Hlavní obsah

Češi ve volbách obstáli. Není to jako na Slovensku, říká politolog

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

„Dneska budeme slavit,“ prohlásil expremiér a šéf ANO Andrej Babiš na pódiu po vítězství ve sněmovních volbách.

Článek

Po volebním triumfu se hnutí ANO rozhoduje, co dál. Lídři SPD i Motoristů jednali s Andrejem Babišem hned o sobotní noci, variant se ale bývalému – a nejspíše i budoucímu – premiérovi nabízí více. Rozbor Babišova manévrovacího pole nebo také toho, proč jeho hnutí zaznamenalo tak výrazný úspěch, přinášíme v podcastu 5:59.

Co v této epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Proč podle politologa Jakuba Lyska hnutí ANO může zkonstruovat menšinovou, ale přitom stabilní vládu.
  • Díky čemu se Andreji Babišovi podařilo „vyluxovat“ volební podporu na úkor hnutí Stačilo! a částečně i SPD.
  • Že navzdory pravděpodobnému nástupu populistických politiků k moci volby z Lyskova pohledu přinesly i důležité pozitivní zjištění.

Prakticky okamžitě po uzavření politického dramatu jménem sněmovní volby se rozjel další ostře sledovaný příběh – jak bude chtít vítězné hnutí ANO vládnout? Už během sobotní noci uvítal Andrej Babiš u sebe doma v Průhonicích vyjednávače Motoristů, včetně předsedy strany Petra Macinky a europoslance Filipa Turka. Krátce po jejich odjezdu pak za Babišem dorazil předseda SPD Tomio Okamura.

Nikdo ze zúčastněných výsledek nebo průběh těchto jednání nekomentoval. Povolební matematika je nicméně jasná: Hnutí ANO si se ziskem téměř 35 procent hlasů zajistilo 80 mandátů, zatímco SPD bude mít v nové Sněmovně 15 poslanců a Motoristé 13. Zároveň ale Babiš hned v sobotu avizoval, že by ANO chtělo vládnout samo.

„Andrej Babiš je v extrémně komfortní situaci,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj totiž ANO v čele s Babišem může s ohledem na rozložení mandátů poměrně komfortně skutečně vládnout samo a vždy si vybírat, u koho bude pro konkrétní záměr hledat podporu.

Foto: Archiv Jakuba Lyska

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Nemusí přitom nutně jít o spolupráci menšinové vlády ANO jen s Motoristy nebo hnutím SPD, které ve volbách zůstalo za očekáváním svých lídrů. „Andrej Babiš je (ve vládě) nepotřebuje. Vždy si může vybírat. A kdyby ho náhodou jedna z těchto dvou stran začala nějak vydírat, vždy se může během těch čtyř let vládnutí otočit na nějakou z (dosud) vládních stran,“ podotýká Lysek, který poukazuje třeba na fakt, že v minulosti hnutí ANO s ODS prohlasovalo zrušení superhrubé mzdy.

„Menšinová vláda může být v případě Andreje Babiše velmi stabilní. Stačí mu jen získat důvěru ve Sněmovně a pak může vládnout s kýmkoliv,“ míní politolog s tím, že kabinetu hnutí ANO by se mohlo dařit hledat podporu v Parlamentu hlavně tehdy, pokud by v čele vládních resortů usedli kompetentní ministři, s jejichž návrhy by se některé další strany dokázaly ztotožnit.

Nepřekonatelnou překážkou pak pro ANO nemusí být ani zmíněné hlasování o důvěře nové vládě. Jakub Lysek vysvětluje, že Babiš oplátkou za podporu v tomto klíčovém hlasování může Motoristům a SPD nabídnout řadu vlivných pozic – třeba ve vedení Sněmovny nebo v čele různých výborů či podvýborů.

Jak Babiš vymazal Konečnou a vyluxoval SPD

Silné karty získal Andrej Babiš a celé hnutí ANO po volebním finále, které mimo jiné přineslo nejvyšší účast ve sněmovních volbách od roku 1998. Tentokrát k urnám dorazilo téměř 69 procent voličů, tedy skoro o čtyři procenta víc než před čtyřmi lety. A dosud opoziční ANO z těchto voleb nakonec v absolutních číslech „vylovilo“ téměř dva miliony hlasů.

Analýza volebních výsledků přitom ukazuje několik klíčových faktorů. Jedním z nich je podle politologa Lyska to, jakým způsobem se Babišovi vyplatilo postavit se do čela kandidátky hnutí ANO v Moravskoslezském kraji, kdy poté mohl svou kampaní zasáhnout vlastně celou Moravu.

„Ale hlavně se mu tím svým strategickým krokem povedlo vymazat z mapy komunisty,“ uvádí akademik s odkazem na zisky stran. Jen pro připomenutí: ANO v Moravskoslezském kraji získalo přes 43 procent hlasů, zatímco hnutí Stačilo!, jehož krajskou lídryní byla šéfka KSČM Kateřina Konečná, odešlo s podporou zhruba 5,5 procenta.

„Při pohledu na volební mapy vidíme, že hnutí ANO se stáhlo (volebním ziskem) z velkých měst a že největší podporu má v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. (…) Naprosto jasně se mobilizoval volič s nižším vzděláním, který bydlí mimo velká města a velká centra – pohraničí, příhraničí, hranice krajů. Geograficky to je Moravskoslezský a Ústecký kraj, vlastně všude, kde je bašta hnutí ANO,“ popisuje Lysek, který dodává, že Babiš výběrem místa své kandidatury „vytáhl celou Moravu“.

Expremiérův manévr postihl zisk hnutí Stačilo! a Kateřiny Konečné, ale podle akademika z Univerzity Palackého v Olomouci dopadl i na SPD Tomia Okamury. ANO část jeho voličů „vyluxovalo“ v Moravskoslezském, ale také v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Na druhou stranu i přes všechny popsané úspěchy Babišova ANO v těchto volbách politolog Lysek upozorňuje, že hnutí stále nedobylo pozici univerzální strany oslovující všechny segmenty voličů – pověstné catch-all party, za kterou Andrej Babiš svůj politický projekt už několik let prohlašuje. I tentokrát se totiž ukázalo, že ANO má stále jen omezenou podporu u vysokoškoláků a mezi střední generací voličů.

Podívejte se na nejlepší snímky sněmovních voleb:

+16

Co si přejí „umírnění“ Češi?

Dosud vládnoucí politici teď každopádně míří ke ztrátě moci, po které se už natahuje hnutí ANO s Andrejem Babišem v čele. Nemusí to ovšem nutně znamenat, že se nějak zásadně změnily nálady v české společnosti. Politické uspořádání vzešlé z minulých voleb v roce 2021 totiž podle Lyska výrazně ovlivnil téměř milion „propadlých“ hlasů pro strany, které nakonec zůstaly před branami Poslanecké sněmovny.

„V té společnosti se toho zas tolik nezměnilo,“ zdůrazňuje politolog, z jehož pohledu zároveň letošní volby přinesly i jedno „velké pozitivum“, které se ukáže při srovnání s některými autokratickými tendencemi v blízkém evropském sousedství. „Český národ se neblíží Maďarsku a Slovensku. Strany typu Stačilo! nebo SPD úspěch nezažily,“ říká Jakub Lysek s tím, že i výsledek SPD je možné – při využití slovníku bývalého prezidenta Václava Klause – označit přinejlepším za „nevýhru“.

Nezpochybnitelný triumf si ovšem připsalo hnutí ANO, které expert popisuje jako stranu „mírného populismu“. A celkově prý volby a jejich výsledek tak nějak zapadají do nastavení českého voliče. „Češi jsou umírnění, nechceme žádné extrémy. A přestože byla kampaň vyhrocenější než v minulosti, nebyla tak vyhrocená a nebylo to tak nebezpečné jako v Maďarsku a na Slovensku. Myslím si, že český národ v těchto volbách nějakým způsobem obstál,“ míní Jakub Lysek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o tom, co „vtipného“ nabízí pohled na volební mapy s ohledem na zisky Motoristů nebo jaké vnitřní pnutí teď z pohledu politologa Lyska může čekat koalici Spolu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Matěj Válek

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, ČTK

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované