčovým vlivem bude vládní rozpočet pro rok 2026, zejména hodnota investic do dopravní infrastruktury, energetiky a dostupného bydlení. Vývoj stavebnictví ovlivní i očekávaný pokles hypotečních sazeb, který by mohl rozhýbat poptávku po bytech.“

Rostoucí stavební produkce a rekordní výkony inženýrských staveb ale zakrývají zásadní problém tuzemského stavebnictví. Bytová výstavba stagnuje a povolovací procesy se dál zpomalují.

„České stavebnictví pokračuje v růstu již desátý měsíc v řadě. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ stavební produkce v Česku v srpnu meziročně stoupla o velmi výrazných 17,1 procent. To je pozitivní zpráva. Naprosto alarmující je ale počet povolených bytů,“ upozorňuje Ondřej Šťastný, hlavní analytik developera Central Group.

„V metropoli, která má 1,4 milionu lidí, bylo za srpen povoleno jen 27 bytů. To znamená bydlení pro zhruba 50 lidí. Navíc po červenci, kdy se povolilo 49 bytů, jde již o druhý měsíc v řadě s takto tragickým výsledkem. Jde jen o potvrzení toho, že povolování nové bytové výstavby absolutně nefunguje a je nyní dokonce ještě mnohem horší než dříve,“ dodává.

Podle něj je zřejmé, že současný systém povolování není schopen problém dostupnosti bydlení vyřešit. „Nově zvolená politická reprezentace proto musí co nejdříve skutečně začít konat a zasadit se o systémovou změnu. Klíčovými kroky jsou zrychlení a zjednodušení povolování staveb, zmírnění přeregulace stavebnictví, zlepšení územního plánování,“ říká Šťastný.

Inspirací by podle něj mohl být Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který už pro dopravní stavby výrazně zrychlil procesy. „Je ale na politicích, aby konečně přešli od slov k činům. Jinak hrozí, že zhoršující se dostupnost bydlení přeroste v mnohem vážnější problém se společenskými i ekonomickými důsledky,“ uzavírá.

Celkově počet dokončených bytů letos v srpnu podle ČSÚ meziročně výrazně stoupl, a to o 35,4 procenta na 3033 bytů. Tento nárůst ale v praxi neznamená skutečné oživení trhu. Jde především o dojíždějící projekty, které developeři rozpracovali ještě před krizí v letech 2021 až 2024.

Naopak množství zahájených staveb mírně kleslo. V srpnu se začalo stavět 2757 bytů, což je o 0,4 procenta méně než loni. I tento vývoj odráží situaci posledních let, kdy řada stavebníků a developerů v době vysokých sazeb a ekonomické nejistoty nové projekty raději odkládala.